Spojené státy jako jediná země na světě, která se těší nejvyššímu ratingu „AAA“ nemají důvěryhodný plán ozdravění veřejných financí, především snižování rozpočtového schodku. V případě, že s takovým plánem USA nepřijdou, mohou nejvyšší rating v příštím roce ztratit, uvedl Ed Parker, šéf pro vládní ratingy ve Fitch Ratings.
„V příštím roce můžeme sáhnout ke snížení ratingu Spojených států, pokud ty nebudou schopny redukovat rozpočtový schodek a nepřijdou s kredibilním plánem fiskální konsolidace,“ uvedl Ed Parker. „Spojené státy jsou jedinou prestižně hodnocenou zemí, které takový plán chybí a jejíž poměr dluhu k HDP pokračuje v dalším růstu ve střednědobém horizontu,“ pokračoval Ed Parker na konferenci v New Yorku. Odkazoval se přitom na to, že Velká Británie, Francie či Německo takové plány mají. Kromě Spojených států připustil ztrátu nejvyššího ratingu Velké Británie a to v případě, že se dále zhorší její ekonomika.
Fitch Ratings připomněla události srpna roku 2011. Tehdy Spojené státy navýšily dluhový strop, nepřijaly přitom dlouhodobou strategii fiskální konsolidace, která by zajistila návrat vývoje veřejných financí a dluhu na udržitelnou trajektorii. V úvodu srpna Moody’s potvrdila rating USA na nejvyšším možném stupni „Aaa“, přidělila mu ale negativní výhled. Uvedla, že ke snížení ratingu přikročí v případě „podstatného zhoršení rozpočtové disciplíny“ či „výrazného zhoršení americké ekonomiky“. Fitch tehdy také rating nezměnila.
Z velké trojice chyběl souhlas Standard & Poor’s a vysvětlení přišlo o pár dní později. S&P poprvé v historii snížila rating USA na „AA+“ z nejvyššího „AAA“, navíc negativní výhled ponechala. Připustila další zhoršení amerického ratingu pokud „výdaje neklesnou v souladu se schválenou dohodou, vzrostou úrokové sazby, či se objeví nové fiskální tlaky, které zvýší vládní zadlužení.“
Fitch Ratings s polovině srpna 2011 vydala podrobnou zprávu, ve které prozatímní potvrzení ratingu USA vysvětlila „faktem, že klíčové pilíře důvěryhodnosti při plnění závazků zůstávají nezpochybnitelné“. Za ty považuje „vedoucí roli ve světovém finančním systému, dále flexibilní, diverzifikovanou a silnou ekonomiku, jejíž kapacitu absorbovat šoky dále rozšiřuje flexibilní měnová a fiskální stimulace“. Do konce roku 2011 ale slíbila revizi výhledu na udržení ratingu americké ekonomiky.
Odebrání stabilního výhledu na udržení ratingu USA na nejvyšší stupni přišlo od Fitch jako poslední z velké ratingové trojky na konci listopadu 2011. Negativní výhled vysvětlila „selháním rozpočtového výboru Kongresu při hledání shody na rozpočtových úsporách a postupnou ztrátou důvěry ve schopnost USA přijmout nezbytná opatření k nápravě veřejných financí“.
Zatímco dvě ze tří hlavních ratingových agentur světa americký rating „AAA“ loni v srpnu podržely a změnu potvrdila pouze z pohledu kredibility zřejmě stále vedoucí Standard & Poor’s, čínská ratingová agentura Dagong s verdiktem neváhala. Dohoda špiček USA podle ní sice odvrátila technický bankrot, ale možnost vydávat nový dluh na placení staršího podle ní jednoduše problém neřeší. „USA potřebují snížit schodek o čtyři biliony dolarů během pěti let k pouhé stabilizaci dluhu,“ vzkázala a snížila rating na „A/A-„ s výhledem negativním.
Ve světle dnešních úvah o dalším QE a optimistickém naladění trhů v tomto očekávání připomeňme její tehdejší argumenty:
1. Hádky mezi americkými republikány a demokraty o navýšení dluhového limitu a „co za to“ sledovaly čistě stranické zájmy a politický systém země přispěl k negativnímu vývoji ve světě. Incident zanechá trvalý dopad na důvěře investorů vůči dluhopisům a poukázkám USA, stabilita příjmů z emise dluhů země zůstane narušena.
2. Odvrácení technického bankrotu neznamená ani zlepšení solventnosti země, ani reálné řešení otázky dluhu. Faktory ovlivňující americkou obsluhu dluhu nedostávají do budoucna impuls k příznivé změně, neřeší nerovnováhu mezi tvorbou bohatství a spotřebou. Ve výsledku se solventnost země bude dále zhoršovat, proti dále rostoucímu zadlužení země bude přibližovat dluhovou krizi USA.
3. Dojednané tempo omezování deficitu rozpočtu USA je podstatně nižší proti tempu růstu dluhu, rozpočtové příjmy zaostávají za rozpočtovými výdaji a tlačí tak úroveň zadlužení výše. Dohoda Kongresu se jeví neprůchodná, stejně jako ochota vlády. V roce 2012 dluh přesáhne hodnotu HDP.
4. Chybějící řešení dluhů a růstu ekonomiky znamená, že přijde ke slovu další QE, což hrozí uvržením světové ekonomiky do další krize. Jako součást vývoje bude významně oslaben nynější status amerického dolaru
Ne nezajímavou zprávu, zadanou republikánským senátorem Tomem Coburnem, prezentovala televize CBS. Spojené státy sice v současnosti dluží rekordních zhruba 16 bilionů dolarů, na jejich účtech ale nečinně leží miliardy dolarů vybrané na daních jako peníze poslané Kongresem na různé projekty, které se nakonec nevyčerpaly, je základním závěrem zprávy. Kvůli předpisům je ale nelze použít na jiné účely a prostředky tak jsou bez užitku a polozapomenuté v různých bankách, udává zpráva dle CBS.
"Zákonodárci peníze přidělí, ty se pak neutratí. Doba, na niž se vztahovala původní dotace, mezitím uplyne. Projekt ale nikdy nikdo neukončí a peníze se nevrátí. Opuštěně leží v bance," popsal senátor. Kongres například v roce 2005 vyčlenil prostředky na futuristický magnetický vlak, který by přes Mohavskou poušť jezdil do Las Vegas. Projekt se nakonec neuskutečnil kvůli technickým potížím. Na účtech americké vlády je ale na něj stále k dispozici 45 milionů dolarů. Podle Coburna by podobná pochybení bylo možné napravit zákonem, který by peníze umožnil použít jinde. Problémem ale podle něj je, že taková norma by měla minimální šanci na projednání jeho kolegy, protože zákonodárci nechtějí na věc příliš upozorňovat. "Nestojí o negativní ohlasy v tisku," podotkl senátor.
Ve své zprávě přitom upozorňuje na další případy. V roce 2010 třeba Kongres poslal finanční pomoc nezaměstnaným rodinám čelícím hrozbě zabavení domu. Program již skončil, na jeho účtech ale zůstává 568 milionů dolarů. Z prostředků na podobné účely vyčleněných v roce 2008 se nevyužilo dokonce 34,6 miliardy dolarů.
Demokratický senátor Mark Warner by proto chtěl prosadit nový zákon, díky kterému by Kongres měl větší přehled o přidělovaných dotacích. "Tam, kde se peníze neutrácejí náležitě a kde není žádná zodpovědnost, musíme peníze použít na úhradu dluhu anebo na programy, kde za ně dostáváme dobrou protihodnotu," podotkl.
(Zdroj: Fitch Ratings, Bloomberg, CNBC, Moody’s, S&P , Dagong, Reuters)