Již dva roky tvrdím, že přechod čínské ekonomiky na novou rovnováhu bude vyžadovat mnohem pomalejší růst jejího HDP, než o jakém se běžně hovoří. Pokud předpokládáme, že růst domácí spotřeby bude na úrovni 7 – 8 %, růst reálného HDP v tomto desetiletí výrazně nepřesáhne 3 %.
Klíč spočívá v tom, jak přechod na nový ekonomický model proběhne. Jestliže přijde velký program privatizace, který na domácnosti převede obrovský objem bohatství, poroste jejich spotřeba mnohem rychleji. Ta pak za sebou potáhne růst celého produktu, který převýší můj odhad. Podobný krok ale není jednoduchý z politického hlediska a poslední události ukazují, jak složitá je debata ohledně reforem. To je důvod, proč nejsem optimista.
Když jsem poprvé začal hovořit o tom, že průměrný růst čínské ekonomiky pravděpodobně výrazně nepřevýší 3 %, čínští akademici hovořili o 8 – 9% růstu. Od té doby se konsenzus posunul někam k 5 – 7 % a v posledním měsíci jsem zaznamenal obavy z toho, že i tyto odhady jsou příliš optimistické. Nedávno jsem dokonce dostal e-mail od jednoho čínského profesora, který se obává zejména neschopnosti vlády bojovat proti zájmům jednotlivých skupin. Neúspěch v tomto boji by podle něho mohl vyústit v pomalý růst, rostoucí zadlužení a nakonec v krizi.
Je ale jasné, že moje predikce stále představuje extrém. To ve mně vzbuzuje určité obavy, protože obvykle předpokládáme, že obecně rozšířené názory musí mít nějakou hodnotu. Ani ti největší skeptici nečekali po brazilském růstovém zázraku z let 1980 a 1981 desetiletí negativního růstu. V roce 1994 zase Paul Krugman varoval před nadšením z vývoje v japonské ekonomice a odhadoval, že růst této ekonomiky v delším období pravděpodobně nepřesáhne 3 %.
Dnes se ono „pravděpodobně“ zdá být téměř perverzní, protože Japonsko má za sebou dvě desetiletí minimálního růstu. Takže ani velmi skeptický Paul Krugman nebyl schopen odhadnout, jak špatně se situace vyvine. Proč bychom měli dnes v případě Číny předpokládat, že rozumíme tomu, jak složitý bude proces hledání nové rovnováhy. Jak řekl Rudiger Dornbush: „Příchod krize trvá mnohem déle, než si myslíte, a pak proběhne mnohem rychleji, než jste si kdy mysleli.“
Autorem je Michael Pettis, profesor financí na Guanghua School of Management v Pekingu.
(Zdroj: EconoMonitor)