Vláda má dnes na programu další verzi návrhu státního rozpočtu. Bohužel, vláda se opět věnuje jen výseku z veřejných rozpočtů a návrh státního rozpočtu nijak nestanovuje mantinely pro mimorozpočtové instituce, které v posledních letech přebírají stále větší podíl veřejných výdajů. Vláda také státní rozpočet diskutuje v jakémsi "mimočasovém" prostoru, protože se dívá jen a pouze na rok 2002, jakoby nic po tomto roce neexistovalo…
Při minulém projednávání rozpočtu začátkem července ministři zjistili, že jim "chybí" zhruba 25 miliard korun a pověřili ministra financí, aby je "zajistil." Ministerstvo financí tedy nelenilo a v nové verzi návrhu skutečně zvýšilo příjmy státního rozpočtu o 35,6 miliard korun. Malou část tohoto zlepšení vláda získala změnou makroekonomických čísel: díky zpřesňovaným údajům statistického úřadu ze zvýšil nominální objem HDP v letošním roce o 65 miliard korun a příští rok o 68 miliard korun. Daňové příjmy by tak příští rok podle MF měly dosáhnout 369 miliard korun, dalších 256 miliard by stát měl vybrat na sociálním "pojištění," dohromady o necelé 4 miliardy více než vláda počítala dříve. Odhady daňových příjmů jsou ve státním rozpočtu velmi optimistické, protože vláda ignoruje dosavadní nízké příjmy z daní v prvním pololetí a spoléhá na "lepší vybírání daní", což je tradiční zaříkávadlo, které však nemá reálný podklad.
Další "vylepšení" rozpočtu však přišlo ze zvýšení odhadu příjmů z deblokace ruského dluhu. Doposud vláda počítala s 16 miliardami, dnes tento odhad zvýšila na 20 miliard korun. "Ruský dluh" je již téměř legendou českých rozpočtů, protože s jeho splacením počítaly snad všechny vlády od poloviny 90. let. Žádná ale neriskovala zařadit do rozpočtu tak vysoký odhad, jako to činí vláda nyní.
Hlavním zdrojem dodatečných příjmů rozpočtu je však zařazení "dotace z FNM ve výši 21 miliard korun. Jinými slovy to znamená, že vláda zařadila do příjmů běžného státního rozpočtu 21 miliard korun z privatizace. Česká vláda si příjmy z Fondu národního majetku pomáhala již v letech 1993 až 1995, kdy celkem převedla z FNM do státního rozpočtu 35 miliard korun. V těch letech byly tyto transfery zdůvodňovány splátkami dluhu z minulosti, které státní rozpočet kryl. Dnes vláda tvrdí, že 21 miliard korun použije na očekávaný schodek na tzv. důchodovém účtu. To je ovšem jen účetní operace, protože stará moudrost praví, že "money is fungible" neboli českou terminologií, že peníze nemají "mašličky" a vláda může připsat oněch 21 miliard k jakékoliv části rozpočtu a nebude to mít žádný význam, neboť na čem záleží je celkový schodek, ne "rozmašličkování" rozpočtu na desítky položek.
Vláda ve svém posledním návrhu rozpočtu zvýšila výdaje na armádu o více než 7 miliard korun, dotace podnikům o více než 8 miliard korun a výdaje na platy ve státním sektoru o 3 miliardy korun.
Celkově lze říci, že vláda ve svém posledním předkládaném státním rozpočtu neřeší žádný z hlubokých rozpočtových problémů české ekonomiky a místo toho se spoléhá na jednorázové příjmy. Na jeden rok taková strategie postačuje, na delší dobu je to ale recept na větší problémy, jak ostatně přiznal i ministr financí - viz náš předchozí komentář.
(Ondřej Schneider)