Aktualizováno Zatímco a Moody’s varují před negativními až fatálními důsledky odchodu Řecka z eurozóny, Joseph Stiglitz jej vidí jako příležitost k posílení bloku i eura. Nevěří ale v prospěšnost finanční pomoci španělským bankám. Jedinou opravdovou cestu z krize totiž vidí tento laureát Nobelovy ceny za ekonomii v rychlém vytvoření evropské dluhové a bankovní unie.
Pro ty, kteří spekuluji na posílení společné evropské měny v delším časovém horizontu, má Stiglitz dobrou zprávu: „Když zvládnete přežít bouři a nepoložili jste své sázky příliš krátkodobě, pak vězte, že euro pravděpodobně půjde nahoru.“ V rozhovoru pro agenturu Bloomberg pořízeném v minulém týdnu známý profesor ekonomie na Columbia University argumentoval tím, že bez Řecka by byla eurozóna v loňském roce nikoliv ve schodku obchodní bilance, nýbrž v přebytku.
Odchod Řecka z eurozóny by znamenal snížení celkové dluhové zátěže tohoto bloku vůči HDP z 87,3 procenta na 85,5 procenta. Stiglitz ale neslibuje, že Řecko bude tou jedinou zemí, která bude muset eurozónu opustit. „Je pravděpodobné, že přežije pouze určitá osekaná verze eurozóny s těžištěm v Německu a možná i Francii. Pokud se tak stane, pak by euro nejspíš posílilo," řekl.
„Pokud bude po odchodu Řecka následovat další integrace jádra eurozóny, pak může přijít zotavení eura,“ přitakává hlavní stratég Nomury Jens Nordvig v poslední zprávě pro klienty banky. „Pokud ale k žádné další integraci nedojde, bude odliv kapitálu eskalovat a euro může oslabit až 1,10 USD/EUR,“ varoval.
O odklonu či naopak většímu příklonu Řecka k euru rozhodnou pravděpodobně nadcházející volby v Řecku, které ukáží, zda Řekové stojí o další proevropské směrování. Poslední předvolební průzkum ze společnosti Hellenic Polling Company, provedený mezi 28. a 30. květnem při možné statistické odchylce 2,9 procenta ukazuje, že by se ziskem 18,3 procenta zvítězila proti dohodám s EU a MMF vystupující ultralevicová SYRIZA, jíž sekunduje s 18,0 procenta proevropská Nová demokracie, jejíž bývalý vládní koaliční partner PASOK by dle tohoto průzkumu získala 10 procent. V Řecku je klíčové, která strana volby vyhraje, jakkoli malým rozdílem. Vítěz totiž získává v parlamentu o 300 poslancích automaticky 50 křesel navíc.
Řecká Koalice radikální levice (SYRIZA) se již ústy svého šéfa Alexis Tsipras vyslovila, že v případě volebního vítězství by země přestala plnit dohodu o mezinárodní finanční pomoc. To by nejspíš urychlilo spirálu událostí směřující k odchodu země z eurozóny.
Tsipras nebyl o nic smířlivější ani dnes ve světle zatím nekvantifikované žádosti Španělska o finanční pomoc pro banky. „Vývoj ve Španělsku potvrzuje náš názor, že krize je problémem celé Evropy a způsob, jakým byla doposavad řízena, byl katastrofální z pohledu společnosti a naprosto neefektivní,“ opřel se do mezinárodních věřitelů a Bruselu šéf protievropského tažení v Řecku.
Léčba španělských bank úvěry nemusí zabrat
Joseph Stiglitz, který působil jako ekonomický poradce Billa Clintona, nevidí důvod, proč se radovat z vidiny až 100miliardové úvěrové linky pro španělské banky. „Systém funguje takto... španělská vláda poskytne záchrannou půjčku španělským bankám, a ty následně poskytnou záchrannou půjčku zpět španělské vládě,“ podotknul laureát Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2001.
V případě, že by si Madrid opravdu nějakou cestou nakonec odsál celých až 100 miliard eur určených pro banky do svých finančních knih, znamenalo by to další nárůst relativního zadlužení země o 10 procent hrubého domácího produktu. Tato míra zadlužení španělské ekonomiky by přitom měla, i bez využití těchto peněz, podle oficiálních odhadů vzrůst z loňských 68,5 procenta HDP na necelých 80 procent na konci letošního roku. Další rasantní nárůst zadluženosti by přitom pro Španělsko pravděpodobně znamenal také další odklon investorů. Také agentura S&P dnes upozornila, že pokud by vládní dluh narostl o celých 100 mld. EUR určených bankám, byla by míra zadlužení země přes 80 procent HDP.
Aktuální vystřízlivění z euforie trhů ze souhlasu eurozóny s uvolněním půjčky Španělsku až do výše 100 miliard eur na rekapitalizaci tamních bank dává Stiglitzovým obavám své místo na slunci. Zatímco evropské trhy ráno odstartovaly ve znamení rally a euro posílilo vůči dolaru až na 1,2668 USD/EUR, krátce po otevření Wall Street přišla studená sprcha v podobě otočky indexů do červených čísel, poblíž nuly nakonec uzavřela i Evropa a euro oslabilo zpět pod hladinu 1,25 USD/EUR. Výnos 10letého dluhopisu Španělska navíc dnes s vidinou možného dalšího zadlužení země roste na 6,5 procenta, a to nejrychlejším tempem za poslední měsíc.
„Dosavadní kroky evropských politiků byly minimální a špatné svým směrováním, protože úsporná opatření zacílená na snížení rizika mají za následek snížení ekonomického růstu a nárůst zadlužení,“ pokáral Stiglitz Brusel v posledním veřejném vystoupení a apeloval na nutnost podpořit ekonomický růst.
Německo podle Stiglitze nakonec nebude mít jinou možnost než pro vyřešení dluhové krize v Evropě připustit společnou emisi dluhu eurozóny a nést za to velkou část nákladů. Pro to by mělo být v dobré ekonomické formě.
Spíš než dílčí záchrany bankovních systémů napříč eurozónou potom Stiglitz politikům v Bruselu doporučil, aby urychlili debaty o společném bankovním systému. Právě absence společného bankovnictví v zemích platících eurem zpomaluje vznik a prosazování regulace bank. Příkladem je i Evropskou komisí plánovaný záchranný fond pro banky čerpající ze zdanění vkladů, který zatím nemůže mít jedinou společnou formu, ale měl by vzniknout v každém členském státě zvlášť.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, The Financial Times, Reuters, S&P)