New York (zpravodaj ČTK) - Jediným řešením problémů předluženého Řecka není podle nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana pravděpodobně státní bankrot, ale odchod z eurozóny. Všechny ostatní možnosti jsou politicky neprůchodné, a tak zbývá jedině to, co je zatím nemyslitelné, míní známý ekonom v komentáři, jejž dnes zveřejnil deník The (9,02 USD, -2,06%).
Podle Krugmana jsou problémy Řecka hlubší, než si evropští vůdci připouštějí, a v menším rozsahu je sdílejí další evropské země. "Mnoho pozorovatelů nyní očekává, že řecká tragédie skončí bankrotem. Já jsem ale stále více přesvědčený, že jsou příliš optimističtí a že bankrot bude doprovázen anebo následován opuštěním eura," uvedl ekonom.
Podle něj se přitom v některých ohledech současná krize dala předpovídat. Sám prý v okamžiku, kde se podepisovala maastrichtská smlouva, díky níž se Evropa vydala na cestu k euru, vtipkoval, že si Evropská unie měla vybrat jiné město. Mnohem příhodnější by prý byl Arnhem, dějiště známé operace ze druhé světové války, kdy příliš velké ambice spojenců skončily pohromou.
"Problém, který je nyní stejně zřejmý jako tehdy, tkví v tom, že Evropa postrádá některé atributy úspěšné měnové oblasti. Ze všeho nejvíce jí chybí ústřední vláda," míní Krugman.
Řecko pak srovnává s podobně zadluženou Kalifornií, do níž ale navzdory problémům proudí prostředky federální vlády. Výdaje na zdravotnické programy či podpory v nezaměstnanosti tak nejsou ohrožené. Stát tak navzdory svým rozpočtovým problémům nebude odstřižen od ekonomického oživení celé země. Řecké rozpočtové škrty, jež jsou podmínkou pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, naopak tamní hospodářský růst utlumí ještě více, než je tomu nyní.
A i kdyby bankrot Řeky osvobodil od nákladů na obsluhu jejich dluhu, nepomohlo by to, míní Krugman. Athény by stále neměly dostatek peněz na to, aby se vyhnuly krutým rozpočtovým škrtům. Jediné, co by zemi mohlo zachránit, je ekonomické oživení. Kdyby Řecko mělo vlastní měnu, mohlo by mu napomoci její devalvací. "Řecko má však euro," uvedl ekonom.
Společnou evropskou měnu by si podle něj mohlo udržet třemi způsoby. Jedním je drastické omezení mezd ve veřejném sektoru. Dalším je mnohem expanzivnější měnová politika Evropské centrální banky, která by díky inflaci problémy Řecka i dalších zemí zmírnila. Poslední je dostatečná pomoc od fiskálně stabilnějších evropských zemí, jako je Německo. Žádná z těchto možností ale podle Krugmana není politicky přijatelná.
"Zbývá tak nemyslitelné: řecké opuštění eura. Když ale vyloučíte všechno ostatní, nic jiného nezbývá," míní americký ekonom.
Pokud se podle něj něco takového stane, bude to jako když Argentina v roce 2001 opustila do té doby nepředstavitelné navázání své měny na dolar. Následná devalvace jí nakonec umožnila cestu z krize. Pokud by něco takového učinilo Řecko, následné otřesy by zasáhly celou Evropu a vyvolaly krizi v dalších zemích. "Pokud ale evropští vůdci nejsou ochotní jednat mnohem odvážněji než dosud, pak nás jiný vývoj nečeká," uzavřel Krugman.