komentář doplněn
Spotřebitelské ceny se podle ČSÚ v červenci zvýšily o 0,1%, přesto se v meziročním srovnání inflace opět proměnila v deflaci. Ve srovnání s loňským červencem bylo letos o 0,1% levněji. Tentokrát můžeme jednoznačně určit viníka - neschopnost vlády dohodnout se na deregulaci nájemného. Zatímco loni se díky obvyklé deregulaci nájemné zvýšilo v průměru o 8,8%, letos se ceny bydlení změnily minimálně. Vliv změn regulovaných cen na změnu indexu spotřebitelských cen dosáhl pouhých 8 promile (loni 231 promile).
Do vývoje cenové hladiny v červenci zasáhly nejvýrazněji změny cen potravin a rekreačních pobytů. Vliv obou faktorů byl téměř shodný, jen s opačným znaménkem. U cen potravin se projevil obvyklý „bramborový efekt“ - zlevnění letošní ranné produkce po prudkém zdražení v červnu. Minulý měsíc zlevnily brambory o 43% a samy se postaraly o pokles celkové cenového hladiny o jednu desetinu. Obdobně v letních měsících klesají ceny ovoce a zeleniny. Překvapením není ani vysoká cena červencových rekreačních pobytů. Do zahraničí se s cestovní kanceláří dalo vydat o 19,7% dráže než v červnu. Domácí rekreace podražila o 7,6%. Motoristé jistě zaregistrovali další mírné snížení cen pohonných hmot. Natural 95 v průměru zlevnil o 24 haléřů na litr (1,0%), nafta o 22 haléřů na litr (také 1,0%). Do celkové cenové hladiny ovšem tyto změny nijak výrazně nezasáhly. O něco větší význam měly letní výprodeje oděvů a s nimi spojený pokles cen. Červenec potvrdil tendenci k prohlubování sezónních změn u cen odívání. Tentokrát se snížily o 1,2%.
Červencovou „vládní“ deflací by mělo období záporné inflace v českém hospodářství definitivně skončit. Do konce roku by měla inflace postupně šplhat vzhůru a v listopadu či prosinci překonat jednoprocentní hranici. V průběhu příštího roku by měly inflaci dále popostrčit změny spotřebních daní a přesun zboží a služeb ze snížené sazby DPH do standardní sazby. Z pohledu centrální banky je důležitý pohled na vývoj cenové hladiny neobsahující přímé dopady těchto administrativních změn. V tomto ohledu je zajímavé, že zatímco meziměsíčně se index spotřebitelských cen zvýšil o 0,1%, jádrová inflace po sezónním očištění klesla o 0,1%. Námi počítaná meziroční inflace na spotřebním koši neobsahujícím zboží a služby s regulovanými cenami a zboží s vysokou volatilitou cen (potraviny, pohonné hmoty) v červenci klesla na 0,3% z červnových 0,6%. Vzhledem k tomu, že kromě změn daňových sazeb není v dohledu žádný jiný zřetelný inflační impuls, nemuselo být červencové snížení úrokových sazeb posledním. Nebýt vyšších daní a zrušení desetníků a dvacetníků, ČNB by i v příštím podstřelovala svůj inflační cíl.
David Marek