Vztahy mezi výrobci resp. velkodistributory a jednotlivými distributory podléhají v EU relativně striktním pravidlům, která mají za cíl zajištění fungování účinné soutěže na trhu. Porušení těchto pravidel může mít pro dotčené podnikatele poměrně citelné důsledky, což potvrzuje v nedávné době udělená pokuta ve výši 19,6 mil. EUR. Touto pokutou, jejíž uložení Evropskou komisí („Komise“) bylo následně potvrzeno Soudem prvního stupně („SPS“), Komise postihla používání tzv. věrnostních rabatů společností Michelin vůči jejím distributorům, které bylo označeno za zneužití dominantního postavení.
V daném případě se společnost Michelin nacházela v dominantním postavení na francouzském trhu vyměňování pneumatik (nových i protektorovaných) pro autobusy a nákladní automobily. Zneužití svého dominantního postavení se dle Komise a SPS společnost Michelin dopustila tím, že používala systém slev či rabatů pro své distributory, jehož účelem bylo připoutat si distributory k sobě, udržet si podíl na trhu a vyloučit tak co možná nejvíce konkurenci na trhu.
Tento postup, tj. používání rabatů ve vztahu k distributorům, je však dle judikatury SPS v souladu s právem EU pouze v případě množstevních rabatů, pokud omezení soutěže, které tento postup představuje, je vyváženo výhodami pro konečné spotřebitele nebo zlepšením fungování soutěže na daném trhu (např. část rabatu je přenesena i na konečnou prodejní cenu pro spotřebitele). Věrnostní rabaty jsou pak dle praxe Komise a judikatury SPS zcela zakázány.
Rabaty poskytované společností Michelin byly na první pohled množstevními. Tyto rabaty byly ovšem poskytovány nikoliv přímo při fakturaci odebraného zboží distributorovi, ale s ročním zpožděním po odebrání zboží. Distributor byl proto po dobu jednoho roku po odběru zboží ponechán v nejistotě ohledně ceny, kterou bude za odebrané zboží platit. Následně po uplynutí daného období byl zase tímto systémem motivován k tomu, aby využíval výhody – rabaty, které si „vysloužil“ za prodeje předchozího roku. Rabat byl tedy poskytnut formou dodávky za výhodnější ceny až po uplynutí určitého období po nákupu zboží, díky kterému byl rabat poskytnut. Tím Michelin de facto přeměnil jinak povolené množstevní rabaty na zakázané rabaty věrnostní. Dle zjištění Komise pak s těmito rabaty nebyly spojeny žádné výhody pro konečné spotřebitele ani pro zlepšení fungování trhu. I kdyby se tedy jednalo o rabaty množstevní, stejně by nebyly splněny podmínky jejich dovoleného použití podnikem v dominantním postavení.
Je otázkou, jak by v podobném případě rozhodl český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“), který při své aplikační praxi vychází z praxe Komise a judikatury SPS a Evropského soudního dvora. Nedávná rozhodnutí Úřadu ale potvrzují, že si je vědom důležitosti dopadu podobných omezení na volnou soutěž na trhu, a proto pokuty v řádech desítek milionů korun Kč za zneužívání dominantního postavení již nelze označit za něco zcela neobvyklého.
Výše uvedený příklad a současná praxe Úřadu pak nemohou nechat nikoho na pochybách o stále rostoucím významu práva ochrany hospodářské soutěže, a to nejenom na případy spojování podniků, ale také na celkové podnikatelské chování silných společností a jejich vztahy se smluvními partnery. Postupy či praxe, u kterých by si ještě nedávno nikdo nepředstavil, že jejich uplatnění může vést k uložení mnohamilionové pokuty, se tak ocitají v jiném světle a nutí tak představitele mnoha firem k revizi jejich dosavadních smluvních vztahů. Náklady na takovou revizi v poměru k možné výši pokut ukládaných Úřadem jistě nelze označit za zbytečné.
Pavel Svoboda
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal