Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Kohout: Evropská integrace vybudováním měnové unie nekončí

Kohout: Evropská integrace vybudováním měnové unie nekončí

13.05.2003 10:00
Autor: 

Státní tajemník pro evropské záležitosti PhDr. Jan Kohout poskytl serveru www.patria.cz exkluzivní rozhovor o České republice a Evropské unii. Jan Kohout vystřídal na postu tajemníka pro evropské záležitosti v minulém roce Pavla Teličku. Příští rok v květnu se v případě souhlasu občanů v referendu staneme členy Evropské unie. Jaké okamžité výhody přinese členství v EU občanům naší země? Jaký bude rozdíl mezi 30. dubnem a 1. květnem? Povede rozšíření EU k urychlení reálné ekonomické integrace? Je měnová unie konečnou fází integračního procesu?

Patria Online: Příští rok v květnu se v případě souhlasu občanů v referendu staneme členy Evropské unie. Jaké okamžité výhody přinese členství v EU občanům naší země? Jaký bude rozdíl mezi 30. dubnem a 1. květnem?

Jan Kohout: V politické rovině nastane posun od našeho statutu pozorovatele (který máme od 16. dubna, kdy prezident, premiér, ministr zahraničí a hlavní vyjednávač s EU v Athénách podepsali přístupovou smlouvu) k plnoprávné účasti na činnosti a rozhodování evropských orgánů.
Pro občany nebude rozdíl mezi 30. dubnem a 1. květnem příliš hmatatelný – rozhodně se nenaplní žádné katastrofické scénáře o skokovém zdražování nebo o jakékoliv jiné náhlé změně. Zejména obchodníci a turisté si možná povšimnou, že až na drobné výjimky začnou platit ustanovení o volném pohybu zboží, služeb a kapitálu, takže např. odpadnou celní kontroly českých občanů v zemích EU. Studenti a výzkumní pracovníci budou moci využívat větší škály stipendií a grantů, podnikatelé, zemědělci a obce budou moci čerpat prostředky z evropských fondů, avšak zde, stejně jako v řadě dalších oblastí, se do programů EU postupně již několik let zapojujeme, takže vstup do EU by neměl na nikoho působit jako šok.

Patria Online: Můžete nám i čtenářům říci, jakým způsobem se ČR bude podílet na rozhodování v EU, tj. jaké bude zastoupení ČR v jednotlivých orgánech EU?

Jan Kohout: Česká republika získá po vstupu do EU jedno místo v Evropské komisi a 24 křesel v Evropském parlamentu, jako srovnatelně velké členské státy Belgie, Řecko, Portugalsko a Maďarsko. V Radě bude ČR zastupovat vždy příslušný ministr, v Evropské radě předseda vlády. Při hlasování kvalifikovanou většinou bude ČR v souladu s dohodou z Nice v Radě disponovat 12 hlasy, opět stejně, jako jiné srovnatelně velké země. Po jednom zástupci vyšle ČR také k Evropskému soudnímu dvoru, Soudu první instance a Účetnímu dvoru EU.
Již v současné době se jako pozorovatelé účastníme zasedání Rady a jejích přípravných orgánů a 24 poslanců a senátorů českého parlamentu je obdobně zapojeno do činnosti Evropského parlamentu.
Vedle základních institucí EU – Rady, Komise a Evropského parlamentu – bude Česká republika zastoupena také na úřednických postech v evropských strukturách, počínaje překladateli a tlumočníky (vůbec největší profesní skupina v EU), přes střední management až po vedoucí pracovníky a poradce. V orgánech Komise by ČR mohla získat zhruba 490 míst, v Evropském parlamentu kolem 120. Rada v souvislosti s rozšířením bude svůj sekretariát rovněž posilovat, řádově o stovky lidí, avšak bez zohledňování národnosti žadatelů.

Patria Online: Jakým způsobem budou delegováni zástupci ČR do těchto institucí?

Jan Kohout: Kandidát na komisaře, kterého nominuje vláda ČR, bude schvalován předepsanou procedurou v Radě EU na základě konzultace s předsedou Komise. Poslance do Evropského parlamentu zvolí občané – volební zákon byl již novelizován a uspořádání voleb do EP umožňuje.
Úřednická místa v evropských orgánech budou obsazována jednak na základě výběrových řízení, jednak přímým jmenováním – to se týká nejvyšších úřednických míst. Evropské instituce zpravidla vyhlašují výběrová řízení plošně, pro všechny instituce najednou a prostřednictvím vlastní náborové kanceláře či externích konzultačních firem. Ucházet se mohou všichni občané, kteří splňují předepsané podmínky, mezi něž může patřit např. požadovaná délka praxe, výše vzdělání, jazykové schopnosti.

Patria Online: Domníváte se, že vstup ČR do EU napomůže vyřešit problémy s vymahatelností práva a korupcí?

Jan Kohout: Účinná vymahatelnost práva závisí obecně na mnoha faktorech, tím základním je především hladké fungování soudnictví.Vstup do EU sám o sobě zrychlení českého soudnictví nezpůsobí, neboť organizace soudnictví spadá do výhradní pravomoci každého členského státu. Naše příprava na vstup do EU ovšem fungování české justice významně ovlivňuje, protože Evropská komise soustavně v této oblasti vyvíjí politický tlak na kandidátské země. EK především sleduje a pravidelně vyhodnocuje naplňování 4 základních kritérií (tzv. kodaňských): prokazatelná stabilita a funkčnost institucí zaručujících demokracii, existence funkčního tržního hospodářství, schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami jednotného evropského trhu a schopnost převzít závazky vyplývající z členství. Jednou ze základních podmínek pro úspěšné naplnění těchto kritérií je právě efektivní práce soudů.
Boj s korupcí a řádné fungování administrativy je jednou z priorit EU, zejména též s ohledem na schopnost členských států efektivně a průhledně nakládat s prostředky čerpanými z unijních fondů a náležitě implementovat společná rozhodnutí. ČR i další přistupující země se proto i za významné podpory EU zaměřují na zlepšení stavu v této oblasti. Vedle EU lze také zmínit, že ČR je smluvní stranou Trestněprávní úmluvy o korupci Rady Evropy (účinná pro ČR od 1.7.2002) a přistoupí také k Občanskoprávní úmluvě RE o korupci.

Patria Online: V souvislosti s rozšířením EU se posune schengenská hranice dále na východ. Nebude muset ČR změnit svůj postoj k zemím stojícím mimo EU v oblasti zahraniční politiky, turistiky či zahraničního obchodu?

Jan Kohout: Především je třeba upřesnit, že vstup ČR do EU neznamená automatické zapojení do tzv. schengenského prostoru. Na příkladu posledního rozšíření o Švédsko, Finsko a Rakousko vidíme, že do EU tyto země vstoupily 1. ledna 1995, k schengenské spolupráci se připojily v roce 1999 (Rakousko), resp. 2001 (severské země). ČR se rovněž připravuje na postupnou transformaci ochrany státních hranic: od standardních hraničních a celních kontrol (do vstupu do EU), přes kontroly pouze hraniční (po 1. 5. 2004), až po přechod na schengenský systém, který v případě ČR znamená zabezpečení hranic vnitřních (mezi dvěma členskými státy) a pouze na letištích uplatňování režimu vnější schengenské ochrany při cestování do a ze zemí mimo schengenskou zónu).
Pokud jde o přizpůsobování postojů v oblasti zahraniční politiky, obchodu či turistiky, to souvisí se schengenskou problematikou jen okrajově (harmonizace vízové politiky). Spíše zde lze hovořit o společné zahraniční politice či obchodní politice EU. K určitým změnám postupně dochází – např. v oblasti smluvní, kde některé bilaterální obchodní dohody budou po vstupu ČR do EU nahrazeny režimem, který s danými zeměmi má Evropská unie. Je však dobré si uvědomit, že EU již léta rozvíjí politické, ekonomické i kulturní vztahy s řadou zemí a oblastí, takže ve vztazích ČR s třetími zeměmi nehrozí žádné vakuum. Kromě toho EU v souvislosti s rozšířením rozvinula koncept posílených vztahů s novými sousedními zeměmi rozšířené EU (např. Rusko, Ukrajina, Moldavsko, země Středomoří), ve kterém očekává významný přínos nově vstupujících zemí. ČR se na rozvíjení této iniciativy od počátku aktivně podílí.

Patria Online: Podívejme se na některé ekonomické aspekty integrace do EU. Do zemí EU nyní směřuje téměř 70% veškerého českého vývozu, nejvíce investic přiteklo do ČR ze zemí EU, jakým způsobem může faktické členství v EU prohloubit ekonomickou integraci ČR do EU, ke které ve skutečnosti dochází již několik let?

Jan Kohout: Je skutečností, že již v předvstupním období došlo ke značné ekonomické integraci ČR se zeměmi EU. Nicméně zkušenosti z předcházejících rozšíření dokládají, že teprve samotný vstup do EU podnítí rychlejší hospodářský růst ekonomiky přistupující země, posílí oboustranný tok investic a přispěje k dalšímu rozvoji obchodních vztahů. České firmy se po vstupu ČR do EU budou moci ucházet o získání zakázek v soutěžích vypisovaných v jednotlivých členských zemích a budou moci také čerpat podpory z prostředků EU – důležité jsou zejména programy na podporu malého a středního podnikání, dotace zaměřené na podnikový výzkum a vývoj apod. Také pro spotřebitele přinese vstup do EU lepší ochranu, která se v rámci jednotného trhu EU v posledních letech výrazně rozvíjí. Navíc se ČR bude moci přímo podílet na naplňování tzv. Lisabonského procesu – ambiciózního projektu ekonomického a sociálního rozvoje EU tak, aby se z Unie v roce 2010 stala nejvíce konkurenceschopná a nejdynamičtější část světa.

Patria Online: Důležitým nástrojem hospodářské politiky EU jsou strukturální fondy. Postoj k jejich užitečnosti ovšem není jednoznačný. Řadě regionů jistě významně pomohl, objevuje se však také kritika, že například v Portugalsku a Řecku vznikla jakási závislosti na prostředcích ze strukturálních fondů, která negativně ovlivňuje ochotu pouštět se do investičních projektů financovaných bez asistence strukturálních fondů, jinými slovy, že dochází k vytlačování soukromých investic. Neobáváte se podobného negativního efektu v ČR?

Jan Kohout: Strukturální fondy fungují na základě tzv. principu partnerství. Projekty připravuje skupina zainteresovaných subjektů, které zahrnují zástupce státních orgánů, místních zastupitelstev, soukromých podnikatelů a firem i nejrůznější nevládní neziskové organizace v závislosti na typu projektu. Každý z partnerů vnáší do projektu investici v takové podobě, v jaké si ji může dovolit a z jaké posléze vznikne největší užitek. Maximální hranice spolufinancování z evropských fondů se pohybuje okolo 75 % z celkových nákladů projektu, tj. v každém případě se musí z „národních“ peněz financovat minimálně čtvrtina, běžnější je ale až polovina nákladů. Evropské fondy mají primárně umožnit rychlejší nastartování ekonomického a sociálního rozvoje dané oblasti – proto se také výrazně zpřísňují pravidla pro poskytování pomoci poté, kdy příslušný region dosáhne úrovně 75% průměru HDP na obyvatele v EU. Při dodržení těchto pravidel a zachování principu partnerství a trvale udržitelného rozvoje (z hlediska ekonomického, ekologického i sociálního) není třeba se obávat vytlačování soukromých investic. Naopak, aby bylo možné plně využít objem prostředků, které nám EU na regionální politiku vyčlenila, bude nutné zapojit do spolufinancování i soukromé investory.

Patria Online: Budeme vůbec schopni, organizačně a finančně, optimálně využívat prostředků ze strukturálních fondů?

Jan Kohout: Především potřebujeme mít dostatečnou zásobu kvalitních projektů, které vůbec bude možné zařadit k financování – zásady tvorby projektů jsou důležitou součástí školení a společných projektů s partnerskými členskými zeměmi. Dále bude třeba zajistit spolufinancování projektů na české straně. České instituce v čele s ministerstvem pro místní rozvoj dopracovávají celý systém tak, aby byl plně funkční již od počátku příštího roku a okamžikem našeho vstupu do EU za rok v květnu bylo možné začít proplácet ze strukturálních fondů náklady na schválené projekty.

Patria Online: Existuje teze, že při předchozím rozšíření EU o země s výrazně rozdílnou ekonomickou úrovní (Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko) nedošlo k urychlení reálné ekonomické integrace. Zastánci této teze argumentují Řeckem, opačná strana Irskem. Jak byste odpověděl, pokud by se Vás na toto téma dotázal volič před vhozením své odpovědi v referendu o vstupu do EU?

Jan Kohout: Jistě lze najít argumenty pro různé scénáře ekonomického vývoje EU po rozšíření. Víme, že nastávající rozšíření je dosud největší v historii. Do EU bude vstupovat 10 zemí, z toho osm středoevropských, které v uplynulém desetiletí procházely bezprecedentní transformací. Současná EU je rovněž jiná, než bylo Evropské společenství v době rozšíření o Řecko či Irsko. Právě tyto okolnosti mě a řadu analytiků vedou k optimistickému závěru: EU i přistupující země se na rozšíření důkladně připravovaly. Přistupující země jsou nejen motivovány (ve vztahu k vlastním občanům, v pozitivní soutěži s dalšími kandidáty a ve snaze nebýt pozadu za současnými členy), ale také reálně schopny využít vstupu do EU ke svému dalšímu rozvoji – většina z nich to dokázala již v předvstupním období. Navíc EU v současnosti sází na kvalitativně nové cesty ekonomicko-sociálního rozvoje s důrazem na společnost vědomostí a vzdělanosti; výše zmíněný Lisabonský proces je jednou z hlavních priorit EU pro příštích několik let a má zajistit dynamický rozvoj celé EU. Můj závěr je: máme všechny příležitosti k pozitivnímu vývoji, jen na nás (a tím myslím vedle ČR na EU jako celek) záleží, jak je naplníme.

Patria Online: Jaká je podle Vás budoucnost EU? Je měnová unie konečnou fází nebo bude integrační proces pokračovat na poli hospodářské politiky, zahraniční politiky či bezpečnostní politiky? Kde budou podle Vás geografické hranice EU v budoucnosti?

Jan Kohout: Od loňského února se účastním jednání Konventu, který se budoucností EU zabývá. Z průběhu Konventu je zřejmé, že evropská integrace vybudováním měnové unie nekončí. Integrační proces se nadále bude rozvíjet dvěma směry: rozšiřovat se i prohlubovat. Svědky historicky bezprecedentního rozšíření o 10 zemí jsme právě v těchto letech a měsících, další dvě země (Bulharsko a Rumunsko) by chtěly do EU vstoupit v roce 2007, přihlášku letos v únoru podalo také Chorvatsko, kandidátský statut má Turecko. Rozšiřování integračního projektu se však týká také oblastí, politik, v nichž země EU spolupracují. V Konventu panuje shoda v tom, že se EU musí zabývat oblastmi, které znepokojují evropskou veřejnost: terorismem, pašováním drog, zbraní i lidí, nelegální migrací. Zvýraznit by se měla také sociální dimenze jednotného trhu i promítnutí zásad udržitelného rozvoje do různých oblastí evropské spolupráce.
Většina účastnických zemí Konventu zároveň podporuje prohloubení evropské integrace ať již ve zmíněné oblasti právní a justiční spolupráce (hovoří se o společné ochraně hranic i o harmonizaci právních řádů zejména u přeshraničních otázek rodinného, občanského a trestního práva), nebo v oblasti bezpečnostní a obranné politiky.
Pokud jde o geografické hranice EU, vrátím se k dříve zmíněnému projektu Širší Evropy a dobrého sousedství, který EU připravuje pro země, jež se po rozšíření stanou bezprostředními sousedy EU. Oblast východní Evropy, Balkánu i Středomoří tak získá možnost prohloubené spolupráce, která u některých zemí povede až ke vstupu do EU (tuto ambici mají např. balkánské země), u jiných v trvalé partnerství, kde hranice nebudou vnímány jako nepřekonatelné bariéry.

Patria Online děkuje i za čtenáře stránek www.patria.cz státnímu tajemníku pro evropské záležitosti PhDr. Janu Kohoutovi za rozhovor.

Na adresu info@patria.cz nám můžete také zasílat náměty na další rozhovory. Ke konkrétnímu návrhu osobností můžete připojit také své dotazy na ně.

Předchozí exkluzivní rozhovory na www.patria.cz:

Mlynář o Českém Telecomu: nějakou výplatu dividendy budu podporovat
Kavánek: Konkurence v bankovnictví je nejostřejší, jaká v ČR uvnitř odvětví vůbec existuje
Tůma: Dotahování cenové úrovně ČR na úroveň EU bude pozvolný proces …
Připravujeme: ministr financí Bohuslav Sobotka


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
28.03.2024
17:21Růstové a hodnotové akcie a jeden padesátiletý cyklus
16:53Jaký závěr nás čeká tentokrát? Wall Street v úvodu pouze přešlapuje  
16:06Přehled (ne)obchodování na trzích přes Velikonoce 2024
16:06Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi vstupuje na trh s elektromobily
15:48Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil pouze na 3,4 procenta
15:44Tesla už odepsala na akciích 350 miliard dolarů. Očekávání investorů ohledně dalšího vývoje jsou nevalná
13:29Invesco: Významný týden pro měnovou politiku je pro trhy dobrým znamením
12:22Než otevře Wall Street: Snowflake, MillerKnoll, Sprinklr  
11:20Podle guvernéra Fedu by se po posledních datech o ekonomice měla snížení sazeb odložit nebo zredukovat
11:02Investoři se připravují na konec kvartálu, Fed nechce spěchat se snižováním  
9:42Jan Bureš: HDP revidován vzhůru, reálné příjmy domácností rostou a s nimi i útraty
8:55Se snižováním sazeb v USA není kam spěchat, opakuje guvernér Fedu Waller. Futures jsou zelené  
8:52Putin: Rusko nezaútočí na Pobaltí, Polsko či Česko. Jde jen o strašení lidí
8:45Rozbřesk: HDP potvrdí pozitivní obrat v útratách domácností
6:03Britské akcie jsou nyní (historicky) mimořádně levné a Evropa už obchoduje s výrazným diskontem i vůči Japonsku
27.03.2024
21:19Americké indexy posilovaly díky silnému závěru  
18:26Jen kousek od intervence? Akcie a dluhopisy dnes lehce v zeleném  
17:50Pavol Mokoš: Je čas svézt se na vlně růstu, ne chytat dno. A technické cíle pro pražské banky
15:43BlackRock: Dlouhodobě nebude pokračovat scénář vyšší inflace a sazeb. Postará se o to umělá inteligence a další technologie
15:00ČEZ, a.s.: Zvolen nový místopředseda dozorčí rady ČEZ

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Varta AG (12/23 Q4, Bef-mkt)
9:00CZ - HDP, q/q
12:00Walgreens Boots Alliance Inc (02/24 Q2)
13:30USA - HDP, q/q a
13:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
14:45USA - Index aktivity ISM Chicago
15:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university