Zítra zasedá americká centrální banka (Fed) ve Washingtonu, měnová rozhodnutí se očekávají ve 20:15 našeho času. Změní Fed úrokové sazby již zítra nebo ještě počká na více důkazů ekonomického oživení? Ve světě by bylo zvýšení sazeb americkou centrální bankou pravděpodobně následováno podobným krokem. Některé centrální banky v obavách z rostoucí inflace k monetární restrikci letos již přistoupily, například Švédsko, Nový Zéland nebo Kanada. Slovensko zdražilo peníze kvůli problémům se schodkem obchodní bilance. Naopak švýcarská centrální banka minulý týden snížila klíčovou sazbu v boji se silným frankem, ČNB sazby také snížila, i když důvodem jejího kroku byla nižší inflační prognóza v důsledku silné koruny. Největší dilema musí však řešit Evropská centrální banka, která čelí inflačním tlakům (mzdové tlaky a růst cen ropy), přičemž ekonomický růst v Eurozóně je stále zpochybnitelný.
Fed velice razantně snižoval minulý rok úrokové sazby, celkem je snížil 11krát o 4,75 procentních bodů na současných 1,75%. Nízké sazby, daňové škrty a vládní výdaje způsobily, že se ekonomika USA v prvním čtvrtletí skutečně „otřepala“ z recese, která je nyní považována za jednu z nejkratších, když rostla o 5,8% a překonala tak odhady analytiků. Nicméně ve druhém čtvrtletí by HDP mělo růst jen o cca 3%, což značí jisté zpomalování největší světové ekonomiky.
Ekonomové na Wall street neočekávají, že by Fed zítra změnil úrokové sazby nebo měnovou politiku. Americká centrální banka má v popisu práce nejen péči o cenovou hladinu, jako většina jiných centrálních bank včetně ČR, ale stará se i o ekonomický růst. Fed hodnotí ve své Béžové knize ekonomiku USA za rostoucí, avšak panují obavy o míru jejího růstu. Ekonomická rizika, tj. inflaci a růst, považuje aktuálně Fed za vyrovnaná. Zatímco před 14 dny očekávalo 10 ekonomů z 21, že Fed zítra zvýší sazby, vývoj nezaměstnanosti způsobil, že dnes již nikdo tento krok neočekává. 16 ekonomů z 21 se domnívá, že centrální banka zvýší sazby až na svém zasedání 13. srpna.
Právě vývoj na trhu práce měl velký vliv na očekávání trhu. Nezaměstnanost v USA dosáhla 6,0% v dubnu a vzrostla z 5,7% v březnu. Její míra je nejvýše od srpna 1994, to vedlo kromě změn pohledů na očekávané kroky Fedu i k oslabování dolaru vůči euru a jenu a k poklesu akciového trhu. Údaje o nezaměstnanosti by se však neměly přeceňovat, neboť její růst byl způsoben mj. také dubnovým zvýšením počtu ekonomicky aktivních lidí na rekordní úroveň.
Některá další fakta také potvrzují, že Fed zítra měnovou politiku nezmění. Alan Greenspan se neodhodlal zvýšit sazby ani v průběhu recese v letech 1990 až 1991, kdy se nezaměstnanost také zvyšovala. Greenspan nechal v červnu 1992 nezaměstnanost dosáhnout až 7,8% a sazby změnil až když její míra poklesla o 0,5%. Očekávání je reprezentované termínovými obchody, srpnové futuritní kontrakty na federální fondy poklesly minulý týden o 7 bazických bodů na 1,885%, tj. o 1,5 bazického bodu pod hladinou indikující očekávání, že Fed 13. srpna zvýší sazbu o 0,25%.
Radim Krejčí