Ačkoliv ekonomika Spojených států vykazuje známky oživení, osud dolaru zůstává stále nejistý. Vzhledem k polevující krizi a návratu k růstu očekává mnoho analytiků jeho posílení. Rostoucí počet investorů však ohledně této měny vyjadřuje obavu. Důvodem je zejména velký objem závazků, které na sebe USA berou, aby se dostaly z recese. Claire Dissaux, ředitelka globální strategie v Global Investments, k tomu poznamenává: „Způsob, jakým byla kreditní krize uchopena, vzbudil mnoho zklamání. Ztráta vlivu dolaru je trvalá a dlouhodobá.“
Obamova administrativa zavdala v úterý další důvody k obavám ohledně dolaru, když oznámila, že kumulativní rozpočtový deficit USA dosáhne v následujících 10 letech 9 biliónů dolarů, což je o 2 bilióny více než očekávala dříve. Prezident Obama také znovu nominoval Bena Bernankeho do čela Federálního rezervního systému. Jeho snahy o záchranu ekonomiky byly chváleny, zahrnují však pumpování velkého objemu nových peněz do finančního systému.
Obavy ohledně pádu dolaru jsou dlouhodobé, narostly zejména na počátku tohoto desetiletí vlivem rostoucího zadlužení vlády a domácností financujícího cokoliv počínaje válkami a konče televizory s plochou obrazovkou. Podzimní krach na finančních trzích naznačil, že takové obavy mohou být přehnané. Po pádu Brothers Holdings Inc. investoři hromadně nakupovali vládní dluhopisy USA, protože je považovali za nejbezpečnější investici. To zvýšilo hodnotu dolaru ve srovnání s dalšími významnými měnami.
Nyní se ale významní investoři jako Warren Buffett či Pimco obávají, že vládní fiskální a monetární programy stimulace podpoří inflaci a negativně ovlivní dolar. Vysoká inflace ukrajuje ze zisku investic do dluhopisů, které poskytují pevný výnos, což snižuje jejich atraktivitu pro investory. Menší poptávka po dluhopisech Spojených států by mohla znamenat slabší dolar. Buffett se například obává toho, že politici nepodniknou razantní kroky ke snížení rostoucího čistého dluhu, který by podle některých očekávání mohl do roku 2013 dosáhnout více než 75 % roční ekonomické produkce. Namísto toho by politici mohli vysokou inflaci tolerovat, což by zmenšilo tíhu stávajícího dluhu, ale poškodilo věřitele, včetně Číny a Japonska. V tomto scénáři by investoři požadovali při poskytování půjček vládě USA mnohem vyšší úroky, což by zvýšilo náklady půjček a ztížilo financování budoucích deficitů. To v době, kdy stárnoucí populace prudce zvýší náklady sociálního zabezpečení a vládou financované zdravotní péče.
Investoři si také více zvykají na myšlenku, že země jako Čína, Rusko a Brazílie budou hrát v mezinárodních financích větší roli. Někteří z analytiků, včetně Curtise Mewbourna z Pimco, říkají, že rozvíjející se ekonomiky mají jedinečnou příležitost k využití krize pro snížení své závislosti na dolaru, který tvoří většinu jejich rezerv v zahraničních měnách.
Na počátku tohoto roku volala Čína po přechodu na nadnárodní rezervní měnu, která by nepatřila žádnému konkrétnímu státu. Analytici obecně vnímají tuto možnost za nereálnou, protože USA se své pozice nevzdají a pro novou rezervní měnu by musel existovat rozvinutý trh. Známky toho, že investoři již dolar opouštějí, ještě není vidět. Podle posledních údajů ministerstva financí nakoupily v červnu Čína a Japonsko jako největší věřitelé Spojených států dlouhodobé vládní dluhopisy USA. Čína koupila těchto cenných papírů za 26,6 miliard dolarů, což je největší zaznamenaný měsíční nákup. to komentovala tak, že Spojené státy nečelí ani explozi inflace, ani krizi důvěry. Pokud vůbec dojde k oslabení pozice dolaru, dojde k němu postupně. Prudký pád by znamenal velké ztráty pro investory jako je Čína. A slabý dolar by také poškodil konkurenceschopnost na exportu závislých ekonomik Německa a Japonska. Tamní politici by pak mohli proti slabému dolaru protestovat s cílem ochránit své ekonomiky.
(Zdroj: WSJ)