Následuje úplné znění záznamu
V předložené 6. situační zprávě se konstatovalo, že pro současný vývoj spotřebitelských cen je i nadále určující působení nákladových dezinflačních faktorů, především ceny ropy a kurzu dolaru. Úroveň spotřebitelských cen se proti minulému měsíci nezměnila. V tomto rámci však došlo k jistému urychlení růstu cen potravin, zatímco opačným směrem působilo pokračující snižování cen pohonných hmot. Ceny průmyslových výrobců byly v květnu o 0,8 % nižší než před rokem.
Od projednání minulé situační zprávy byla publikována data o rychlejším než očekávaném růstu ekonomiky, přičemž nejvýrazněji se tato změna projevila v segmentu spotřeby domácností. Rovněž výsledky obchodní bilance jsou – zejména po provedení některých zpětných korekcí – lepší než byly předpoklady prognózy. S těmito skutečnostmi koresponduje zvýšení meziročního přírůstku úvěrů (nominálně na + 4,5 %) a jeho struktura. Rozhodující podíl na tomto vývoji mají nadále úvěry domácnostem, když jejich meziroční dynamika dosáhla 30 %.
Situační zpráva se v této souvislosti podrobněji zabývala vývojem zadluženosti domácností v ČR. Bylo dokumentováno, že vysoká dynamika úvěrování domácností je důsledkem změn na straně nabídky bank a dalších finančních institucí, nízkých úrokových sazeb a zejména nízké výchozí základny. Přes rychlý rozvoj úvěrů však zůstává míra zadluženosti domácností v ČR pod úrovní, která je obvyklá v zemích Evropské unie. Pro banky je úvěrování domácností podstatně méně rizikové než úvěrování firem.
Velmi slabá zahraniční poptávka doprovázená zpomalováním cenového růstu v EU pomáhá udržovat nízkoinflační prostředí v české ekonomice. Domácí poptávka je naproti tomu mírně vyšší, než se předpokládalo v prognóze inflace. Ani tento faktor však dosud nelze označit za významnější inflační riziko. Celkově proto opětovně zhodnotila situační zpráva rizika nenaplnění dubnové prognózy inflace jakožto asymetrická v dezinflačním směru.
V navazující diskusi se členové bankovní rady shodovali, že dosavadní postup ČNB ve snižování úrokových sazeb lze označit za účinný. V podmínkách velmi slabé zahraniční poptávky pomáhal stimulovat růst domácí spotřeby. Neuspokojivý vývoj investic nelze výlučně pomocí měnových opatření bezprostředně ovlivnit.
Byly vysloveny různé názory na závažnost stávajících dezinflačních rizik a na jejich působení v horizontu nejúčinnější měnové transmise. Na to navazovaly diferencované postoje k možnosti snížit nebo zachovat stávající úrokové sazby.
Ve prospěch zachování současné úrovně sazeb bylo argumentováno nečekaně lepšími daty o ekonomické aktivitě v letošním roce, tj. růstem HDP, průmyslové výroby a výsledky obchodní bilance. Bylo poukázáno na to, že ekonomický růst je soustředěn do oblastí, které jsou pro další vývoj inflace relevantní: spotřeba domácností a vlády. Byl vysloven názor, že další snížení sazeb by mohlo přispět k vytváření bubliny na trhu nemovitostí a k nežádoucímu posunu reálných úrokových sazeb do záporných hodnot. Ani poslední vývoj kurzu koruny nevede ke zpřísňování měnových podmínek. Vlivem ponechání nižší sazby DPH u veřejného stravování bude příští prognóza inflace posunuta směrem dolů, nicméně i potom lze očekávat, že se meziroční indexy spotřebitelských cen budou po celý příští rok pohybovat v horní polovině cílovaného pásma.
Ve prospěch snížení sazeb bylo naproti tomu připomínáno, že vykázaný růst HDP ještě neznamená uzavírání produkční mezery, takže jeho vztah k budoucí inflaci není jednoznačný. Dále bylo poukazováno na to, že vzestupu spotřeby domácností v prvním čtvrtletí napomohly některé jednorázové, přechodné vlivy, jako byly např. výplaty pojistných náhrad nebo dřívější termín platových úprav ve veřejném sektoru. Za důležitý protiinflační faktor byla označena připravená konsolidace veřejných financí, která utlumí růst spotřeby domácností a vlády. Tvar výnosových křivek ukazuje na očekávání poklesu sazeb o 0,25 bodu, takže rozhodnutí o snížení by nemělo být pro trhy překvapivé. Bylo rovněž připomenuto, že důsledkům neuspokojivého růstu v EU a oslabení dolaru čelí všechny evropské země, a mnohé reagují snižováním sazeb. Zazněl názor, že je-li možné snížit úrokové sazby, není vhodné ani správné s takovým opatřením otálet.
Bankovní rada podrobně diskutovala vývoj běžného účtu platební bilance, jehož deficity dlouhodobě rostou vlivem vývoje bilance služeb a bilance výnosů. Bylo konstatováno, že se jedná o středně- a dlouhodobé riziko pro další vývoj kurzu a inflace. Krátkodobě je zatím toto riziko malé, jelikož obchodní bilance se vyvíjí příznivě. Pokud dojde k oživení světové ekonomiky a redukci některých globálních rizik, mělo by se dostavit také zlepšení bilance služeb. Zhoršování bilance výnosů je objektivním důsledkem předchozích privatizací a investic; pro další vývoj bude důležitý poměr rozdělování dosažených zisků na reinvestované a na transferované do mateřských zemí.
Po projednání 6. situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdení repo operace o 0,25 procentního bodu na 2,25 % s účinností od 26. června 2003. Čtyři členové bankovní rady hlasovali pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu, tři členové byli pro ponechání sazeb na stávající úrovni. Bankovní rada rovněž hlasovala o návrhu na snížení sazeb o 0,5 procentního bodu; pro tento návrh hlasoval jeden člen bankovní rady, šest členů bylo proti. Diskontní a lombardní sazba byly sníženy rovněž o 0,25 procentního bodu, tj. na 1,25 %, resp. 3,25 %.
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek