Doplněn přehled odhadů:
Brusel (zpravodaj ČTK) - Hospodářství Evropské unie a eurozóny by v letošním roce mělo vzrůst o 0,7 procenta. Vyplývá to z předběžné prognózy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Loni HDP zemí platících eurem pokleslo o čtyři procenta a celé evropské sedmadvacítky o 4,1 procenta, což byl vůbec největší propad v historii. Předpověď pro Česko komise neuvedla.
"Oživení ekonomiky Evropské unie se stává skutečností, ale je stále křehké," řekl dnes novinářům eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn.
Unijní hospodářství má letos táhnout především zlepšování hospodářské situace v celém světě. Globální HDP bez Evropské unie by podle prognózy mělo v roce 2010 vzrůst o zhruba 4,25 procenta. Spotřebitelská poptávka a investice ale nejspíš v unii a eurozóně zůstanou velmi slabé, lepšit se příliš nemá ani situace na pracovním trhu. "Slabý výhled pro investice předvídá slabý pracovní trh, který by se měl nepříznivě projevit i ve spotřebitelské poptávce," uvádí prognóza.
Evropskému hospodářství by měl výrazně pomoci i vývoj ve dvou největších ekonomikách - německé a francouzské. V Německu, jehož stav se do značné míry odráží i v Česku, by letos HDP mělo vzrůst o 1,2 procenta, stejně jako ve Francii. Ze sedmi největší unijních ekonomik by letos mělo růst celkem šest. V hospodářské recesi by i nadále mělo zůstat Španělsko, u nějž evropští statistici předvídají pokles o 0,6 procenta. Nejrychleji má naopak růst polské hospodářství a to o 2,6 procenta.
Riziko pro unijní hospodářství spočívá podle Evropské komise především ve vývoji na finančních trzích, který je nejistý a čelí hned několika vážným problémům. Růst hospodářství EU a eurozóny by naopak mohl ještě zrychlit pokud by zrychlil i růst celosvětové ekonomiky.
"Nemůžeme vyloučit, že stav bankovního sektoru povede k omezení půjček domácnostem během pozdější fáze hospodářského oživení. To je samozřejmě velké riziko a velká výzva," řekl eurokomisař. Podle něj sice obnova bankovního sektoru po finanční krizi pokračuje, ale stav finančních institucí je velmi křehký. "Půjčování bank nefinančním společnostem v eurozóně nadále klesá, zatímco půjčky domácnostem se pomalu začínají probouzet," dodal Rehn.
Oživení po několika měsících hospodářské krize naopak nebude provázet růst spotřebitelských cen. Inflace by měla letos v celé evropské sedmadvacítce činit 1,4 procenta a zemích platících eurem 1,1 procenta. "Výrazná ochablost ekonomiky by měla vyvážit případný vliv růstu cen komodit a energií," uvádí EK.
Evropská komise loni v předběžné prognóze uváděla i údaje pro všechny členské státy EU, ale letos od této praxe upustila. Prognóza tak obsahuje jen data za EU, eurozónu a sedm největších ekonomik.
Předběžná prognóza Evropské komise, změny HDP v roce 2010 v procentech
Německo |
0,0 |
0,3 |
0,3 |
0,4 |
1,2 |
Španělsko |
-0,1 |
0,1 |
-0,2 |
0,1 |
-0,6 |
Francie |
0,4 |
0,0 |
0,1 |
0,3 |
1,2 |
Itálie |
0,4 |
0,1 |
0,2 |
0,3 |
0,7 |
Nizozemsko |
0,3 |
0,3 |
0,3 |
0,3 |
0,9 |
eurozóna |
0,2 |
0,2 |
0,2 |
0,3 |
0,7 |
Polsko |
0,1 |
0,5 |
0,8 |
0,9 |
2,6 |
Velká Británie |
0,2 |
0,2 |
0,3 |
0,4 |
0,6 |
EU 27 |
0,2 |
0,2 |
0,2 |
0,3 |
0,7 |