Komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 3,1 %, tj. stejně jako v posledním kvartálu loňského roku. Ve většině členských zemí rozšířené EU, stejně jako v zámoří, hospodářský růst zrychlil, česká ekonomika zatím rychleji kráčet nedokáže. Podle očekávání se výrazně zvýšilo tempo růstu investic. Překvapením je ovšem udržení téměř čtyřprocentního růstu spotřeby domácností. Negativní vliv zahraničního obchodu se zbožím a službami byl v podstatě znám z předchozích informací.
Zmatek při hodnocení vývoje české ekonomiky přináší řada metodických změn. Dnes zveřejněná sada dat je sestavena podle metodiky ESA 95 a navazuje na revizi ročních národních účtů, bohužel světlo světa ještě nespatřil přepočet čtvrtletních dat v alespoň základní struktuře výdajů a zdrojů do metodiky ESA 95. Absence přepočítaných čtvrtletních časových řad při zveřejnění dat za první kvartál je poněkud nešťastnou záležitostí. Aby byla situace ještě o něco složitější, není pro data ve stálých cenách proveden přepočet do cen roku 1995, jak tomu bylo doposud, ale „reálná“ čísla jsou získána přepočtem do průměrných cen předchozího roku.
Spotřeba domácností sice patrně zpomalila své tempo růstu, ale jen nepatrně. Meziročně vzrostla o 3,9 %. Maloobchodní tržby naznačovaly horší vývoj. Z rodinných rozpočtů sice větší obnos odchází do státní poklady díky zvýšení spotřebních daní a změnám v DPH, jenže protiváhou je zrychlení růstu mezd a vysoké tempo zadlužování domácností. A tak spíše než daně a vyšší ceny se na útratách domácnosti negativně podepsala rekordně vysoká nezaměstnanost.
Otěže hospodářského růstu po několika letech zase převzaly investice. Tvorba hrubého fixního kapitálu meziročně vzrostla o 9,5 %, což je nejvíce za posledních šest let (při pohledu na původní nerevidovanou čtvrtletní časovou řadu). Na rozdíl od spotřeby domácností není rychlý růst investic překvapením. Především dvouciferná tempa růstu stavební výroby naznačovala, že investice do budov a staveb výrazně rostou. Nicméně zde je vhodné upozornit na jeden důležitý faktor. V komentáři ke stavební výrobě v dubnu jsme psali o vlivu přesunu stavebních prací ze snížené do základní sazby DPH (mezi bytové výstavby). Stavební firmy kvůli tomu urychleně fakturovaly i stavby, které se teprve staví či dokonce ani nestaví. Do jisté míry tento faktor stojí také za vysokým zvýšením stavební výroby v březnu, a tedy i investic v 1. čtvrtletí. V posledku je tedy možné, že nebýt změny daní, byl by růst české ekonomiky nižší. Ale o co byl nyní uměle zvýšen urychlenými fakturacemi, o to bude snížen v dalších kvartálech, kdy již vyúčtované a statistikou zaznamenané stavby teprve postaví.
K udržení růstu HDP nad třemi procenty přispěly také zásoby, které se letos v 1. čtvrtletí zvýšily o 17,7 mld. Kč, zatímco loni ve stejném období o 11,6 mld. Kč. Při současné fázi hospodářského cyklu u hlavních obchodních partnerů nepředstavuje zvýšení zásob ani tak hromadění neprodané produkce na skladech, jako spíše přípravu na vyšší poptávku.
Negativní vliv obchodní bilance byl zřejmý při pohledu na data o zahraničním obchodu a směnných relacích. Údaje z platební bilance zase poskytly informaci o ztenčujícím se přebytku bilance služeb. Akcelerace investiční poptávky a udržení tempa růstu spotřeby domácností se podepsaly na zvýšení dovozu strojů, stavebních hmot a spotřebního zboží.
HDP se ve 3. čtvrtletí loňského roku zvýšil o 3,4 %, ve 4. kvartálu o 3,3 % a nyní o 3,1 %. Zatímco země původní patnáctky EU, nováčci v EU, i zbytek vyspělého hospodářského světa zrychluje tempo hospodářského růstu, česká ekonomika kráčí pomaleji. Z osmi zemí střední a východní Evropy, které v květnu přistoupily k EU, tak roste nejpomaleji a zvolna ztrácí svůj náskok vůči nim (samozřejmě kromě Slovinska, které je výrazně před námi). Pokud by se snad vláda chtěla dnešními údaji chlubit, měla by se nejdříve poohlédnout, jak se daří sousedům. V kontextu zrychlení hospodářského růstu téměř všude, kam se podíváte, je zpomalování české ekonomiky tristní záležitostí. A to ještě v prvním čtvrtletí vypomohl zmíněný daňově-účetní stimul u stavebnictví.
Vzhledem k tomu, že západoevropským zemím se i přes jisté zlepšení stále nedaří výrazněji urychlit hospodářský růst, dostačuje i tříprocentní tempo české ekonomiky k pozvolné konvergenci k jejich úrovni. Nicméně jen k velmi pozvolné konvergenci.
David Marek, Patria Online