Praha a bratislavský region jsou jedinými oblastmi mezi zeměmi vstupujícími v květnu do Evropské unie, které v rámci nomenklatury NUTS II EU přesahují ekonomický průměr evropské patnáctky. Regionální HDP Prahy dosahoval v roce 2001 v paritě kupní síly na obyvatele 135 % průměru EU, „bratislavský region“ potom dosáhl na 102 % průměru. Vyplývá to z letošní analýzy Eurostatu. Celá Česká republika dosahuje ekonomicky (v paritě kupní síly) 60,6 % průměru EU, celé Slovensko potom 44,7 %. Jak jsme se ale dozvěděli z výsledků ankety na patria.cz, 40 % hlasujících uživatelů našich stránek očekává, že nás Slovensko do 5 let ekonomicky dožene. (Obsáhlou diskusi k tématu naleznete
ZDE, výsledky ankety
ZDE.)
V rámci Evropské unie, hospodářsky nejvyspělejšími regionu jsou vnitřní Londýn (263 %), Brusel (217 %), Lucembursko (194 %) a Hamburg (171 %). Mezi 21 regiony, které převyšují úroveň 125 % průměru, je pět německých, po třech z Itálie, Nizozemí a Velké Británie a jeden z Belgie, Francie, Irska, Lucemburska, Rakouska, Finska a Švédska. Jedna pětina regionů stávající Evropské unie je pod úrovní 75 % průměru HDP na obyvatele v paritě kupní síly.
Z pohledu deseti přistupujících států je 37 z celkových 41 regionů pod úrovní 75 % průměru Evropské unie. V rámci České republiky je na tom nejlépe Praha (135 %), ostatní regiony dosahují nejvýše 55 % (jihozápad) a nejméně 48 % (střední Morava). Celá Česká republika je dle parity kupní síly na 60,6 % průměru EU a v rámci kandidátských zemí se tak řadí až na 4. příčku za Kypr, Maltu a Slovinsko. Mezi Top 10 regionů má Česká republika trojí zastoupení, chybí přitom ve výčtu deseti nejhorších regionů, kde kraluje Polsko.
Tzv. nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) se v EU používá pro nejrůznější vzájemná porovnání. Zásadní význam má jejich vymezení jak pro statistické potřeby EU, tak pro účely distribuce prostředků. NUTS II, ze kterých zde vycházíme, obvykle odpovídá úrovni středního článku územně správního členění daného státu, počet obyvatel se pohybuje mezi 1-2 mil. (průměr EU je 1,83 mil.), rozloha u menších států mezi 3-10 tis. km2 (prům. EU je 23 tis. km2). V EU je celkem těchto regionů 213 + 41 v kandidátských zemích.
 |
Ekonomická úroveň jednotlivých regionů je tak významná pro rozdělení prostředků z fondů EU. Z tabulky je zřejmé, že na tyto fondy nemá šanci dosáhnout Praha, která je se svými 135 % průměru na 16. místě v celé Evropské unii. 70procentní hranici překonal z kandidátských zemí už jen bratislavský region (102 %), jeden maďarský region (81 %) a Kypr (78 %). Zatímco Praha je v rámci ČR extrémem a naše ostatní regiony se pohybují kolem 50 % průměru EU, regiony v Polsku, Maďarsku i Slovensku tak vysoké extrémy nevykazují. Volba regionů je přitom v národní působnosti. Příjmy z EU jsou však jen jednou stránkou věci.
Na druhé straně se zdá, že Praha táhne ekonomiku České republiky, rozdíl mezi úrovní hlavního města a zbytku země je přitom v ČR nejmarkantnější ze všech kandidátských zemí. Otázka k diskusi zní, proč je Praha ekonomickým extrémem v rámci celé střední a východní Evropy a proč je právě do ní koncentrována relativně velká část celkového HDP. Například vládní agentura CzechTourism chce do roku 2010 z Prahy udělat třetí nejnavštěvovanější město v Evropě (po Paříži a Londýnu).
Domníváte se, že je na tom Praha skutečně tak dobře, jak vyplývá z údajů Eurostatu? Na jaké ekonomické úrovni jsou ostatní velká města v ČR, například Brno, Ostrava, Plzeň? Co způsobuje vysoký náskok Prahy nad ostatními regiony? Je správné tvrzení, že Praha vydělává na celou Českou republiku? Hlasujte v
Anketě, Vaše názory prosím sdělujte ve
Fóru. Děkujeme.