Po zahájení programu dlouhodobého refinancování (LTRO) Evropskou centrální bankou se krize v eurozóně utišila. Současný klid je ale jen přechodnou fází a čeká nás další dramatický vývoj. Tzv. trojka, tedy MMF, ECB a Evropská komise, získala čas tím, že poskytla podporu Řecku, Portugalsku a Irsku. Již nyní je ale jasné, že předpoklady týkající se druhého kola pomoci Řecku byly příliš optimistické. Zároveň není pravděpodobné, že až příští rok skončí první kolo pomoci Portugalsku, tato země bude schopna získat finance na trzích.
Situaci zklidnil i LTRO, který evropské banky použily na nákup vládního dluhu zemí na periferii. Klesly tak výnosy italských a španělských dluhopisů, fundament se ale nezměnil. Obě tyto země tíží fiskální úspory a riziko jejich defaultu začne opět růst. Nákup vládních dluhopisů bankami pak posílil vazbu mezi financemi jednotlivých vlád a finančním zdravím bank, takže default některé vlády či banky může spustit dominovou reakci v celé Evropě. Záchranné fondy, které financují EU a MMF, nebudou fungovat bez dostatečných zdrojů; jejich zajištění však není zdaleka jisté.
Je pravděpodobné, že čas, který byl výše uvedenými kroky získán, bude nakonec promrhán namísto toho, aby byly implementovány důležité reformy. Mimo Irsko již postihly všechny země na periferii sociální nepokoje, protože dochází k pokračujícímu poklesu životního standardu a růstu nezaměstnanosti. Odbory a veřejnost nepopulární strukturální reformy vehementně odmítají; jejich prosazení se tak pravděpodobně posune do budoucna. Tuto skutečnost naznačuje i blízkost významných voleb v zemích eurozóny, které by se měly konat v následujících dvou letech. Jde hlavně o Řecko, kde volby naplánované na duben či květen mohou vyvolat sociální nepokoje a další volby. Jejich konečným výsledkem může být default a odchod země z unie. Riziko politické nestability hrozí i v Itálii po volbách v dubnu 2013.
Eurozóna může současnou krizi přežít, ale přijde další. Současný přístup jí nepomáhá zvýšit odolnost proti podobným šokům. Pokud se nezmění její fundamentální struktura tak, že vzniknou fiskální transfery či společné závazky, bude jedna krize střídat druhou.
Autorkou je Megan Greene z RGE.
(Zdroj: EconMonitor)