Evropská komise začíná ztrácet trpělivost s Belgií, jejíž politici nejsou schopni se od loňského června dohodnout na nové vládě. Napsal to dnes list Le Soir. Brusel podle něj volá po rychlém vytvoření funkčního kabinetu. Belgie totiž už brzy musí přijmout zásadní strukturální reformy, ale to prý není možné s přechodnou vládou. Evropská komise nicméně takovéto zprávy odmítla jako nepodložené.
Varování z EU, o němž v článku s názvem "Evropa chce rychle belgickou vládu" píše Le Soir, prý přichází kvůli tomu, že se komise obává, že by se Belgie mohla stát další obětí dluhové krize.
V eurozóně, jejíž je Belgie součástí, nyní kromě dluhových problémů citelně zpomaluje hospodářský růst. Po Řecku, Irsku a Portugalsku, kterým museli partneři přispěchat na pomoc masivními záchrannými balíky, měly problémy s dluhy i Itálie a Španělsko. Situace se proti nedávným týdnům nyní mírně utišila, ovšem stále je velmi napjatá.
Belgie má jedno z nejvyšších zadlužení v EU. Opakovaně se tak spekulovalo, že by mohla být další v řadě těch, k nimž trhy ztratí důvěru. To by ale mohlo mít zásadní dopady na celou eurozónu.
"Před létem byla Belgie považována za vagon tažený německou lokomotivou. Hovořilo se o dobrých základech belgické ekonomiky. Tento obrázek začíná mizet," citoval list unijní zdroj. Belgie by prý neměla podceňovat dopady očekávaného dalšího zpomalení eurozóny.
Oficiálně by varování od komise mělo podle listu přijít v půlce září. "Belgie bude muset učinit významná strukturální opatření, která nemohou být přijata vládou v současné situaci. Jde o reformy, které by měly umožnit nastartování ekonomického růstu. Proto nyní komise zvýší hlas," řekl listu nejmenovaný zdroj z EU.
Pokud varování opravdu přijde, půjde o něco hodně netypického pro Evropskou komisi. Ta totiž dosud zastávala pravidlo nevměšovat se do vnitropolitických záležitostí zemí.
"Tyto zprávy jsou nepodložené," okomentovala článek z Le Soir mluvčí Evropské komise Pia Hansenová na dnešní tiskové konferenci. Zdůraznila, že komise má plnou důvěru v přechodnou vládu premiéra Yvesa Leterma, že přistoupí ke všem potřebným krokům. Mluvčí eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna Amadeu Altafaj doplnil, že o nějaké speciální zprávě k Belgii nic neví.
Vyjednávání o novém kabinetu, která troskotají zejména na otázce přerozdělení pravomocí a peněz mezi jednotlivé regiony a s tím spjaté ústavní reformy, jsou nicméně stále na mrtvém bodě. "Pokud ztroskotáme (ve vyjednáváních), pak se země potopí do ďábelské spirály," varoval bývalý premiér Mark Eyskens.
Nyní je u jednacího stolu osm stran z obou hlavních jazykových komunit, které v Belgii jsou: tedy vlámsky hovořících Vlámů, obývajících sever země (tvoří zhruba 60 procent obyvatel), a Valonů (zhruba 40 procent obyvatel), kteří žijí zejména na jihu Belgie a kteří tvoří většinu v dvojjazyčném Bruselu. Jednání se neúčastní vítězové voleb z Nové vlámské aliance (N-VA), která předchozí snahy o kompromis odmítla.