komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se v posledním čtvrtletí loňského roku zvýšil o 3,1 %, což je hodnota jen nepatrně se odchylující od našich prognóz. Za celý loňský rok se HDP ve stálých cenách zvýšil o 2,9 % po dvouprocentním růstu o rok dříve. Dočasnou slabost překonala česká ekonomika především díky hladu domácností po spotřebním zboží a zotavující se investiční aktivitě. Ve srovnání s okolními středoevropskými zeměmi se však český „tygr“ stále belhá pomalým tempem. Mezi novými členy EU loni rostla pomaleji jen slovinská ekonomika.
I ve 4. čtvrtletí zůstala těžištěm růstu HDP spotřeba domácností. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se zvýšila o 0,7 %, meziročně o 4,6 %. V obou měřítcích však výsledky představují zpomalení tempa růstu. Již údaje o maloobchodních tržbách naznačily, že poslední kvartál přinese určité zpomalení v této části výdajů na HDP. Že by se hlad domácností po spotřebním zboží již částečně zmírnil? Své patrně sehrála rostoucí nezaměstnanost, očekávání dopadů rozpočtové reformy a pomalejšího růstu mezd v letošním roce. Pomalejší růst spotřeby domácností nahradila investiční aktivita. Hrubá tvorba fixního kapitálu se v posledním kvartálu zvýšila o 1,0 %, meziročně o 4,8 % a po dvou letech rostly investice rychleji než spotřeba. Čistý export ve stálých cenách zaznamenal v závěru roku historicky nejvyšší saldo. Příčinou bylo především výrazné zvýšení dovozu.
Za celý loňský rok se výkon českého hospodářství zvýšil o 2,9 %. Příspěvek spotřeby domácností dosáhl tří procentních bodů. Hrubá tvorba fixního kapitálu se podílela na růstu HDP 1,2 p.b., změna zásob 0,2 p.b. a čistý export ubral z růstu HDP 1,6 p.b. Za spotřebou domácností, jež se zvýšila o 5,5 % (nejvíce od roku 1996), stojí především výrazné zvýšení reálných mezd (také nejvyšší od roku 1996). Částečně ke zvýšení výdajů za spotřební zboží přispěly také nízké úrokové sazby a ochota domácností více se zadlužit. Brzdou byl naopak vzestup nezaměstnanosti. Po téměř stagnaci investiční aktivity v roce 2002 přinesl loňský rok zvýšení hrubé tvorby fixního kapitálu o 3,7 %. Investiční aktivita se navíc v průběhu roku stupňovala. Příliv přímých zahraničních investic (včetně reinvestovaných zisků) byl sice loni poloviční ve srovnání s rokem 2002 (po odečtení přílivu kapitálu spojeného s privatizací), přišel ovšem dlouho očekávaný zlom v úvěrování firem. Zatímco v roce 2002 objem úvěrů poskytnutých podnikům klesl o 15,6 %, loni se zvýšil o 2,7 %. Investovalo se především do staveb (+5,8 %), což naznačovaly vysoké přírůstky stavební výroby v druhé polovině loňského roku. Investice do strojů a zařízení se zvýšily o 2,6 %. Zahraniční obchod sice loni vykázal mírný pokles schodku v běžných cenách, reálně se ovšem saldo prohloubilo. Celkový vývoz reálně vzrostl o 6,7 %, dovoz ovšem o 7,6 %. Vzhledem k silně rostoucí domácí poptávce a pomalému hospodářskému růstu v západní Evropě (zejména v Německu) není vývoj zahraničního obchodu nijak překvapivý.
Vzhledem k tomu, že loňský růst HDP se pohyboval zhruba na úrovni tempa růstu potenciálního produktu, nadále zůstává česká ekonomika zhruba 0,3 % pod svými potenciálními možnostmi.
Nijak oslnivý nebyl výkon českého hospodářství ani ve srovnání s ostatní středoevropskými zeměmi. Pomaleji rostla pouze slovinská ekonomika a stejně rychle Maďarsko. Slovensko, Polsko a pobaltské ekonomiky se těšily podstatně rychlejšímu hospodářskému růstu. Konvergence k průměru EU ovšem pokračovala, neboť HDP v EU se loni zvýšilo pouze o 0,7 %, v eurozóně o 0,4 %. Loni jsme se podle předběžných výpočtů posunuli z 62 % průměru EU (HDP na obyvatele v paritě kupní síly) na 63 %. Vypočítávat, kdy dojde k vyrovnání HDP na obyvatele v ČR a EU je spíše futurologickým cvičením než ekonomickou analýzou, nicméně dříve než za několik desetiletí tomu patrně nebude. Výsledkem našeho futurologického cvičení je rok 2040.
V letošním roce očekáváme zvýšení HDP o 3,1 % a posun těžiště hospodářského růstu směrem od spotřeby domácností k investicím.
David Marek, Patria Online