Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Společná obchodní politika EU – nová munice v arzenálu českých podnikatelů?

Společná obchodní politika EU – nová munice v arzenálu českých podnikatelů?

5.3.2004 12:26
Autor: 

Nedávno jsme se na těchto stránkách věnovali otázce opatření proti dumpingu a možnostem jejich přijetí. Antidumpingová opatření patří do početné rodiny nástrojů společné obchodní politiky EU. Společná obchodní politika znamená především to, že členské státy – až na výjimečné situace – nemohou samostatně např. uzavírat obchodní smlouvy, uvalovat obchodní embarga, vybírat cla atd. Na druhou stranu se tyto státy a hlavně jejich podnikatelé mohou opřít o obchodní potenciál celé EU, který je co do objemu exportů i importů na stejné úrovni jako USA. Pro české podnikatele, kteří mají v úmyslu využít možnosti společné obchodní politiky EU v rámci svého celosvětového působení z toho vyplývají dvě otázky: jaké možnosti má EU při prosazování svých zájmů na poli světového obchodu a jak zařídit, aby se zájem jistého okruhu podnikatelů stal i zájmem EU.

EU je vedle všech svých členských států rovněž signatářem Dohody o Světové obchodní organizaci (WTO) a dohod k ní připojených, mj. Všeobecné dohody o obchodu a clech GATT 1994. Při sjednávání multilaterálních obchodních dohod ale nastupuje v praxi na místo svých členských států a jedná za ně.

Pokud se některý podnikatel či členský stát cítí ohrožen nekalou obchodní praktikou (např. cly porušujícími GATT), existuje v EU postup, jehož pomocí se podnikatelé či státy mohou obrátit na Evropskou komisi („Komise“) a předložit jí stížnost na nekalou obchodní praktiku. Pokud Komise následně zjistí, že je v zájmu EU zasáhnout, použije některý z nástrojů společné obchodní politiky a zjedná nápravu. Takto Komise nejen připravuje antidumpingová nařízení, ale např. zastupuje zájmy EU před Rozhodčím panelem WTO. Je potom nepochybně rozdíl, jestli své zájmy uplatňuje jednotlivý stát velikosti České republiky, anebo je uplatní Komise jménem celé EU. O tom, že Komise tuto svoji úlohu plní, se lze snadno přesvědčit pohledem na dosavadní rozhodnutí právě tohoto Rozhodčího panelu).

Zásadní otázkou ovšem je, jak dosáhnout, aby se zájem jistého okruhu podnikatelů stal zájmem Komise. Zde hrají bezesporu významnou úlohu dva druhy entit, jejichž sílu se podnikatelé v České republice jen pomalu učí poznávat a využívat: podnikatelská sdružení a lobbingové agentury. Podnikatelská sdružení jsou potřebná k tomu, aby se Komisi prokázalo, že o ochranu se nehlásí pouze jeden izolovaný podnikatel, ale že jde o zájem reprezentativního okruhu podnikatelů, byť jednajících z podnětu i jediného svého člena. Bez této reprezentativnosti je malá šance, že se Komise jménem celé EU vloží do mezinárodního obchodního sporu. Lobbingové agentury (dnes jich v Bruselu působí cca 4000!) slouží mj. k tomu, aby námitky evropských podnikatelů byly dostatečně a na správných místech slyšet, a uplatní argumenty, které by samotná sdružení podnikatelů nemusela umět dostatečně efektivně použít.

Ze všeho výše uvedeného opět plyne závěr, že vstup do EU neznamená pro české podnikatele sám o sobě ani automatické zlepšení hospodářské pozice, ani neřešitelné ekonomické problémy, ale je především příležitostí pro připravené. Je proto třeba nezanedbat poznávání cest, jimiž je třeba se ubírat k prosazování svých konkrétních zájmů, a to již nyní, kdy ke vstupu ČR do EU zbývají necelé dva měsíce.

Pavel Svoboda
Weinhold Legal

Důležité upozornění Weinhold Legal

Weinhold Legal

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data