Skupina (710 CZK, -1,11%) podepsala s Evropskou Investiční bankou (EIB) druhou část úvěru na podporu financování investičního programu obnovy a rozvoje distribuční soustavy v ČR až do výše 100 milionů eur (asi 2,54 mld. Kč), oznámila dnes energetická společnost . Bližší určení těchto peněz oznámeno nebylo. V celkovém součtu spolu s únorovou první tranší úvěru o stejné velikosti od EIB získá až 200 milionů eur.
Výše každé z tranší finančních prostředků, které může čerpat od EIB je – pro představu – asi stejně vysoká, jako celková investice do přenosové soustavy za rok 2010 od státní společnosti ČEPS, která ji provozuje. Investice tohoto výhradního provozovatele české přenosové sítě v loňském roce byla odhadnuta na 4,5 miliardy korun. Do roku 2023 by pak celkové investice měly podle plánů společnosti dosáhnout celkově až 60 miliard korun.
Česká republika hodlá vybudovat lepší energetickou síť, co možná nejrychleji a kvůli zamezení případného blackoutu, který hrozí kvůli „přelivům“ energetických přebytků z kolísavé produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů ze sousedního Německa.
Kromě finančních prostředků má zlepšení energetické sítě podpořit také záměr ministra průmyslu a obchodu Martiny Kuby změnit regulaci. Zatímco dnes čeká na povolení pro vedení vysokého napětí běžně deset či dvanáct let, ministerstvo plánuje urychlení procesu na dva až tři roky. Stát by podle Kuby chtěl při schvalování výstavby elektrického vedení sebrat pravomoci obcím a krajům, ke zrychlení má pomoci i vyvlastňování. Tyto záměry již v dubnu posvětila i vláda a nyní se pracuje na konkrétní změně legislativy.
Premiér Petr Nečas minulý týden při návštěvě Angely Merkelové v Praze uvedl, že ČR bude stejně jako Německo investovat do posílení své sítě. Zdůraznil, že cílem české vlády není oddělování sítí, ale integrace evropských energetických trhů.
Dnes předseda české vlády na fóru o jaderné energii v Bratislavě okomentoval týden staré prohlášení skupiny , že v rámci přípravy dostavby jaderné elektrárny Temelín prověří možnost vstupu strategického partnera. Nečas označil tento záměr za „standardní“ v kontextu evropské energetiky. ČEŽ, v němž stát drží majoritní podíl, je sice podle něho schopný ufinancovat dostavbu dalších dvou jaderných reaktorů z vlastních prostředků, ale zároveň zůstává otevřený dalším možnostem. Finální rozhodnutí o tom, zda se vůbec bude v tomto několikasetmiliardovém projektu pokračovat podle Nečase padne až v roce 2013.
(Zdroj: , HN, ČTK, ČEPS)