Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Kolaps v Argentině, otazníky v Japonsku, potíže Francie: okurková sezóna světové ekonomice nehrozí

13.7.2001 12:15
Autor: 

Léto roku 2001 bude zřejmě horké. Nejvyšší teploty může paradoxně dosáhnout na jižní polokouli, kde mají zimu, ale kde se problémy argentinské ekonomiky kumulují a řešení se stále nerýsuje. Situace ale není optimistická ani v Japonsku a některé země EU si "koledují" o problémy v nejbližší době.

Argentina se již několik let potýká s opakovanými ekonomickými potížemi. Podstatná část pochází z toho, že argentinská vláda se začátkem 90. let rozhodla ukončit chronickou hyperinflaci a rozpad domácího finančního sektoru radikálním krokem: navázala argentinskou měnu pevně (a "neodvolatelně") na americký dolar v poměru 1:1. Od té doby musí být každé argentinské peso vydané argentinskou centrální bankou kryto americkým dolarem.Tato politika slavila napřed fenomenální úspěch: inflace se skutečně radikálně snížila a argentinská ekonomika rostla o 5%. Ještě v roce 1997 dosáhl růst HDP (po krátké recesi v polovině 90. let) fenomenálních 8%. V roce 1998 však přišla asijská a pak ruská finanční krize, která přinutila devalvovat svoji měnu, real, největší zemi Jižní Ameriky Brazílii. To vystavilo argentinské hospodářství těžké zkoušce, protože exporty do Brazílie se propadly a i na ostatních jihoamerických trzích měly argentinské firmy potíže uplatnit se v konkurenci s náhle levnějšími produkty z Brazílie. V roce 1999 se tak argentinský HDP propadl o 3,4% a v loňském roce klesl o další 0,1%. Nezaměstnanost se dostala až na úroveň 15%. Argentinská vláda má v této situaci k dispozici pouze fiskální politiku (měnová politika je de facto určována americkým Fedem) a i zde je manévrovací prostor poměrně omezený, protože dluh státu je již teď vysoký (přes 50% HDP) a argentinská vláda by měla v příštích 4 letech splatit věřitelům téměř 90 miliard dolarů (tj. 30% argentinského HDP) na úrocích a splatné jistině. Vláda tedy nemá příliš velkou kontrolu nad svými výdaji, které jsou navíc často denominovány v amerických dolarech.

V březnu 2001 se krize vyhrotila a argentinský prezident De la Rua povolal do křesla ministra hospodářství architekta reforem ze začátku 90. let, ekonoma Dominga Cavalla. Cílem tohoto kroku bylo uklidnění investorů a návrat optimismu. Cavallo měl být viděn jako záruka stability a pevnosti argentinské měny. Domingo Cavallo však všechny překvapil, když nejdříve zveřejnil úvahu o přechodu argentinského pesa ze 100% vazby na americký dolar na vazbu na koš dolaru a eura. Dalším krokem bylo zavedení dovozních přirážek a vývozních prémií, což hraničí se zavedením paralelního kurzu, kdy pro vývozce platí jiný (slabší) kurz než pro dovozce. Taková opatření nevedla k uklidnění, spíše investory dále znervóznila. Argentinské vládě se sice podařilo vyjednat změnu splátkového kalendáře, ale investoři nyní požadují vysoké úroky, aby si vůbec nějaké argentinské dluhopisy koupili. Ačkoliv tak je argentinské peso navázáno na americký dolar a neměl by tedy být velký rozdíl mezi úroky v USA a v Argentině, investoři vyžadují od argentinské vlády až o 15% vyšší úrokový výnos, než jaký platí vláda americká.

Argentina je tedy v obtížné situaci: její měna je navázána na silný dolar, což oslabuje argentinské vývozy a zpomaluje ekonomiku, zároveň ale má mimořádně vysoké úrokové sazby, které dále přispívají k ekonomickému útlumu. Cesta ven z tohoto dilematu nebude snadná a nepovede přes jednoduchou devalvaci pesa. To by sice mohlo oživit argentinské vývozy, ale mohlo by to katastrofálně ohrozit vnější stabilitu argentinské ekonomiky, která by přišla o zbytky kredibility, navíc by takové opatření příliš nepomohlo ani fiskálně, protože 80% argentinských dluhů je vyjádřeno v amerických dolarech a devalvace by je tak pro argentinskou vládu (a argentinské firmy) jen dále prodražila, protože příjmy by byly ve znehodnocených pesech, ale platby by musely být v dolarech.

Argentinská vláda zřejmě tuto obtížnou situaci chápe, a proto ohlásila ambiciózní plán úspor v rozpočtech: letos by měla ušetřit 1,5 miliardy dolarů, příští rok ještě více. Zároveň přislíbila reformu sociálního systému a otevření ekonomiky. Tato opatření by mohla, po nějaké době, zlepšit vyhlídky argentinské ekonomiky a snad také pohled investorů na ni. Jak dlouho však toto uklidnění bude trvat, zůstává otevřenou otázkou.

Ekonomickým problémům jiných zemí se budeme věnovat v dalších článcích.

(Ondřej Schneider)

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data