Z úst představitelů EU často zaznívá ambiciózní představa o budoucí evropské ekonomice jako „nejvýkonnější a nejmodernější“ ekonomice světa. Aby se tyto sny staly skutečností, je kromě investic do moderních technologií a vzdělání jedním z nejdůležitějších předpokladů i dosažení maximální mobility pracovních sil. V orgánech EU se již připravuje legislativa, která má volnému pohybu pracovních sil významně napomoct.
Evropský parlament totiž schválil návrh směrnice Evropské komise (dále jen „Komise“), jíž by mělo dojít k zpřesnění a zjednodušení pravidel pro volný pohyb osob mezi členskými státy Evropské unie z pohledu kvalifikačních požadavků. Návrh Komise je vůbec prvním návrhem komplexní modernizace této oblasti.
Problematika vzájemného uznávání kvalifikace spočívá v tom, že každý stát vyžaduje určité formální kvalifikační předpoklady pro výkon některých profesí a při absenci vzájemného uznávání by občan jiného členského státu nebyl připuštěn k jejich výkonu, i když by ve svém domovském státě předpoklady rovnocenného či obdobného charakteru splňoval. Důvodem jsou mj. odlišné systémy vzdělávání v jednotlivých členských státech. Rozdíly v požadavcích na prokazování kvalifikačních předpokladů tak v praxi představují vážnou překážku mobility pracujících osob. Dosavadní systém, kterým je vzájemné uznávání kvalifikací řešeno, byl založen před téměř čtyřiceti lety a formou patnácti směrnic řeší jednotlivé oblasti uznávání. O složitosti tohoto systému je možno se přesvědčit i při čtení zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, kterým byly s ohledem na vstup do EU některé z těchto směrnic implementovány v České republice.
Návrh nové směrnice zcela opouští sektorový způsob řešení této otázky a pokrývá téměř všechny profese od inženýrů, účetních poradců, daňových poradců, přes fyzioterapeuty, psychology, realitní agenty až po sportovní instruktory, turistické průvodce a kadeřníky. Nevztahuje se ovšem na právníky, kteří podléhají zvláštnímu režimu.
Navržené změny by dle evropských institucí měly přinést celkové zrychlení systému spočívající ve vyšší míře automatického uznávání profesní kvalifikace získané v jiné členské zemi. Rovněž je velký důraz kladen na zesílení spolupráce mezi Komisí a jednotlivými členskými státy tak, aby občané Evropské unie byli plně informováni o svých právech a možnostech uznání profesní kvalifikace v jiné členské zemi a byla jim poskytnuta pomoc v případě, budou-li se procesu uznání účastnit. Návrh rovněž vytváří předpoklady pro vzájemnou spolupráci národních administrátorů systému a spolupráci národních administrátorů a Komise s cílem poskytovat aktuální informace a upozorňovat na chyby nebo omyly v samotných procesech uznávání profesní kvalifikace.
I přes určité restrikce, které Evropský parlament v návrhu Komise učinil, povede takto navržený systém z hlediska účastníků vnitřního trhu k další významné liberalizaci v poskytování služeb a naplnění jedné ze čtyř svobod vnitřního trhu. Uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům by nová úprava měla zajistit snadnější a rychlejší přístup k pracovním místům či pracovním zdrojům a současně podstatně rozšířit pracovní příležitosti. Z celkovém pohledu lze dle evropských institucí očekávat výraznější mobilitu osob a vyšší míru soutěživosti na evropském trhu práce.
Text návrhu směrnice ve znění pozměněném Evropským parlamentem čeká ještě v rámci spolurozhodovací procedury na schválení Evropskou radou, jejíž stanovisko se očekává během května 2004. Bude-li směrnice přijata, zjednodušená úprava se následně promítne i v právní úpravě v České republice.
Monika Feigerlová
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal