Už i řecká centrální banka upozorňuje, že by odchod Řecka z eurozóny pro Řeky nemusel být dobrý nápad – pád životní úrovně nejméně o 55 %, oslabení „nové drachmy“ o 65 % a propad HDP o 22 %. Řecká populace sice podle posledních předvolebních průzkumů přehodnotila protievropský kurz, ale průzkumy veřejného mínění stále ukazují, že se nechtějí podvolit přísným podmínkám, které jsou spojené se stomiliardovými úvěry od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Velká část Řeků je přitom za mírnější utahování opasků ochotna dát všanc i svou budoucnost v eurozóně.
"Opuštění eura by způsobilo výrazný propad životní úrovně řeckých občanů - průměrný příjem na hlavu by se snížil alespoň o 55 procent. Výrazněji by se to projevilo u lidí s nižšími příjmy,“ varovala veřejně Řeky jejich centrální banka pouhé tři týdny před dalšími volbami.
V prognóze dopadů opouštění eurozóny na řeckou ekonomiku centrální bankéři dále uvedli, že by po propadu řeckého HDP v letech 2009 až 2011 o 14 procent došlo k další „finanční kontrakci“ ekonomiky o 22 procent kvůli tomu, že nová měna prošla devalvací o 65 procent. Nezaměstnanost by vzrostla z nynějších 22 procent na 34 procent a míra inflace, která je nyní kolem dvou procent, by vystoupala na 30 procent a poté rostla i nadále.
Vážnost situace si zřejmě začali uvědomovat i sami Řekové, kteří jdou 17. června opět k volbám. Podle pěti o víkendu zveřejněných průzkumů vede řecká pravicová strana Nová demokracie (ND), která podporuje mezinárodní pomoc předluženému Řecku, o 0,5 až 5,7 procenta před Koalicí radikální levice (SYRIZA), jež přísné podmínky provázející pomoc odmítá. Z průzkumu navíc přímo vyplývá, že by koalice vedoucí ND a třetí PASOK, která zemi vládla i před volbami, nyní měla v parlamentu většinu 11 až 16 křesel. Předešlé průzkumy přitom ukazovaly silnější podporu protievropsky orientovaným stranám.
Řekové jsou sice pro zachování eura, pro než se podle posledního průzkumu společnosti GPO vyslovilo 81 procent z 1600 dotazovaných, zároveň ale vystupují proti již domluveným podmínkám mezinárodní finanční pomoci. 77 procent Řeků v tomto průzkumu, který dnes zveřejnila tamní televize Mega TV, volá po revizi drastických úsporných opatření spojených se stomiliardovou pomocí od EU/MMF a 44,5 procenta dotazovaných by neváhalo kvůli v případě neústupnosti věřitelů opustit eurozónu. Pouze těsná většina, 52,4 procenta respondentů, uvedla, že pokud by revize podmínek měla zemi stát členství v eurozóně, je lepší se podvolit stávající dohodě.
Řecké veřejné mínění se v posledních týdnech přetváří spolu s tím, jak se k situaci a budoucnosti v zemi vyjadřují další a další odborníci. Řekové si tak začínají uvědomovat bolestný pád, který by je čekal bez záchranné sítě eurozóny. Navíc jsou již i v běžném životě cítit omezení, které zemi způsobuje velká dluhová zátěž. Řecký deník Kathimerini dnes kupříkladu varoval, že zemi v červnu hrozí výpadky elektřiny spolu s tím, jak státní plynárny Depa budou nuceny odstřihnout od dodávek plynu energetické společnosti, které firmě dluží 300 milionů eur. Tento řecký státní podnik přitom sám potřebuje příští měsíc peníze na uhrazení dovezeného zemního plynu. Faktura turecké společnosti Botas je splatná 15. června, ruskému Gazrpomu a italské ENI musí Depa zaplatit 22. června, uvádí deník s tím, že firma již včas nezaplatila řeckému provozovateli plynovodů Desfa.
(Zdroj: AP, Bloomberg, GPO, ČTK, Mega TV, Kathimerini)