komentář doplněn
Tržby v maloobchodním prodeji v lednu meziročně vzrostly o 4,4% (Patria očekávala růst tržeb o 3,5%). Na české spotřebitele zřejmě stále více platí sezónní slevy a výprodeje, o čemž svědčí také dílčí údaje z maloobchodního sektoru. V meziměsíčním srovnání se maloobchodní tržby zvýšily o 0,3%, přičemž nepotravinářské zboží, jehož se sezónní slevy týkají nejvíce, zaznamenalo zvýšení o 0,8%.
Nejen lednové údaje o tržbách přináší vcelku pozitivní informace, ČSÚ revidoval směrem vzhůru také data za předchozí dva měsíce. Z listopadového poklesu o 0,4% je rázem růst o 0,5%, prosinec si polepšil z 4,0% na 4,6%.
Jak již bylo napsáno v úvodu, důvodem k poměrně svižnému růstu tržeb se staly zejména novoroční slevy řady obchodníků, díky kterým se zlepšil prodej textilu a obuvi. Na odbyt šly ovšem také drogérie, kosmetika, spotřebiče do domácnosti, kutilské a zahrádkářské zboží. Pro celkové statistiky je také důležité, že se udržel mírný rostoucí trend v prodeji automobilů.
Důvodem zvýšené chuti domácností utrácet je růst disponibilního důchodu domácnosti a pokles míry úspor. České domácnosti jsou stále méně ochotny spořit, a naopak v rostoucí míře využívají spotřebitelských úvěrů, kontokorentů a splátkových prodejů k financování nákupu spotřebního zboží. Oba trendy úzce souvisí s poklesem úrokových sazeb v české ekonomice. Růstu tržeb maloobchodních prodejců svědčí také růst zaměstnanosti. Možná to zní v kontextu údajů z ministerstva práce a sociálních věcí podivně, nicméně je tomu skutečně tak. Podle údajů ČSÚ zaměstnanost v české ekonomice již dva roky roste. V posledním čtvrtletí loňského roku pracovalo v české ekonomice 4 825 tis. osob, což bylo 60 tis. více než ve stejném období roku 2001. Je pravdou, že kdyby byla míra nezaměstnanosti nižší, bylo by zvýšení zaměstnanosti, a pravděpodobně i maloobchodní tržby, ještě vyšší. Nicméně zůstává pravdou, že jedním z faktorů rostoucího disponibilního důchodu a spotřeby domácností bylo zvýšení zaměstnanosti.
V letošním roce očekáváme mírně příznivější vývoj než v roce 2002. Prozatím naše prognóza ukazuje na zvýšení maloobchodních tržeb o 3,3% po loňských 2,9%.
Z pohledu rozhodování o úrokových sazbách bankovní radou ČNB, patří dnešní údaje do skupiny faktorů hovořících spíše v neprospěch dalšího uvolňování měnových podmínek. Domácí spotřebitelská poptávka sice prozatím nehrozí zažehnutím inflačních tlaků, nicméně nepotřebuje ani další impuls ke svému růstu v podobě dalšího snížení úrokových sazeb. Navíc, jak viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer správně připomenul, měnová politika se neřídí současnou inflací, ale snaží se hledět několik čtvrtletí dopředu. Není obtížné po několika sníženích úrokových sazeb tvrdit, že stále existuje prostor pro další „rate cut“, daleko obtížnější je rozpoznat obrat ve vývoji úrokových sazeb.
David Marek