Firmy sice mají stovky miliard dolarů volné hotovosti, ale investiční boom, který by nastartoval celosvětovou ekonomiku, od nich letos ani napřesrok nečekejte, varuje nová zpráva ratingové agentury Standard & Poor's. Na tahu tak budou podle všeho opět vlády, které se do velkého utrácení po dluhové krizi ale také rozhodně nehrnou. Vize oživení ekonomiky v druhém pololetí letošního roku tak dostává citelné trhliny.
„Navzdory mírnému oživení kapitálových výdajů po skončení finanční krize došlo v roce 2012 opět ke zpomalení firemních investic,“ upozorňuje aktuální zpráva agentury S&P a neposkytuje nijak optimistický výhled. V letošním roce očekává pokles kapitálových výdajů firem po celém světě o 2 procenta a v roce 2014 počítá s dalším prohloubením poklesu až na 5 procent.
Investice firem jsou spolu se spotřebitelskými výdaji považovány za zdravý motor ekonomického oživení. Rostoucí kapitálové výdaje jsou totiž příslibem růstu pracovních příležitostí i expanze ekonomiky v důsledku navyšování produkčních kapacit. Nic z toho ale analýza S&P v současnosti nenaznačuje. „Mírné pokrizové oživení, zdá se, zadrhává ještě dříve, než se opravdu rozjelo,“ shrnuje agentura aktuální poznatky.
Zvláště citelný je tento trend útlumu firemních investic podle S&P v případě západní Evropy, jejíž podíl na celosvětových kapitálových výdajích před deseti lety tvořil jednu třetinu, zatímco loni už to bylo jen 24 procent. Pro letošní rok agentura očekává stabilizaci tohoto podílu a příští rok mírné navýšení na 25,4 procenta, zvláště díky rostoucím investicím energetických společností. „Pokračující recese v Evropě a slabé vyhlídky ekonomického růstu si zcela zřejmě vybírají daň na ochotě firemního sektoru investovat,“ shrnuje nová zpráva S&P . Část problému přitom vidí také v neochotě evropských firem investovat doma a honbě za vyšší výnosností zahraničních investic.
Tím kdo na krizi z pohledu globálního rozdělení kapitálových výdajů naopak vydělává je podle zprávy S&P ekonomika Spojených států. Jestliže v roce 2009 měla na celosvětových firemních investicích 24% podíl, letos S&P odhaduje růst tohoto podílu na 35,6 procenta a napřesrok růstové zaokrouhlení na 36 procent. „Rozhodné vymanění se Spojených států z trendu zpomalující ekonomiky učinilo zemi relativně atraktivní vůči ostatním rozvinutým ekonomikám, navzdory nejistotě ohledně fiskální politiky,“ komentuje čísla S&P .
Přijdou s ráznou odpovědí politici?
Když se firmy zdráhají využít svých hotovostních polštářů k podpoře ekonomického růstu skrze investice, bude důležitá odpověď politiků. Ti sice po rétorice minulých letech zaměřené především na úspory a snižování deficitů veřejných rozpočtů před několika měsíci hojně přesedlali na projevy volající po podpoře ekonomického růstu, reální kroky s reálnými dopady ale zatím velké nejsou.
Spojené státy platí stále za největší ekonomickou velmoc světa, ale v oblasti fiskální politiky mají nyní pevnější omezení než dříve. Od března totiž v důsledku vleklých nedohod obou amerických politických táborů vstoupily v platnost automatické fiskální škrty, které by měly v horizontu jedné dekády přinést celkovou úsporu 1,1 bilionu dolarů.
Čína ve snaze omezit riziko přefouknutí ekonomiky přílišnou stimulací pomalu omezuje své zásahy a signalizuje příchod éry hlubších reforem fungování této druhé největší ekonomiky světa. Hrubý domácí produkt tak opustil éru dvouciferných růstu a rok od roku zpomaluje.
Evropa sice říká, že má nejhorší za sebou a dluhová krize už je zažehnána. Výnosy dluhopisů periferních ekonomik ale ukazují, že trh o konci všech problémů přesvědčen rozhodně není. S utichnutím vleklých spekulací o tom, že eurozóna je na pokraji rozpadu, ale klesla také ochota evropských politiků k nalezení potřebného konsensu.
Rozpolcení evropských politiků ukazuje například dva měsíce starý projev Angely Merkelové, kancléřky nejsilnější členské země eurozóny i Evropské unie. Ta kritizovala dluhem živený ekonomický růst, který byl mantrou evropské hospodářské politiky v posledních desetiletích. Na druhou stranu ale také upozornila, že samotné rozpočtové škrty také nejsou řešením a bude třeba vyvážit prorůstová opatření s kroky pro snižování zadlužení. „Ekonomický růst eurozóny oživí strukturální reformy,“ dodala před dvěma měsíci při představení nové politické vize německá kancléřka a dodal, že EU potřebuje více koordinace na úrovni hospodářské politiky a členské země už nemohou hájit pouze své národní tradice.
Léčba pro Evropu podle MMF
K rázné akcie politiky eurozóny opakovaně vyzívají představitelé Evropské centrální banky, kteří tvrdí, že už pro zlepšení situace udělili, co mohli. Mezinárodní měnový fond potom na začátku tohoto týdne opět upozornil země platící eurem, že musejí uskutečnit koordinované kroky, které povedou k oživení jejího ekonomického růstu. „Růst zůstává slabý a nezaměstnanost je rekordně vysoká. Společné politické kroky na obnovení zdraví finančního sektoru a dokončení bankovní unie jsou nezbytné,“ popichuje evropské politiky zpráva MMF. A varuje, že pokud se zemím eurozóny nepodaří přimět banky, aby začaly znovu poskytovat úvěry a zreformovaly trh práce, hrozí jim, že uvíznou ve slabém růstu a nezaměstnanost zůstane nadále vysoká.
Léčbou současné ekonomické situace v Evropě mají podle MMF být rázné zákroky ve čtyřech oblastech. Jednak je třeba identifikovat problematické banky a pomoci finančnímu sektoru k obnovení důvěry k poskytování úvěrů. Dále je potřeba vypracovat a přijmout řadu bankovních pravidel směřujících k dokončení bankovní unie. Také mají být učiněny kroky pro podporu krátkodobé poptávky, včetně nadále uvolněné měnové politiky ECB. A v neposlední řadě mají jednotlivé země zlepšit konkurenceschopnost svých ekonomik. Práce tedy podle MMF zbývá dost...
(Zdroj: S&P , MMF, CNBC, Bild am Sonntag, Financial Times)