Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Česká ekonomika v sestupné fázi hospodářského cyklu: růst HDP ve 3. čtvrtletí 1,5%

Česká ekonomika v sestupné fázi hospodářského cyklu: růst HDP ve 3. čtvrtletí 1,5%

11.12.2002 9:10
Autor: 

komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se ve 3. čtvrtletí zvýšil o 1,5%, což překonalo naše i konsensuální tržní očekávání. Příznivý pohled na národní účty ovšem kalí revize růstu hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí z původních 2,5% na 1,9%. Překvapením dnešní sady statistických údajů je především značné zvýšení spotřeby domácností. Naopak vzhledem k asistenci vlády při nápravě povodňových škod nepřekvapilo zvýšení spotřebních výdajů vlády. Investice se ovšem přiblížily k bodu mrazu a zahraniční obchod podle očekávání táhnul růst HDP směrem dolů.

Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o neočekávaně silných 5,3%, což je nejrychlejší tempo růstu od 1. čtvrtletí 1997. Směrem vzhůru byl revidován růst spotřeby také ve 2. čtvrtletí (z 3,6% na 5,1%). Klíčovou roli sehrála kombinace výrazného zvýšení reálných mezd, kde svou trochou do mlýna přispěla vláda zvýšením mezd ve státní sféře, rostoucí dostupnost a obliba financování spotřebních výdajů úvěry či jejich ekvivalenty a pokračující expanze maloobchodních řetězců. Proti růstu spotřeby by se dalo argumentovat vzestupem nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných se v průběhu 3. čtvrtletí zvýšil o 38,6 tis. osob. Na druhou stranu se však ve stejném období zvýšila celková zaměstnanost v české ekonomice o 16,4 tis. osob, takže situace na trhu práce není tak tíživá, jak by se zdálo pouze při pohledu na data o nezaměstnanosti. Vzhledem k pokračování rychlého růstu reálných mezd, požadavku odborů na růst mezd v příštím roce a nadále nízkým úrokovým sazbám jsou vyhlídky na další růst spotřeby domácností příznivé.

Nejcitlivěji vnímají změny fáze hospodářské cyklu investice a nejinak je tomu v současní situaci. Hrubá tvorba fixního kapitálu se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 0,9%. Údaj za 2. čtvrtletí byl revidován dolů z původních 3,3% na 0,8%. Oba kvartály ovšem ovlivnily statistické přesuny, když ČSÚ změnil metodiku zařazování investic do vojenské techniky v rámci národních účtů. Do roku 2001 byly tyto výdaje zařazeny do hrubé tvorby fixního kapitálu, od letošního roku patří mezi běžné výdaje vlády. Po tak významných změnách nemá příliš smysl snažit se detailně interpretovat změny v investicích. Aby toho nebylo málo, vymkly se změny v podnikových zásobách svému obvyklému sezónnímu chování. V předchozích čtyřech letech znamenal třetí kvartál kontrakci zásob ve srovnání s prvními dvěma čtvrtletími. Letos se zásoby zvýšily na 16,9 mld. Kč (ve stálých cenách) z 9,8 mld. Kč ve 2. čtvrtletí. To může být signálem, že resistence domácích průmyslových výrobců vůči slabé zahraniční poptávce je částečně řešena výrobou na sklad.

Zahraniční obchod nijak nepřekvapil. Data o vývozu, dovozu a cenách v zahraničním obchodu byla známa již dříve. Vývoz se meziročně reálně snížil o 2,7%, naopak dovoz vzrostl o 3,6%. Vývoj obchodu se zbožím a jeho příčiny jsou pravidelně komentovány při zveřejní obchodní bilance, proto jen krátce. Klíčovou roli hraje v této oblasti ekonomiky především nízký hospodářský růst v zemích EU, jež jsou hlavním odbytištěm českého exportu. Částečně zhoršuje exportní možnosti také nadměrné zhodnocení kurzu koruny v 1. pololetí letošního roku. V oblasti obchodu se službami se potvrdila negativní tendence naznačená daty z platební bilance. Zahraniční investoři sice do země přináší kapitál, stále častěji ovšem vyhledávají služby v zahraničí.

Pohled na zdroje tvorby HDP částečně odhaluje vliv povodní na českou ekonomiku. Zatímco průmyslový sektor a stavebnictví nebyly srpnovými záplavami příliš ovlivněny, výrazné škody utrpěl sektor služeb. V pohostinství a ubytování došlo k meziročnímu poklesu o 27,6%. Povodně se podepsaly také na hospodaření pojišťoven, díky čemuž se tvorba HDP v peněžnictví a pojišťovnictví snížila o 9,2%.

Dnešní údaje potvrdily, že česká ekonomika je nyní v sestupné fázi hospodářského cyklu. I přes srpnové záplavy a stále slabý hospodářský růst v západní Evropě je však zpomalení růstu ekonomiky velmi pozvolné. Z pohledu měnové politiky jsou dnešní údaje poměrně příznivé a spolu se současným vývojem kurzu koruny a prognózami na příští rok nenaznačují nutnost uvolnit měnové podmínky snížením úrokových sazeb.

Hospodářský růst v ČR sice patří k nejslabším ve střední a východní Evropě, nadále však zůstává vyšší než v Evropské unii, kde se HDP ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 0,9% (stejně jako v Německu). Prozatím není příliš prostor ke srovnávání ČR ostatními zeměmi, neboť řada statistických úřadů ještě nedodala potřebná data. Ze zemí kandidujících na členství v EU můžeme zmínit Maďarsko s meziročním růstem HDP o 3,4% a Estonsko - východoevropského tygra - se 7,0%. Z významným ekonomik známe data z USA, kde se HDP meziročně zvýšil o 3,2%, Japonsko s 1,5%, Velkou Británii s 1,8% a Francii s 0,8%.

Pro celý letošní rok očekáváme zvýšení HDP o 2,0%, při naplnění předpokladu o postupném oživení hospodářského růstu v EU by se HDP v ČR mohl v příštím roce zvýšit o 2,5%.

David Marek


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data