O tom, co je to cílová cena akcie by se dalo napsat množství materiálu. Začít tím, v čem spočívá hodnota akcií, jak se tato dá odhadnout, jak spolu může a nemusí souviset hodnota a cena akcie, atd. Seriózní diskuse na téma konfliktu zájmů také není zdaleka okrajovým tématem.
Smysluplnost cílové ceny dle mého názoru dobře dokládá následující - zatímco při odhadech hodnoty společností při privátních transakcích je běžné, že je udáváno rozpětí hodnot, na akciovém trhu je běžné, že je uváděna pouze jedna hodnota (často ještě dost nešťastně pojmenovaná jako ona cílová cena). Důvodem je asi jediné - obrovské a stále se zvětšující množství informací plynoucí trhem a následná snaha o maximální zjednodušení zpráv, informací a rad, nejlépe až na duo: nahoru, nebo dolů. Dodavatelé analýz tak zřejmě plní pouze to, co si klient přeje. Tato zjednodušenost může být ale draze zaplacena, zejména v případě, kdy investor zapomene, jaké množství informací, předpokladů a projekcí stojí za tím jedním číslem a nakolik i jedna malá změna může výrazně ovlivnit odhad hodnoty akcie.
Dovolím se na tomto místě prezentovat úplně triviální příklad. Dejme tomu, že zisky společnosti JS porostou stabilně a společnost bude vyplácet stabilní část zisků na dividendách. Hodnota její akcie se tak dá odhadnout na základě vzorce: dividendy/(požadovaný výnos na akcii - očekávaný růst). Následující tabulka ukazuje, jak se mění odhad hodnoty v závislosti na změněně požadované míry návratnosti a růstu:
Zda je např. požadovaná návratnost na akcii 12, nebo 11% je naprosto otevřené (a navíc v čase proměnlivé), stejně jako otázka reálného a natož nominálního růstu (zde 2, nebo 1%). Kombinace hodnot těchto dvou vstupních proměnných pak ale přináší i v "rozumném" intervalu odhad hodnoty akcie od 90 do 110. To jistě nepotěší toho, kdo chce slyšet jedno číslo, ale nedá se nic dělat. A toto je skutečně velmi jednoduchý případ, v praxi dopracovat se vůbec k dividendě znamená zvážit desítky faktorů, růst/pokles není po mnoho let zdaleka stabilní ...
A je třeba zdůraznit, že se v tomto jednoduchém případě bavíme pouze o odhadu HODNOTY. Volně přejít z odhadu hodnoty na jakousi cílovou cenu lze díky naprosto logickému předpokladu, že investoři budou akcii kupovat, či prodávat tak dlouho, dokud se její cena nepřiblíží její hodnotě. Problém je ale v následujícím - každý má jinou představu o tom, jaká je hodnota, jinou představu o tom, co si ostatní myslí o hodnotě společnosti (stará známá kruhová reference) a na trhu (stejně jako kdekoliv jinde) panují sociální a psychologické vztahy, které dokážou divy (viz články o stádovém chování, proměnlivé averzi vůči riziku, atd.).
Cílová cena akcie má podle mě tedy asi takový smysl, jak když bychom v předpovědi počasí uslyšeli, že zítra začne v 11:35 pršet a naprší 20 mm srážek. Cílová cena akcie je jediné - je to jen a pouze názor jednoho člověka, či týmu lidí, na danou společnost, odvětví a celou ekonomiku, který je maximálně zhuštěný do jednoho čísla. A popisovat komplexní věci jedním výrazem/číslem/slovem, mnohdy není dobré, i když to šetří čas.