Paul Krugman z CUNY Graduate Center hovořil na Bloombergu o tom, že americké hospodářství si vede velmi dobře, ukazují to i poslední čísla z trhu práce. Nicméně Donald Trump v této situaci hodlá „vést obchodní válku téměř proti všem“. Historie přitom ukazuje, že při velmi nízkých úrovních cel není dopad na ekonomiku téměř vidět. Nicméně opak platí při vysokých clech.
Krugman uvedl, že nyní dosahují průměrná cla v USA asi 2 – 3 %, a kdyby byla teoreticky úplně eliminována, na ekonomiku by to nemělo téměř žádný vliv. Jinak řečeno, taková výše cel pro hospodářství nepředstavuje v podstatě žádnou brzdu. Pokud se ale cla zvýší z úrovní kolem 5 % na 25 %, ztráty již rostou exponenciálně. Trump přitom nehovoří o mírném zvýšení cel u několika položek, ale o plošné obchodní válce, a to už je z hlediska celé ekonomiky velký problém.
Kevin Hassett jako Trumpův poradce podle Krugmana proti prezidentovým nápadům pravděpodobně nevystoupí. „Trump je cly posedlý a zřejmě nikdo nepůjde a neřekne mu přímo, že o tom všem přemýšlí úplně špatně.“ Mezinárodní obchod a systém „tak, jak jsme jej znali,“ podle ekonoma pravděpodobně mizí, umožní přitom velmi znatelné snižování cel. Nyní je politika v USA „mnohem více nacionalistická“, mizí i přesvědčení, že „více globalismu je ku prospěchu“.
Americké ekonomice podle ekonoma doposud velmi pomáhala imigrace, mimo jiné tím, že snižovala inflační tlaky. Imigrace je přitom „kritickou součástí některých sektorů včetně stavebnictví a zemědělství“. Na otázku týkající se monopsonů Krugman uvedl, že jejich existence v praxi znamená, že zvyšování minimálních mezd nemusí mít v určitém rozsahu negativní dopad na zaměstnanost. Monopson existuje ve chvíli, kdy na straně poptávky nacházíme jeden subjekt, ale na straně nabídky více subjektům a jejich vyjednávací síla může být proto nižší. Taková situaci může panovat právě na lokálním trhu práce, což se projevuje na mzdách. V podobné pozici mohou být ale třeba i malé firmy, které dodávají Amazonu.
Spojené státy by měly být podle ekonoma více jako Dánsko, které má silný stát blahobytu „a dělá to dobře“. Není ale „žádná země, která dělá všechno dobře.“ A nedá se obecně říci, že „čím více vlády, o to lépe.“ Stejně tak se nedá říci, že čím méně vlády, tím lépe. Spojené státy mají například penzijní systém, „který je ve skutečnosti docela dobrý,“ ale jejich systém zdravotní péče je „noční můrou“. Třeba Francie je na tom zase opačně. „Od jiných zemí se můžeme hodně učit, náš největší problém tkví v tom, že si myslíme, že zbytek světa vlastně neexistuje. Nebo existuje, ale nedělá nic dobře.“
Americké hospodářství si nyní podle ekonoma vede velmi dobře. Dění kolem umělé inteligence ale trochu připomíná technologickou bublinu. Obavy však budí hlavně ekonomická politika a plány, o kterých hovoří nový prezident.
Zdroj: Bloomberg