Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Tůma: Dotahování cenové úrovně ČR na úroveň EU bude pozvolný proces …

Tůma: Dotahování cenové úrovně ČR na úroveň EU bude pozvolný proces …

20.2.2003 9:00
Autor: 

Zvýší se cenová hladina v České republice po vstupu do Evropské měnové unie? S jak razantní rozpočtovou reformou počítá ČNB ve svých makroekonomických predikcích? Jaká bude měnová politika ČNB po roce 2005? Na takové a další otázky se ptala Patria Online v exkluzivním rozhovoru s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Toto interview je součástí série diskusí s osobnostmi české ekonomiky, které budete počínaje dneškem nepravidelně vídat na stránkách www.patria.cz.

Patria Online: V souvislosti s rizikem časové nekonzistence hospodářské politiky se v řadě zemí podařilo oddálit rozhodování o měnové politice od politického vlivu. V ČR udržoval nezávislost ČNB určitý odstupu prezidenta republiky od domácí politické scény. Nyní ovšem nelze vyloučit, že prezident nemusí být až tak úplně nezávislý na stranické politice. Neobáváte se budoucnosti centrálního bankovnictví v ČR z tohoto úhlu pohledu?

Zdeněk Tůma: Tvůrce hospodářské politiky má téměř povinnost být optimistou anebo se tak musí přinejmenším tvářit. Ale vážně, jsem v tomto směru opravdu optimista. Centrální banka není jediná nezávislá instituce a přitom u ostatních teoreticky existuje prostor pro uplatnění stranických preferencí, jmenujme například NKÚ, ústavní soudce, či vedení Komise pro cenné papíry. Přestože v těchto případech má v procesu jmenování významnou úlohu vláda či senát, nedošlo dosud k politizaci uvedených institucí. To svědčí o tom, že přes občas vyjadřované obavy, zaznívající i ve Vaší otázce, odpovědní lidé většinou dali dostatečný důraz na profesionalitu. Mým přáním pochopitelně je, aby bez ohledu na konkrétní osobu prezidenta byla vždy respektována odbornost členů bankovní rady a aby jmenování neprobíhalo podle politického klíče.

Dovolím si však Vaši otázku rozšířit, neboť má poněkud širší dosah. Jak vlastně interpretovat nezávislost? Znamená to, že centrální banka si sama stanoví nějaký cíl, např. cenovou stabilitu, a nemusí přihlížet k záměrům vlády a ani není povinna s vládou komunikovat? Přestože posun směrem k nezávislosti je v posledních 10-15 letech celosvětovým trendem, i dnes se občas najdou kritici. Ti však kritizují výše naznačené extrémní pojetí nezávislosti, které je ovšem nesmyslné. Osobně se domnívám, že nezávislost je podstatná zejména ve dvou aspektech. Za prvé při jmenování členů bankovní rady, kteří by měli mít dostatečnou odbornost a nemělo by docházet k jejich výměně po volbách. Dá se ukázat na řadě případů ve světě, kdy jmenování politika do vedení centrální banky vedlo po volbách ke zvýšení napětí mezi centrální bankou a vládou, neboť komunikace dostala politické zabarvení.
Za druhé nezávislost v rozhodování, kterou centrální banky dostaly do vínku proto, že historie poválečného vývoje (ale i teorie) ukázala na škodlivost koncentrace rozhodování o rozpočtové a měnové politice v rukou vlády. Příliš často vedla ke snaze profinancovat rostoucí schodky státního rozpočtu prostřednictvím nadměrné emise peněz a následné inflaci. To ale ještě neznamená, že centrální banka žije ve vzduchoprázdnu a nemá s vládou spolupracovat. Vhodné kombinace měnové a rozpočtové politiky může být velmi dobře dosaženo na základě spolupráce. Není nutné, a jak jsem výše uvedl ani žádoucí, koncentrovat rozhodování o obou politikách do jednoho místa, tj. do vlády.

Patria Online: Z pohledu stabilizace české ekonomiky je velmi důležitá spolupráce centrální banky s vládou. Současný mix hospodářských politik má k optimu značně daleko. Jak hodnotíte spolupráci na tomto poli?

Zdeněk Tůma: Obecně jsem můj přístup naznačil již v odpovědi na předchozí otázku. Než přistoupím k vlastnímu hodnocení, dovolím si nesouhlasit, že současný mix má k optimu značně daleko. Ohlédneme-li se na vývoj v posledních letech, nevidím žádné významné makroekonomické nerovnováhy, které by se projevily např. inflací či nerovnováhou platební bilance. To nic nemění na skutečnosti, že vývoj veřejných financí představuje dlouhodobě významné riziko, které by bez významné reformy v této oblasti dříve či později českou ekonomiku do problémů přivedlo. Zatím k tomu přes poměrnou uvolněnost fiskální politiky nedošlo, a to zejména proto, že vnější prostředí a silný kurz koruny tlačí ekonomiku pod její potenciál. V současné době však již rozpočet přichází o poslední zbytky manévrovacího prostoru a bez zásadních změn v jeho struktuře budeme čelit rostoucímu konfliktu mezi měnovou a fiskální politikou.

Co se týká spolupráce samé, hodnotím ji osobně jako velmi dobrou. Jak jste sám ve své první otázce uvedl, ČNB je nezávislá instituce a tudíž komunikace s vládou je nezatížena politickým pohledem, odehrává se výhradě v odborné rovině. Vláda má pochopitelně jiný – a širší – mandát, než centrální banka. Nemám proto ambici vládě říkat, jak má rozhodovat o tom či onom. Při mé účasti na vládě mám poradní hlas, ale ten uplatňuji jen v případech, kdy se jedná o ekonomicky relevantní otázky, zejména takové, jež mají implikaci pro měnovou politiku. Stejně tak má ministr financí možnost účastnit se jednání bankovní rady a vyjádřit svůj názor. Dám příklad: v ČNB se domníváme, že vláda by měla usilovat o razantní reformu veřejných financí a toto stanovisko jsme vládě opakovaně sdělili. Nemáme ale mandát, a ani znalosti, abychom vládě říkali, jak má struktura takové reformy vypadat. Mohu jen opakovat, že vzájemnou komunikaci považuji za korektní a osobně mám pocit, že respekt k mandátu toho druhého je vzájemný.

Patria Online: S jakým scénářem vývoje veřejných rozpočtů a fiskálního impulsu ČNB pracuje?

Zdeněk Tůma: Jak již bylo řečeno, vývoj veřejných financí představuje jedno z nejvýznamnějších rizik pro budoucí nastavení měnové politiky. Zatím nebylo rozhodnuto ani o podobě reformy a nám proto nezbývá, než při analýze simulovat různé scénáře. V lednové makroekonomické prognóze jsme v základním scénáři počítali s tím, že reforma veřejných financí bude v jistém rozsahu provedena, zároveň jsem však pečlivě zvažovali alternativy nenaplnění tohoto předpokladu. V tomto okamžiku Vám proto neřeknu žádné konkrétní číslo pro námi očekávaný fiskální impuls. Mimo jiné i z toho důvodu, že nechci předem hodnotit pravděpodobnost úspěchu reformy veřejných financí, takové hodnocení by mělo i politické konotace.

Patria Online: Jak hodnotíte měnovou politiku Evropské centrální banky?

Zdeněk Tůma: Nedáváte mi jednoduché otázky. Musíte přece počítat s určitou mírou kolegiality; i kdybych měl výhrady k politice ECB, sdělil bych je mým kolegům jinak než přes média. Omezím se na konstatování, že ECB je velmi mladá instituce, které se povedl dobrý start, neboť nahrazení dvanácti měn jedinou bylo velmi hladké, a která se dále vyvíjí.

Patria Online: Zdá se, že se ve Frankfurtu chystají určité změny. Rozpory panují také u interpretace Paktu stability a růstu. Jak tyto události a jejich možný vývoj vnímáte z pohledu guvernéra centrální banky země, která patrně bude usilovat o členství v EMU?

Zdeněk Tůma: Pod změnami si lze představit leccos, nevím přesně, co máte na mysli. Průběžně pochopitelně dochází ke změnám personálním, ale i procedurálním. V současné době se projednává návrh na změny v jednání v řídícím výboru, tzv. Governing Council, který rozhoduje o nastavení měnové politiky, ale přijímá i další klíčová rozhodnutí. Nyní má tento výbor 18 lidí (12 guvernérů plus šest členů výkonného výboru, tj. užšího vedení ECB), po rozšíření o nové členy by narostl do rozsahu, který by již byl problematický z hlediska efektivního jednání a rozhodování. Tyto změny budou pochopitelně významné i pro nás; osobně vycházím z předpokladu, že bude zachován princip „jeden člověk – jeden hlas“, což pochopitelně znamená nutnost zavést určitý systém rotace. To je stěžejním bodem návrhu ECB, který bude v příštích dvou měsících uvnitř EU dále projednáván.

Pakt stability a růstu má v sobě dva aspekty. Na jedné straně je to obecný příklon k pravidlům a odklon od diskrece v oblasti hospodářské politiky. Tento trend nijak nesouvisí s integrací, každá země potřebuje zdravé veřejné finance. Větší důraz na pravidla a transparenci je zřejmý zejména v oblasti měnové politiky, ale v posledních letech se dostává na řadu i rozpočet. V některých zemích je například uzákoněn vyrovnaný rozpočet. Druhým aspektem je potřeba koordinovat fiskální politiky, neboť oblast s jednotnou měnou si nemůže dovolit žádného černého pasažéra. Pakt je v tomto smyslu odpovědí na kritiky, kteří říkají, že jednotná měna nemůže dlouhodobě existovat bez federálního rozpočtu. Pakt má zajistit, že uvnitř EU budou sdíleny stejné principy ohledně rozpočtové politiky, což stále ještě nechává dostatečný prostor národním politikům, aby se rozhodli, jak má vypadat struktura rozpočtu. Současné dohady o podobě Paktu nemohou podle mě zpochybnit fakt, že EU určité principy v této oblasti sdílet musí a osobně si neumím představit, že se svou filozofií budou významně lišit od stávajících. Lze si ovšem představit přizpůsobení definice či jinou interpretaci pravidel.

Patria Online: Současný inflační cíl je stanoven do konce roku 2005. Rodí se představa, jak bude vypadat měnová politika ČNB po tomto datu?

Zdeněk Tůma: Představy se pochopitelně rodí a u takto významných rozhodnutí s dostatečným předstihem. Nicméně cíl bychom měli oznámit nejpozději až koncem prvního čtvrtletí příštího roku, takže na sdělování představ je příliš brzy. Navíc diskuze na toto téma se na úrovni bankovní rady teprve rozběhnou a nebudu je nyní předjímat žádným prohlášením.

Patria Online: Cenová hladina v ČR nyní dosahuje zhruba 52% průměrné úrovně v EU. Pokud dojde ke vstupu ČR do EMU v tomto desetiletí, přiblíží se cenové hladiny patrně jen o několik procentních bodů. Neobáváte se tlaků na zrychlení inflace po vstupu ČR do EMU se všemi negativními důsledky pro inflační očekávání, růst mezd a konkurenceschopnost domácí produkce?

Zdeněk Tůma: Abychom nepředbíhali, prvním mezníkem v tomto ohledu nebude vstup do EMU, ale do samotné EU. Zde může k jistým cenovým pohybům, vyvolaným zejména administrativními opatřeními, dojít. Jedná se zejména o důsledek harmonizace spotřebních daní, převzetí společné zemědělské politiky EU, změnu struktury cel vůči zbytku světa apod. Z hlediska velikosti těchto cenových pohybů se však vstupu do EU neobáváme a věříme, že pro to máme silné argumenty. Jde o velmi významnou otázku, které jsme věnovali hodně pozornosti již v minulosti. Vzhledem k tomu, že aktuálnost možného dopadu vstupu do EU na cenovou hladinu s blížícím se vstupem roste, seznámíme ve vhodné formě během nejbližších týdnů s výsledky našich analýz a s argumenty širší veřejnost. Co se týče vstupu do EMU je naše obava ještě menší, tento vstup nebude spojen s žádnými jednorázovými tlaky na růst cen. Dotahování cenové úrovně ČR na úroveň EU bude pozvolný proces, spojený se růstem produktivity a kvality českých výrobců, zvyšováním kupní síly obyvatelstva atd.

Patria Online: Na závěr dotaz lehčího kalibru: Domníváte se, že Češi budou, při zániku měny, která v českých a moravských zemích obíhá v různých podobách od roku 1892, podobně nostalgičtí jako Francouzi či Němci?

Zdeněk Tůma: To je otázka spíše pro sociologa. Mám za to, že u nás přetrvává nostalgie – z ekonomického i politického hlediska jen částečně oprávněná – k období první republiky. Nemyslím, že bychom byli ke koruně upnuti podobně, jako byli Němci k marce. Na druhé straně jsou naše peníze, jak bankovky, tak mince, v mezinárodním srovnání velmi hezké. V naší expozici „Lidé a peníze“ můžete vidět, že centrální banka věnovala v minulosti velkou pozornost nejen síle naší měny (bohužel to neplatilo vždy), ale i jejímu vzezření. Návrhy bankovek a mincí dělala během dlouhé historie československé/české koruny řada významných umělců.

Samotný postoj občanů k opuštění koruny bude pochopitelně hodně záležet na zvládnutí našeho vstupu do EU, ale také na samotném vývoji uvnitř Eurozóny. Bude-li projekt evropské integrace úspěšně pokračovat - a já věřím, že bude - nepochybuji o tom, že stanovisko Čechů bude kladné nejen k Evropské unii, ale i k euru.

Patria Online děkuje i za čtenáře stránek www.patria.cz guvernérovi ČNB za rozhovor

Připravujeme: ministr financí Bohuslav Sobotka


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    ČasUdálost
    9:00CZ - PPI, y/y
    11:00EMU - CPI, y/y