Zřídka se stává, že by si volby získaly napříč Evropskou unií takový ohlas, jaký se dostal francouzskému prezidentskému souboji. Zřídka se stává, že by ze změny vedení v jednom členském státě EU vzešla očekávání skutečné proměny politických přístupů.
Je pozoruhodné, jak z hospodářské krize povstává nový evropský démos a jeho veřejná sféra. Evropané si uvědomují, jak jsou vzájemně provázaní. Neúspěchy jedné země mohou ohrozit celou evropskou ekonomiku a zpochybnit plody 60 let integrace. Mír, solidarita ani prosperita nejsou nevratné zisky; zaručit je dokáže jedině 27 spolupracujících zemí.
Vítězství Françoise Hollanda je pro Evropu čerstvou nadějí. Mělo by signalizovat konec politiky orientované výhradně na úspory, která ochromila naše ekonomiky a rozdělila EU. Přihlášení se nového francouzského prezidenta k evropské růstové politice přineslo občanům naději a nikoho by nemělo děsit – rozhodně ne finanční trhy.
Hollandovy plány na růstovou iniciativu padají na úrodnou půdu, zejména v Evropském parlamentu, který k takovým opatřením opakovaně vyzval. Jsem potěšen, že se toto poselství ozývá čím dál častěji v hlavním proudu politiky, nedávno i z úst prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Rovněž Evropská komise pracuje na „růstovém paktu“, o němž mají lídři EU diskutovat v červnu. Evropa skutečně potřebuje ucelený plán, aby se vyvarovala pádu, který by zahrnoval recesi, rostoucí nezaměstnanost a ochabování bankovních soustav.
Nový komplexní růstový plán by nespočíval v tištění peněz. Fiskální kázeň je i nadále nezbytná, stejně jako hluboké strukturální reformy. Růstový pakt lze řádně financovat z nových zdrojů příjmu, jako je daň z finančních transakcí a společné projektové dluhopisy na infrastrukturní investice, anebo potlačením daňových úniků a podvodů a eliminací daňových rájů a dále efektivnějším a důmyslnějším využíváním strukturálních fondů.
Co je potřeba udělat? Zaprvé, prioritou by se měly stát cílené investice. Vedle nových projektových dluhopisů by dobrým prostředkem k posílení výdajů za významné infrastrukturní projekty (například do energetiky) byla Evropská investiční banka. EIB by mohla získat výrazně víc prostředků na posílení svých úvěrových programů. V dlouhodobějším horizontu bychom měli znovu uvažovat o myšlence společných eurobondů.
Zásadní je pumpovat strukturální fondy EU do inovací, jelikož výdaje za výzkum a vývoj jsou ve srovnání s našimi globálními partnery znepokojivě nízké. Tabu by neměla zůstávat hluboká reforma Společné zemědělské politiky. Vždyť SZP nepřináší ani udržitelné zemědělství, ani slušné výdělky pro všechny zemědělce. Na této frontě jsou před námi nesporně tvrdá jednání, mimo jiné s Hollandem.
Zadruhé, vrcholnou prioritou musejí být mladí lidé. Tady máme dvojí odpovědnost: znovu nastartovat růst, ale také reagovat okamžitě na lidské trápení, jež naše mladé postihuje. Míra nezaměstnanosti v eurozóně, dosahující 10,9 %, je nejvyšší od zavedení eura a právě mladí lidé ve všech zemích pociťují důsledky krize jako první a platí neúměrně vysokou cenu. Například ve Španělsku dosahuje nezaměstnanost mladých kolem 50 %.
Nemůžeme si dovolit obětovat jednu generaci či spíše riskovat, že vytvoříme ztracenou generaci, která rozbije sociální předivo a stabilitu Evropy. Potřebujeme okamžitý mimořádný plán: investovat do profesní průpravy pro finančnictví, zlepšit vzdělávací příležitosti a především vytvořit pobídky pro zaměstnavatele, aby nabírali mladé lidi.
ECB nabízí bankám dlouhodobé půjčky za výhodnou sazbu. Tyto peníze by se měly půjčovat malým a středním podnikům, které jsou životní mízou evropského hospodářství. EU také potřebuje společné iniciativy, jež nahradí nesystematické bilaterální dohody v oblasti daňových úniků a daňových rájů, které podrývají cíl spravedlivé společnosti.
Zatřetí, během vyjednávání o dlouhodobém výdajovém plánu Unie pro roky 2014-2020 by členské státy neměly v rozpočtu EU bez rozmyslu škrtat. Míníme-li určitý komplexní růstový plán vážně, musíme mu zajistit potřebné prostředky. Rozpočet EU je investiční nástroj, který posiluje hospodářský růst a vytváří pracovní místa. Financuje nesmírně důležitá celoevropská dopravní a energetická spojení. Pomáhá pěstovat inovace a podporuje výzkum a vývoj. Rozpočet EU pákově zesiluje investice, umožňuje úspory z rozsahu a nemůže hospodařit se schodkem.
Nedostatek solidarity, představivosti, odvahy, jednoty a vize EU v posledních letech proměnil Evropu v očích některých, ne-li mnohých lidí v symbol nejednoty. Nesmíme dovolit, aby to tak šlo dál. Hollandovo zvolení nám nabízí cennou příležitost poradit si s výzvami, jimž EU čelí. Jinak se může stát, že dopustíme, aby sílící chudoba, strach a hněv rozdmýchaly xenofobii a rasismus a tím ohrozily největší úspěchy EU.
Buďme ale optimističtí. Ještě není pozdě. Evropa ze současných ekonomických útrap stále může vyjít posílena. Konečně EU mění směr a lídři Evropy najdou v Evropském parlamentu čilého partnera.
Martin Schulz je předseda Evropského parlamentu.
Copyright: Project Syndicate, 2012.