Aktualizováno Řekové mohou začít postupně dostávat peníze z druhého balíku finanční pomoci, sjednaného v celkovém rozsahu 130 miliard eur, rozhodla dnes Eurogroup návazně na výsledek účasti v privátní směně řeckého dluhu (PSI). Seškrtání značné části řeckého dluhu privátní sférou bylo jednou z klíčových podmínek záchranného balíku.
Podle prohlášení šéfa Euroskupiny Jean-Claude Junckera jsou podmínky pro uvolnění peněz z balíku splněny. V první fázi bylo rozhodnuto, že Atény z balíku pomoci od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu získají 35,5 miliardy eur. Z této částky je 30 miliard eur slíbeno soukromým věřitelům jako „pobídka“ za jejich účast ve směně dluhu. Nad tuto předem smluvenou částku dnes Eurogroup rozhodla o uvolnění dalších 5,5 miliardy eur, které budou využity na krytí úrokových plateb. Novinářům to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Upozornil ale, že dosažení dohody Řecka s privátními věřiteli neznamená konec problémů a země musí nastoupit tvrdé strukturální reformy. Bezpodmínečné uvolnění 30 miliard eur jako součásti druhého balíku finanční pomoci Řecku z fondu EFSF bylo podmínkou, která musí předejít realizaci PSI dohody. Zdroje budou použity jako kolaterál a pobídky pro soukromé investory za jejich ochotu se do PSI zapojit.
Schäuble dodal, že o hlavní části druhého finančního balíku eurozóna rozhodne v příštím týdnu poté, co úspěšně proběhne řecká PSI. Německý ministr financí se také nechal slyšet, že eurozóny je připravena na jakoukoli variantu rozhodnutí mezinárodní asociace pro swapy a deriváty ISDA ohledně aktivace plnění z CDS kontraktů na řecký dluh.
"Euroskupina má za to, že nezbytné podmínky jsou naplněny, aby mohly začít patřičné národní procedury vyžadované pro konečné schválení příspěvku eurozóny k financování druhého záchranného balíku," uvedl v prohlášení po dnešní mimořádné telekonferenci Juncker, který zasedáním ministrů financí předsedá. Ministři financí eurozóny se sejdou znovu v pondělí. V úterý na to naváže zasedání ministrů financí celé EU.
Balík půjček a dobrovolné seškrtání řeckého dluhu by mělo vést k tomu, že dluh země se do roku 2020 sníží na úroveň blížící se 120 procentům hrubého domácího produktu, tedy na relativně udržitelnou mez. Nyní se dluh pohybuje kolem 160 procent HDP.
Juncker přivítal výši zapojení soukromého sektoru do seškrtání řeckých dluhů. Podle něj to přispěje k tomu, že se podaří zlepšit udržitelnost řeckého zadlužení. Juncker také vyzval MMF, aby se dal k druhému záchrannému balíku "významný příspěvek". Vedení MMF by o nové půjčce Aténám mělo jednat 15. března.
Hlavní události kolem řecké dluhové krize:
2009
20. října - Den po získání důvěry parlamentu oznámila nová vláda Jorgose Papandrea, že schodek státního rozpočtu za rok 2009 dosáhne více než dvojnásobku původně očekávaného deficitu. Následně ratingové agentury snížily Řecku hodnocení schopnosti splácet závazky. Náklady na financování dluhu tak významně vzrostly.
2010
23. dubna - Řecko oficiálně požádalo Mezinárodní měnový fond (MMF) a EU o aktivaci finanční pomoci dohodnuté koncem března.
2. května - Řecku byla schválena tříletá pomoc ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Podmínkou jejího poskytnutí byl tříletý plán rozpočtových škrtů a strukturálních reforem.
6. května - Řecký parlament schválil první z řady balíků razantních úsporných opatření.
2011
12. března - Mimořádný summit eurozóny schválil snížení úroků z úvěrů Řecku a slíbil zemi více času na splacení úvěru - sedm let namísto původního 3,5 roku.
17. června - Premiér Papandreu provedl rozsáhlou personální obměnu kabinetu; ministrem financí se stal Evangelos Venizelos.
30. června - Poslanci i přes mohutné pouliční protesty přijali plán úspor ve výši 28 miliard eur a privatizace.
22. července - Ministři eurozóny schválili nový záchranný program pro Řecko v objemu 109 miliard eur. Do pomoci se měl dobrovolně zapojit i soukromý sektor, proti čemuž se dlouhodobě stavěla Evropská centrální banka.
20. října - Poslanci schválili další úsporná opatření, zahrnující například snížení počtu státních úředníků.
27. října - Summit eurozóny skončil dohodou, podle níž banky odepíší přibližně 50 procent řeckých dluhů. Navrhnuto, že soukromému sektoru budou nabídnuta úvěrová zvýhodnění až 30 miliard eur, čímž velikost úvěru dosáhne asi 130 miliard eur (3,2 bilionu Kč), místo v červenci dohodnutých 109 miliard eur.
31. října - Premiér Papandreu překvapivě oznámil, že kvůli další finanční pomoci od eurozóny vypíše referendum, první od roku 1974. Nečekané rozhodnutí vyvolalo šok na světových burzách, rozčarování mezi politiky zemí eurozóny a drolení vládní většiny v řeckém parlamentu.
4. listopadu - Řecký parlament vyslovil důvěru socialistické vládě premiéra Papandrea. Již předtím ministr financí informoval EU, že referendum o další pomoci pro Řecko se neuskuteční.
9. listopadu - Premiér Papandreu oznámil demisi své vlády.
11. listopadu - Nová vláda včele s Lukasem Papadimosem složila přísahu. V kabinetu si uchovali převahu socialisté.
7. prosince - Řecký parlament drtivou většinou hlasů schválil úsporný rozpočet pro rok 2012.
2012
10. února - V Řecku začala dvoudenní generální stávka na protest proti dalším chystaným úsporným opatřením.
- Vládu kvůli chystaným ekonomickým škrtům opustili představitelé nacionalistické pravice, tedy nejmenšího koaličního partnera, a někteří zástupci socialistů.
12. února - Řecký parlament schválil balík úsporných opatření, jimiž zahraničí podmínilo poskytnutí nové pomoci. Proti tomu týž den v zemi protestovaly desetitisíce lidí, jejichž střety s policií si vyžádaly asi stovku zraněných.
21. února - Ministři financí eurozóny rozhodli, že Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur.
9. března - Ministři financí eurozóny oznámili, že Řekové mohou dostat peníze z druhého balíku. Dnes byla splněna podmínka seškrtání značné části řeckého dluhu privátní sférou, když se k výměně dluhopisů přihlásilo dostatek soukromých věřitelů.