Ekonom Paul Krugman poukazuje na některé reálné úspěchy Elona Muska, ale dodává, že jeho bohatství a aktivity spočívají zejména na víře investorů v jeho plánované projekty. Podle Krugmana je situace dokonce podobná Ponzi schématu, kdy tato víra zvyšuje hodnotu firem a její růst obratem posiluje víru (viz včerejší Víkendář). Píše také, že Musk zachránil X tím, že ho přesunul do xAI. Nyní zachraňuje xAI tím, že ji dává do SpaceX.
Krugman připomíná, že společnost SpaceX vstoupila na burzu „za cenu, která implikuje ocenění 1,77 bilionu dolarů pro společnost, která měla loni tržby pouze 18,7 miliardy dolarů a byla ve ztrátě.“ Jak lze toto astronomické nacenění ospravedlnit? IPO bylo podle Krugmana částečně založeno na předpokladu, že akcie nakoupí i drobní investoři. „Ne proto, že by provedli nějaké racionální posouzení SpaceX jako fungující firmy, ale proto, že věří, že kupují podíl na genialitě Elona Muska.“
K tomu ekonom dodává, že „Muskovi spojenci z Wall Street také provádí manipulační hru. „Některé z hlavních akciových indexů, zejména Nasdaq 100 a FTSE Russell, nedávno změnily svá pravidla tak, aby do nich SpaceX mohl být téměř okamžitě přijat. Takové zařazení akcií společnosti do hlavního akciového indexu sebou nese obrovské finanční přínosy. Velká část akcií je totiž držena v indexových fondech. Tyto fondy drží portfolia reflektující chování hlavních indexů. Jakmile jsou akcie společnosti přidány do takového indexu, vzniká po akciích společnosti okamžitá poptávka. A to právě z toho důvodu, že indexové fondy je musí přidat do svých portfolií.“
Krugman dodává, že v minulosti hlavní indexy čekaly nejméně rok po IPO, než zvážily zahrnutí dané společnosti. „Ohýbání pravidel pro SpaceX ukazuje, že Musk opět uplatňuje svou schopnost korumpovat klíčové instituce. Je pozoruhodné, že index S&P 500 tlaku odolal a se zahrnutím SpaceX počká ještě rok.“ K tomu ekonom přidává svou předpověď: „Obrovské lidské Ponziho schéma, kterým je Elon Musk, se nakonec zhroutí. Tradiční Ponziho schémata však zneužívají pouze investory, kteří se rozhodnou zapojit. Tentokrát bude velká část peněz, které Muskův podvod podpoří, pocházet od obyčejných Američanů, kteří byli v podstatě nuceni investovat.“
Přibližně 52 % aktiv všech podílových fondů je totiž podle ekonoma právě fondy indexovými. A více než 50 % amerických domácností je investováno do podílových fondů. Podle Krugmana tak došlo k „tajné spolupráci mezi Muskem a Wall Street umožněné domněnkou, že Trumpova vláda Muska kryje.“ Tato spolupráce pak znamená, že „mnoho, ne-li většina, drobných investorů bude vtaženo do Muskova podnikání.“
Rozdílný pohled má například investiční společnost ARK Invest, která dlouhodobě podporuje a investuje do Muskových aktivit. Ke SpaceX na svých stránkách mimo jiné píše: Největší krátkodobou příležitost představuje Starlink. Ten poskytuje globální přístup k internetu a na oběžnou dráhu už vyslal tisíce satelitů. Třeba společnost BroadbandNow Research uvedla, že 42 milionů Američanů aktuálně nemá přístup k širokopásmovému internetovému připojení.
ARK Invest dodává, že pokud je toto číslo správné, pak by nabídka širokopásmových služeb znevýhodněným osobám v USA mohla představovat trh v hodnotě zhruba 10 miliard dolarů ročně. Za předpokladu, že průměrná domácnost má 2,6 osoby a že průměrný měsíční výdaj za širokopásmové připojení je 50 dolarů. A to platí jen v USA. Celosvětově pak existují miliardy lidí, kteří nemají stálý přístup k internetu.
ARK Invest vše uzavírá následujícím: Celkově se domníváme, že trh se satelitní konektivitou by se ve střednědobém horizontu mohl přiblížit 100 miliardám dolarů ročně. A Starlink má vzhledem ke svému jedinečnému postavení dobrou pozici k tomu, aby na něm získal dominantní podíl. „Pokud se pak u raket Starship podaří dosáhnout rychlé opětovné použitelnosti, naše analýza naznačuje, že roční tržby z přepravy do vesmíru by mohly dosahovat 270 miliard dolarů.“