Aktualizováno (9:02) Zejména , Raiffeisen Bank či Bank Austria pocítí zavedení bankovní daně, kterou se rakouská vláda rozhodla uvalit na domácí banky v odstupňování podle rozsahu domácích aktiv. Rakouské banky s domácími aktivy přesahujícími 20 miliard eur, kam patří všechny výše uvedené banky, budou podle návrhu, který potvrdilo rakouské ministerstvo financí, zdaněny 0,08 % celkových domácích aktiv. Menší banky by pak měly platit "nižší" daň. Úsporná depozita a akcie by podle vyjádření MF mělo být možné pro účely daně odečíst. Vyloučeny ze základu daně budou zahraniční pobočky. Kromě domácích aktiv se daň dále má vztahovat na deriváty, které neslouží bezprostředně k zajištění rizika jiného aktiva. Ty by měly být zatíženy 0,01 % z nominální hodnoty, shrnul návrh rakouské vlády mluvčí ministerstva financí Harald Waiglein.
"I když se jedná o negativní zprávu, bankovní daň se připravovala již dlouho a pravděpodobně nebude mít výraznější vliv na obchodování. Banky stále čekají na další podrobnosti, aby tak mohly poskytnout konečné odhady velikosti svého břemene. Toto opatření je považováno za dočasné, přičemž o bankovní dani uvalené na úrovni celé EU se zatím pouze diskutuje," uvedli v komentáři analytici KBC Securities.
Vláda kancléře Wernera Faymanna plán bankovní daně, skrze kterou chce získat zdroje ke snížení schodku státního rozpočtu v rozsahu 500 milionů eur, oznámila letos 22. února. Detaily daně zůstaly neupřesněny do jednání k rozpočtu, které se uskutečnilo o uplynulém víkendu. Mluvčí Waiglein uvedl, že vláda počítá s příjmem přibližně dvou třetin této sumy z daně z aktiv, z jedné třetiny pak daně z derivátů. Rakouský plán podle něj navazuje na podobné záměry v Německu, Velké Británii či Francii.
, Raiffeisen i Bank Austria prozatím odmítly vyvozovat finanční dopady na hospodaření bank s tím, že záměr vlády má stále příliš obecné kontury. Přesto nedávno poskytl určitý hrubý odhad šéf Andreas Treichl poskytl a to jak pro daň rakouskou, tak pro daň uvalenou na aktivity banky v Maďarsku, která jej svým rozsahem dle jeho vlastních slov "rozčílila". Úroveň maďarské daně je z hlediska podílu na ekonomice čtyřikrát vyšší než podobné daně navržené v dalších evropským zemích. V říjnu na investorském dni banky uvedl, že u maďarské daně očekává v letech 2010 a 2011, pro které je zavedena (možné je rozšíření na rok 2012), dopad do výsledku před zdaněním negativní v rozsahu 48 milionů eur, po zdanění pak 37 milionů eur ročně. Pokud jde o Rakousko, při celkovém očekávaném rozsahu 500 milionů eur Treichl odhadl negativní dopad na v rozsahu 100 milionů eur před zdaněním. Otázkou podle Treichla stále zůstává možné zavádění daně v dalších evropských zemích, které ale dosud není známo. Z dosud známých návrhů je od britské bankovní daně očekáván výnos zhruba dvě miliardy eur (3,2 mld. USD). Od plánu zavést během následujících deseti let bankovní daň, ze které by získali 90 miliard dolarů, zatím ustoupily Spojené státy, které preferují jiné způsoby regulace, mimo jiné opětovné tlaky na omezení investičního bankovnictví.
Koncept rakouské bankovní daně je součástí vládních opatření, kterými chce vláda v příštím roce snížit schodek rozpočtu o 2,8 mld. EUR k úrovni 3,2 procenta HDP a následně pod 3% limit EU do roku 2012. Vedle zdrojů z bank toho chce vláda dosáhnout některými škrty na výdajové straně rozpočtu, uvalením daně na letenky, zvýšením zdanění motorových paliv či vyšší daní na tabákové výrobky.
(Zdroj: Bloomberg, Bank)