Firmy, u nichž je významná část výnosů a zisků tvořena exporty, se většinou vyznačují relativně vyšší efektivitou ve všech částech hodnotu tvořícího řetězce (od průzkumu trhu a návrhu výrobků až po jejich prodej). Právě proto hodně vyvážejí - exportovat by chtěl asi každý, ale pouze takovéto firmy jsou schopny konkurovat v oblastech široce obchodovatelného zboží a služeb, kde je intenzita konkurence největší. Ono vystavení se zahraničním trhům tak i udržuje firmu v neustálé pohotovosti a nutí ji držet si flexibilitu a vysokou produktivitu. Je to tedy jakási částečná prevence proti zkostnatění a neschopnosti přizpůsobit se - faktory, které jsou jednou z nejčastějích příčin úpadků firem po celém světě. Pro ty nejschopnější jsou ale zahraniční trhy přímo zdrojem jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti. To znamená, že jim znatelně napomáhají inovovat, a to tak, že jejich inovace se přeměňují na hodnotu pro vlastníky společnosti.
Inovace samotná leží na tom, že se dostaví nápad a ten je úspěšně převeden v praxi. Pokud firma chce soustavně inovovat (ad hoc nápady se možná objeví všude), musí vědět, co se děje na trzích, co zákazník může chtít a co určitě nechce, musí mít názor na to, co se bude dít. Vše pak musí transformovat do produktu/služby a tento na trhu musí být úspěšně nabídnout. Při jejich vzniku byly obvykle zpochybněny všemi přijímané principy fungování daného trhu, jeho hranice a segmenty, principy podnikatelských modelů v něm operujících firem. Nezřídka hrají roli "nevýznamné události", jako stížnosti zákazníků, odběratelů, poruchy ve výrobě, atd.
Právě zkušenosti a informace ze zahraničních trhů mohou sloužit k poznání, že se to vlastně dá dělat i jinak, že domácí model není jediný (a možná ne ten nejlepší), že jinde zákazník chce (nebo už má) něco jiného, a že ten domácí by to asi také uvítal, atd. Pokud je tedy společnost ochotna a schopna využívat informace ze zahraničních trhů pro zlepšení své pozice ve vztahu k inovacím, je to její jednoznačná konkurenční výhoda oproti těm, kteří toto nemají. Ne každý má k dispozici více tržních "laboratoří"
Uvedené je tedy v ideálním případě spirálou, kdy jedno dobré vede k dalšímu. Efektivní a flexibilní společnost je schopná penetrovat zahraniční trhy, které jí udržují pod tlakem a poskytují zkušenosti a informace k tomu, aby mohla inovovat, zlepšovat a upevňovat svou pozici na daných trzích. Společnost testuje produkty na jednom trhu a v případě evidentního potenciálu je převádí na trhy další. Dostat maximum z exportů tak neznamená jen maximalizovat současné výnosy z nich, ale získat vše, co tyto nabízejí - tj. zejména informace, znalosti a poznatky o souvislostech, které na domácím trhu vůbec nemusí být patrné.