Následuje plné znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB ze dne 26. března 2009:
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel V. Tomšík, vrchní ředitelka E. Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z první situační zprávy.
Proinflačním směrem působil především nižší než očekávaný pokles meziroční inflace, která byla v únoru o 0,5 p.b. nad prognózou. K této odchylce přispěly přibližně stejnou měrou ceny potravin a ceny pohonných hmot. Proinflačním rizikem prognózy bylo rovněž uvolněnější působení měnových podmínek, a to jak z důvodu slabšího devizového kurzu, tak z důvodu nižších tržních úrokových sazeb. Naproti tomu protiinflačně působila především změna výhledu vývoje v zahraničí, kde se očekává další prohloubení hospodářského poklesu v eurozóně, nižší dynamika světových cen a nižší zahraniční úrokové sazby. V reakci na výrazné ochlazení zahraniční ekonomické aktivity došlo i ke zpomalení růstu domácího HDP, který byl ve 4.Q 2008 oproti predikci nižší o 1,3 p.b..
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskusi nových informací a rizik únorové prognózy. Bankovní rada se shodovala v tom, že nejistota spojená s budoucím vývojem je velmi vysoká. Někteří členové bankovní rady argumentovali, že tato nejistota působí oběma směry. Bylo uvedeno, že pro rozhodování bankovní rady je rozhodující poměr mezi relativní váhou poptávkové desinflace vůči faktorům nákladové inflace. Bylo rovněž zmíněno, že v současné nejisté situaci mají modelové výsledky menší relevanci, takže odchylka aktuální inflace od predikce má rovněž menší význam, než za standardních podmínek.
Velká část zmíněné nejistoty souvisí s vývojem v zahraničí. Zazněly pochybnosti o reálnosti předpokladu obnovení ekonomického růstu v USA na přelomu let 2009 a 2010 a bylo diskutováno riziko dalšího možného zhoršení výhledu v zahraničí. V souvislosti s předpokládaným snížením úrokových sazeb v eurozóně bylo uvedeno, že tento pokles může vést ke zhodnocení kurzu koruny k úrovním předpokládaným prognózou, což může oslabit domácí proinflační rizika. V této souvislosti však zazněl názor, že předpokládané snížení úrokových sazeb ECB bude reakcí na zhoršený ekonomický vývoj v eurozóně, který se přes pokles českého vývozu, zhoršení vývoje běžného účtu a nárůst rizikové prémie naopak může projevit tlakem na oslabení kurzu, což je proinflační riziko. V rámci protiinflačních rizik bylo zmíněno také působení světových cen energií. Dále bylo uvedeno, že v porovnání s mnohými zahraničními ekonomikami je naše situace výhodnější, neboť symetrie inflačních rizik umožňuje koncentraci na cílování inflace v delším časovém horizontu.
V souvislosti se strukturou poklesu dynamiky HDP ve 4.Q 2008 byl diskutován především výrazný pokles příspěvku čistého vývozu. Někteří členové bankovní rady zde vyjádřili své přesvědčení, že znehodnocení kurzu v 2. pololetí 2008 může vést k posílení konkurenceschopnosti českých vývozců a částečně tak oslabit dopady poklesu zahraniční ekonomické aktivity. Vedle toho byla zmíněna také záporná chyba predikce růstu výdajů vlády na konečnou spotřebu, která by na první pohled mohla signalizovat poněkud překvapivou fiskální restrikci, ale která byla zapříčiněna pouze chybou odhadu deflátoru vládní spotřeby. Diskutována zde byla také struktura růstu fixních investic, kde vedle poklesu příspěvku investic do budov a staveb došlo k poněkud nelogickému pozitivnímu příspěvku investic do dopravních prostředků. Příspěvek obou těchto složek poptávky k celkovému ekonomickému růstu byl však poměrně nízký.
Velká pozornost byla věnována také vývoji na trhu práce, kde pokračuje pokles počtu volných pracovních míst a zvyšuje se nezaměstnanost. Na základě aktuálního tvaru Beveridgeovy křivky byla vznesena hypotéza o možném strukturálním zhoršení na trhu práce. Členové bankovní rady diskutovali také možné dopady propadu produktivity práce v průmyslu i ve stavebnictví a související výrazný nárůst nominálních jednotkových mzdových nákladů. V této souvislosti bylo zmíněno riziko proinflačního působení těchto nákladů, celkově však převážil názor, že jejich nárůst má pouze dočasný charakter. K opětovnému snížení nominálních jednotkových mzdových nákladů dojde jak prostřednictvím zpomalení dynamiky mezd, tak dalšího propouštění, což obojí bude působit spíše protiinflačně. S vývojem na trhu práce jsou rovněž spojeny mnohé další nejistoty a zkreslení. Bankovní rada diskutovala především možné zkreslení statistik průměrné mzdy prostřednictvím omezování pracovní doby, zkreslení růstu mezd související s daňovou optimalizací z konce roku 2007, nesoulad mezi dynamikou průměrných mezd a hodinových mezd, či překvapivý nárůst zaměstnanosti v terciálním sektoru.
Někteří členové bankovní rady diskutovali transmisi poklesu měnověpolitických sazeb do klientských sazeb z úvěrů, kde sazby z nových úvěrů nefinančním podnikům klesají, z úvěrů na bydlení stagnují a ze spotřebitelských úvěrů rostou. Převážil názor, že v oblasti likvidity bankovního sektoru došlo v porovnání s podzimem ke zlepšení situace a že reakce klientských úvěrových sazeb logicky odpovídá struktuře rizikového profilu klientů. Jako dílčí proinflační faktor byl zmíněn rovněž poměrně vysoký růst peněžní zásoby, který byl tažen především růstem oběživa.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 1,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Tomšík a vrchní ředitelka Zamrazilová.
Zapsal: Michal Hlaváček, poradce bankovní rady