Aktualizováno Řecko chce s výměnou dluhopisů pro soukromé investory začít 8. března a skončit 11. března. Schválila to podle agentury Reuters v sobotu řecká vláda. Investoři kvůli výměně starých dluhopisů za nové přijdou zhruba o 70 procent svých investic do řeckého dluhu. Zároveň se tak však splní důležitá podmínka pro získání dalšího záchranného úvěru od trojky mezinárodních institucí. Detaily dalšího balíku sice ještě budou podle všeho vznikat na dnešní schůzce ministrů financí eurozóny, ale v kuloárech už se mluví o přiřknutí dalších financí.
Eurozóna o pomoci chtěla podle původních plánů rozhodnout už několikrát v minulých dnech a týdnech, avšak vždycky to odložila kvůli tomu, že čekala na splnění řady podmínek. Hlavně šlo o schválení drastických reforem a škrtů, které nakonec řečtí zákonodárci i přes masivní odpor tamní veřejnosti odsouhlasili. Eurozóna ale také chtěla od řeckých politických lídrů písemný závazek, že budou v nastoupené reformní cestě pokračovat i po dubnových předčasných volbách.
Rakouská ministryně financí Maria Fekterová se o víkendu nechala slyšet, že eurozóna balík úvěrů schválí. Ovšem na konečných podrobnostech finanční pomoci se podle ní stále pracuje.
Konečnou dohodu o další pomoci za 130 miliard eur však dále obestírá celá řada nejasností. Obavy vyvolala například zpráva deníku The Wall Street Journal, že MMF na záchranu Řecka přispěje jen 13 miliardami eur. To znamená, že státy mezi sebou budou muset vybrat možná více, než čekaly. Fond přitom zemím eurozóny v minulosti Řecku odsouhlasil úvěr ve výši 30 miliard eur.
Vlády členských zemí eurozóny očekávají, že jim se záchranným úvěrem pro Řecko pomůže Evropská centrální banka (ECB) spolu s centrálními bankami jednotlivých zemí. Bez jejich pomoci by se totiž celkové náklady na druhý záchranný úvěr pro Řecko vyšplhaly asi až na 170 mld. EUR. Z materiálů, které má list Financial Times (FT) k dispozici, vyplývá, že Řecko potřebuje od EU a MMF zhruba 136 mld. EUR. K dispozici je přitom ještě asi 34 mld. EUR, které zbyly z prvního záchranného úvěru.
Ministři financí eurozóny mají druhý záchranný úvěr pro Řecko schvalovat dnes v Bruselu. Německo, Nizozemsko a Finsko už daly najevo, že nepodpoří vyšší pomoc, než právě těch 130 miliard eur. Eurozóna tak podle zdrojů FT spoléhá na to, že ECB může k pomoci Řecku přispět tím, že se vzdá části svých budoucích zisků z prodeje řeckých státních dluhopisů. ECB už dříve naznačila, že s tím nebude mít problém a že je připravena to udělat.
Zdroje FT rovněž uvedly, že se bude jednat i o případném příspěvku od centrálních bank jednotlivých členských zemí eurozóny. Hodnota jejich dluhopisů by se případně mohla zahrnout do plánované restrukturalizace řeckého dluhu v objemu asi 200 miliard eur, která bude zahájena paralelně s poskytnutím pomoci.
Zástupci ministerstev financí eurozóny v neděli večer na telekonferenci jednali o podmínkách restrukturalizace a zvažovali například, zda nepřinutit soukromý sektor odepsat větší část řeckého dluhu. I když nebylo nic konkrétního v neděli dohodnuto, činitelé eurozóny podle FT věří, že se na podrobnostech dnes dohodnou.
"Řecko nemůže zbankrotovat, nechceme to," uvedla v rozhovoru pro rakouský list Kurier eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. "Jsem přesvědčena, že (ministři financí v pondělí) pomoc schválí, ale s podmínkami. Tyto peníze nesmí téct do bezedné jámy," dodala.
Proti vládním šktům včera opět demonstrovaly stovky Řeků. Podle průzkumu listu Ethnos se však vyslovuje pro návrat k národní měně drachmě pouhých 19,6 procenta Řeků, zatímco pro udržení eura je 75,9 procenta lidí. A 66,5 procenta dotázaných vyslovilo přání, aby razantní reformy provázené úspornými kroky uspěly. Dále 80 procent dotázaných klade odpovědnost za současný ekonomický marasmus v zemi na vrub předchozím řeckým vládám a jen 6,1 procenta si myslí, že za něj mohou EU a MMF.
(Zdroj: ČTK, WSJ, Bloomberg, CNBC, FT)