Následuje zápis z jednání bankovní rady:
Bankovní rada vyslechla prezentaci prosincové situační zprávy. Prezentace se soustředila na shrnutí nově dostupných ekonomických údajů a přehodnocení rizik říjnové prognózy. Protiinflační rizika spojená s říjnovou prognózou se ve srovnání s listopadem zvýšila. Aktuální údaje o listopadové inflaci jsou v porovnání s říjnovou prognózou nižší. K hlavní odchylce došlo v cenách potravin. Zmírnil se také odhad dopadů změn regulovaných cen. Naplnila se říjnová prognóza HDP za třetí čtvrtletí v růstu i ve struktuře, zároveň došlo k revizi minulých údajů směrem dolů, což bylo označeno jako možné protiinflační riziko. Růst mezd zpomalil, na trhu práce inflační tlaky nevznikají. Aktuální vývoj mezinárodního prostředí je ve vztahu k rizikům říjnové prognózy spíše neutrální. Došlo k mírnému zpřísnění měnových podmínek.
Po prezentaci prosincové situační zprávy bankovní rada vyhodnotila změnu rozložení rizik říjnové prognózy. Bankovní rada se shodla, že protiinflační rizika prognózy jsou v prosinci ještě vyšší, než byla v listopadu. Zároveň bylo řečeno, že přeskupení rizik je nutno vztahovat k říjnové prognóze. Zaznělo ovšem také, že existují i proinflační rizika prognózy.
Bylo konstatováno, že česká ekonomika se nachází v etapě ekonomického růstu, který je vyšší než v eurozóně, a přitom vykazuje srovnatelnou nebo i nižší inflaci. Bankovní rada diskutovala příčiny tohoto vývoje. Zazněl názor, že konvergující ekonomiky jako je ČR nebo Polsko mohou být do určité míry odolné vůči inflačním tlakům. V tomto kontextu bylo opakovaně řečeno, že svou roli při tlumení inflačních šoků sehrává zvyšující se konkurence, rostoucí vliv mezinárodního prostředí, přiměřený mzdový vývoj a posilování kurzu. Zazněl názor, že další rozšiřování Evropské unie může některé z těchto tendencí dále posilovat, a to například v oblasti cen potravin. Dále bylo řečeno, že tlak na nižší růst spotřebitelských cen se projevuje v celé Evropě, není tedy typický pouze pro střední Evropu.
Bankovní rada dále zvažovala rizika říjnové prognózy. Bankovní rada konstatovala, že silnější než prognózou předpokládaný kurz představuje významné protiinflační riziko. Dalším protiinflačním rizikem je nižší než očekávaný vývoj inflace v minulých měsících. Diskuse o proinflačních rizicích se soustředila na probíhající silný ekonomický růst, který se dotýká již prakticky všech složek HDP. Zazněl názor, že tomu odpovídající dobré hospodářské výsledky podniků mohou být proinflačním faktorem, protože mohou vést k vyšší investiční a sekundárně i spotřebitelské poptávce. V této souvislosti však bylo řečeno, že dobré výsledky podnikové sféry mohou působit i protinflačně, protože mohou být motivací pro zahraniční investory k dalším investicím v ČR, jež přináší apreciační tlaky a současně zvyšují vybavenost práce kapitálem, čímž zvyšují produktivitu práce. Zaznělo, že růst peněžní zásoby a spotřebitelských úvěrů je poměrně rychlý, což může vytvářet poptávkové tlaky. Bankovní rada však v hodnocení růstu peněžní zásoby jako potenciálního proinflačního rizika nebyla jednotná. V reakci bylo zmíněno, že korelace mezi růstem peněžní zásoby a inflací je v českých podmínkách poměrně slabá. Bylo řečeno, že deregulace nájmů může sehrát roli inflačního impulzu, jak naznačuje zkušenost z poloviny devadesátých let. Jako další proinflační impulz byl uveden očekávaný růst cen elektrické energie v roce 2007.
Bankovní rada se také věnovala některým aspektům ovlivňujícím vývoj kurzu. Bylo řečeno, že informace o platební bilanci jsou důležité pro formování názoru o budoucím ekonomickém vývoji. Například změny ve struktuře zahraničních investic a dalších kapitálových toků mohou signalizovat změnu významu úrokového diferenciálu. Zaznělo také, že prodlužující se horizont zajišťovacích operací může ovlivnit kurzový vývoj. Komentován byl vývoj efektivního kurzu koruny, který byl stabilnější než vývoj kurzu koruny k euru. Bylo řečeno, že větší stabilita byla způsobena rychlejším posilováním měn některých obchodních partnerů ČR, což může ovlivnit relativní konkurenceschopnost české ekonomiky.
Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2,50 %.
Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady