Evropská komise dnes navrhla pro příští rok rozpočet Evropské unie, který počítá s výdaji ve výši 138 miliard eur (3,4 bilionu korun). To představuje meziroční zvýšení o devět miliard eur, tedy bezmála o sedm procent. Dá se čekat, že toto zvýšení se některým státům unie nebude líbit. Řada zemí je totiž kvůli dopadům dluhové krize nucena k tvrdým a nepopulárním rozpočtovým škrtům.
Šéf EK José Barroso nicméně zdůraznil, že výsledná podoba návrhu odráží závazky, které unie má. "EU musí tyto účty platit," řekl. Ze zemí nyní chodí faktury za programy, které už byly odsouhlaseny a z nichž mnohé pokrývají víceleté období. "Je to právní závazek," podotkl Barroso.
Právě Brusel v minulých letech volal po potřebě konsolidovat veřejné finance v EU tak, aby se podařilo dostat pod kontrolu dluhovou krizi. Ta sužuje už delší dobu zejména státy eurozóny. Její dopady ale pociťují i země sedmadvacítky, které jsou hospodářsky s eurozónou úzce propojeny. Přijímané reformy a škrty v řadě států provázejí ostré protesty obyvatel.
O tom, jakou podobu bude nakonec rozpočet na rok 2013 mít, budou nyní rozhodovat europoslanci a Rada EU zastupující země "sedmadvacítky".
Rozpočet na příští rok bude posledním ze současné finanční perspektivy, tedy sedmiletého rozpočtového rámce. Jednání o dalším dlouhodobějším rozpočtu na roky 2014 až 2020 stále pokračují a i nadále je provázejí hodně odlišné názory. Jde mimo jiné o to, zda a případně jak by měly klesnout výdaje na takzvanou kohezní politiku, jejímž prostřednictvím míří peníze z EU k chudším regionům, nebo jak přenastavit zemědělské dotace.
"Zatímco členské státy čelí bolestivým, avšak nezbytným škrtům, tak rozpočet EU se zaměřuje na investice a tím představuje protikrizový balíček. Růst neobnovíme jen škrty," podotkl eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski.
Na podporu růstu, který by měl podpořit tvorbu pracovních míst, tak zamíří v příštím roce v platbách 62,5 miliardy eur. Na strukturální a kohezní fondy, které pomáhají vyrovnávat situaci v chudších regionech, půjde 49 miliardy eur. Na administrativu EU by mělo jít zhruba 5,7 procenta navrhovaného rozpočtu, tedy zhruba 8,5 miliardy eur.
Lewandowski zdůraznil, že je legitimní se ptát, proč by v době krize měly platby z rozpočtu narůst o 6,8 procenta. Důvody jsou podle něj dva. Jde o to, že jde o poslední rok končící finanční perspektivy pro roky 2007 až 2013, kdy je normální, že se platby zvyšují proplácením faktur za dokončované projekty (dálnice, železnice, mosty a podobně).
Druhý důvod souvisí s tím, že v minulých letech se přijímaly rozpočty, které byly nízké. "To vedlo k 'efektu sněhové koule' u nezaplacených účtů, protože v každém roce jsme nemohli dostát některým z našich právních závazků kvůli nedostatku prostředků. "Když vám dorazí účet za elektřinu nebo za vodu, musíte platit, a to i tehdy, kdy se snažíte šetřit," dodal Lewandowski.