Americká centrální banka na mimořádném jednání snížila své úrokové sazby o 0,75 procenta. Její klíčová sazba na federální fondy klesá na 3,5 procenta. Mimořádný krok byl jednoznačně motivován volným pádem akciových trhů v posledních dnech. Snížení sazeb o 50-75 bazických bodů se očekávalo, nicméně až na plánovaném jednání na konci ledna. Aktuální zásah Fedu ukazuje na velmi vážnou situaci na finančních trzích.
Naposledy Fed jednal podobně rázně v roce 2001, kdy v lednu snížil své sazby dokonce o celé procento. Obavy z recese tenkrát vedly k sérii snižování sazeb, kdy ve třinácti krocích Fed snížil svou klíčovou sazbu z 6,5 na 1,0 procento. Příčinou byly tehdy kolaps dot-com bubliny a série firemních skandálů v čele s Enronem a Worldcomem. „Greenspan put“ byl tehdy úspěšný, americká ekonomika se do recese v technickém slova smyslu nedostala.
Krátká odbočka k definici recese. Podobně jako řada termínů a proměnných v ekonomii nemá recese jasnou definici. Technickou definicí recese je pokles hrubého domácího produktu ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích. Prezident USA H.S. Truman se na poli ekonomie proslavil následující definicí: „Recese je, když přijde o práci váš soused, a deprese, když o ní přijdete i vy.“
Příčinou propadu akciových trhů jsou obavy o dopady hypotečních krize na reálnou ekonomiku a zvyšující se hrozba recese v americké ekonomice. Varováním se staly nepříznivé informace o nezaměstnanosti a maloobchodních tržbách. Z posledních dat negativní impuls přinesl například index Philly Fedu, který měří průmyslovou aktivitu ve svém distriktu. Součástí spouštěcího mechanismu burzovních propadů byly také výsledky investičních bank v USA, které již musely odepsat desítky miliard dolarů ztrát způsobených hypoteční krizí. V posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika USA patrně ještě mírně rostla. Odhady růstu HDP na celoroční bázi se pohybují mezi jedním a dvěma procenty. Pokud ovšem klesne HDP v 1. a 2. čtvrtletí letošního roku, zažije americká ekonomika první recesi (technicky vzato) po 17 letech.
Mimořádné snížení sazeb americké centrální banky přineslo brzdu volného pádu akcií. Situace na trzích má ale ještě daleko ke stabilitě. Významnými vodítky dalšího vývoje budou informace z finančního sektoru, trhu realit, zprávy o nezaměstnanosti a data o investiční aktivitě firem (kterou lze sledovat například na datech o továrních zakázkách či v indexech aktivity v průmyslu a ve službách a samozřejmě v HDP).
Ke zmírnění dopadů hypoteční krize budou muset přispět obě složky hospodářské politiky. Očekává se, že snižování sazeb v USA ještě není u konce. Podle futures na sazby Fedu by v březnu měl Fed snížit sazby o dalších 50-75 bodů. Do konce roku by klíčová sazba Fedu měla klesnout až na 2,25 procenta.
Zároveň lze patrně počítat s urychlením práce na fiskálním balíčku Bushovy administrativy. Ve hře je i prohloubení zamýšleného stimulu, který původně počítal s daňovými škrty a dodatečnými výdaji v objemu jednoho procenta HDP. Omezením pro fiskální politiku jsou ovšem předchozí kroky současného prezidenta. Daňovými škrty v letech 2001 a 2003 G.W. Bush vymazal přebytky, k nimž dovedl federální rozpočet předchozí prezident. Za loňský rok by deficit federálního rozpočtu měl činit 2,6 procenta HDP.
Mimořádný krok americké centrální banky může posílit úvahy o snižování úrokových sazeb také v eurozóně. Evropská centrální banka si prozatím držela spíše jestřábí tón, z důvodu vyšší inflace, obavy o hospodářský růst by i zde mohly zvýšit tlak na podporu ze strany měnové politiky. Podobně se mohou objevit iniciativy evropských vlád pomoci zpomalujícím ekonomikám fiskálními stimuly.
Co to vše znamená pro ČR? Pozitivní okamžitá reakce na snížení sazeb Fedu se přelila také na pražskou burzu, kde omezila její dnešní ztráty. Krátkodobě je možné, že v rámci zvýšené volatility na trzích a rostoucí averze k riziku, budou rozvíjející trhy včetně ČR na okraji zájmu portfoliových investorů. Následkům recese v USA by jistě neunikla ani Evropa včetně České republiky. Pomalejší hospodářský růst v Německu i dalších zemích by znamenal také pomalejší růstu poptávky po českém zboží, což by bylo vidět ve statistikách vývozu, průmyslové výroby, nezaměstnanosti i HDP. Z pohledu měnové politiky ČNB představují současné turbulence na trzích a zhoršující se předpověď globálního ekonomického počasí faktor, který tlumí úvahy o zvyšování úrokových sazeb. Na začátku února patrně ještě dojde k posunu sazeb o 0,25 procenta vzhůru, možná to ale může být poslední krok v současném cyklu utahování měnových podmínek.
Situace na finančních trzích zůstává nadále značně nejistá a proměnlivá, stejně jako obavy o vývoj hospodářské situace na obou stranách Atlantiku. Letošní rok se jistě zapíše výrazně do ekonomické historie. Otázkou už je pouze jak velmi výrazně.