Kdyby Řecko opustilo eurozónu, udělalo by pro sebe lépe, nesmí se tak však stát neřízeným způsobem, uvedl viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík v dnešním online rozhovoru s tím, že případný dopad na euro nemusí být „příliš negativní“. Dále na serveru Patria.cz naznačil, že by s ohledem na horší data ohledně vývoje domácí ekonomiky mohl i v červnu hlasovat pro snížení úrokových sazeb ČNB. Českou měnu viceguvernér označil za slabší, než by odpovídalo fundamentům, protože investoři špatně rozlišují mezi jednotlivými rychle rostoucími trhy.
„Setrvání Řecka v eurozóně je svým způsobem velmi bolestivý experiment, jak provést tzv. vnitřní devalvaci, a to ve značném rozsahu. Nominální snižování důchodů a mezd je mnohem obtížnější než provedení devalvace nové národní měny,“ vysvětlil viceguvernér ČNB, proč by návrat země zpět k drachmě mohl být tou pravou cestou. To by podle něj ale platilo pouze, pokud by se jednalo o odchod „organizovaný, nikoliv chaotický a živelný“.
Tomšík se svým dnešním vyjádřením připojil ke guvernéru Miroslavu Singerovi, který se již na začátku ledna nechal slyšet, že zadlužení Řecka nelze řešit jinak než odchodem země z eurozóny a politici řešením řeckých problémů ztrácejí příliš mnoho času.
Odchod v současnosti nejsledovanějšího člena eurozóny podle Tomšíka navíc nemusí automaticky znamenat také kolaps společné evropské měny. „Dopad na euro jako takové by po počátečních fluktuacích nemusel být příliš negativní – euro bez slabého článku by ostatně mohlo být důvěryhodnější než se slabým článkem,“ prohlásil dnes viceguvernér ČNB v online rozhovoru.
Na jiném místě rozhovoru zazněla i optimističtější slova pro investory. „Osobně se domnívám, že nejhorší část krize jsme si odbyli již v roce 2009. Pokud pominu specifický případ některých bank v některých zemí, konkrétně v Řecku, tak ve zbytku Evropy k hrozbě „runu na banky“ žádný jasný důvod nevidím,“ řekl Tomšík. U českých bank viceguvernér instituce zodpovídající za bankovní dohled a nahlížející do bilancí individuálních bank ujistil veřejnost, že v České republice žádný run na bankovní domy nehrozí. „Naše banky jsou zdravé a dokázaly by ustát skutečně velmi stresové situace (proto provádíme pravidelné tzv. stress testy).“
Blízké snížení sazeb?
Na posledním hlasování ČNB o sazbách z 3. května došlo k ponechání klíčové repo sazby na historickém dně 0,75 procenta. Pro její snížení o čtvrt procentního bodu ale zvedli ruku dva ze sedmi členů bankovní rady - guvernér Miroslav Singer a viceguvernér Vladimír Tomšík. Od té doby však z domácí ekonomiky přišla data, která naznačují možnost přiblížení snižování úrokových sazeb – 1% pokles ekonomiky v 1Q a slabší výrobní inflace za duben. A druhý viceguvernér ČNB, Mojmír Hampl, se již minulý týden nechal slyšet, že nyní již lze mnohem obtížněji uvažovat o jiném budoucím pohybu sazeb, než směrem dolů.
„Můj aktuální názor se ve srovnání s mým posledním hlasováním nijak zásadně nezměnil. Předběžná data o HDP za první čtvrtletí jsou dokonce citelně horší než to, s čím počítala prognóza,“ uvedl dnes Vladimír Tomšík na Patria.cz. K vývoji cenové hladiny, která je také důležitým faktorem při rozhodování o sazbách uvedl, že centrální banka prozatím pozoruje spíše protiinflační rizika.
Pokles sazeb v letošním roce o čtvrtinu až polovinu procentního bodu v současnosti kromě analytiků Patria Finance očekávají i zahraniční investiční domy jako , nebo . Sílí navíc hlasy, že by k (prvnímu) uvolnění měnové politiky v roce 2012 mohlo dojít již v červnu. „ Není úkolem ČNB naplňovat očekávání trhů, ale spíše ta očekávání v určitých oblastech korigovat nebo vytvářet, v tom spočívá významná část principu cílování inflace. Zároveň však říkám, že někdy stačí trhu jenom naznačit naše kroky, vyslat signál a trh a tržní očekávání pak tu práci udělají za nás…,“ reagoval Tomšík na zprávy z trhu.
Viceguvernér ČNB nicméně také řekl, že historická minima, na nichž se české úrokové sazby drží již přes dva roky, jsou nejspíše pod dlouhodobou rovnovážnou hodnotou. „Avšak příčinou možné budoucí bubliny na trhu nemovitostí nebo na jiných trzích by se staly až v momentě, kdybychom pozorovali, že vedou k rychlému růstu úvěrů na spekulativní nákupy nemovitostí nebo jiných aktiv a společně s tím i k růstu cen na těchto trzích,“ ujistil s tím, že v aktuálních datech je naopak vidět pokles cen aktiv. „Z toho pro sebe vyvozuji závěr, že i když máme rekordně nízké nominální úrokové sazby, tak žádnou hrozbu pro finanční stabilitu v této chvíli rozhodně nevytváříme. Naopak nízké úrokové sazby umožňují stabilizaci hospodářství přes snížení nákladů na financování kapitálu podniků i domácností,“ uzavřel.
Koruna je slabší, než by měla být
Bankovní rada ČNB na svém květnovém jednání přestavila také novou makroekonomickou prognózu. Zatímco výhled ekonomického růstu (letos nula, v roce 2013 +1,9 %) i celkové inflace zůstal beze změny, nová prognóza počítá se silnější korunou v letošním roce. Průměrný kurz české měny by se podle ČNB měl za rok 2012 dostat na 24,7 CZK/EUR (dřívější prognóza 24,9 CZK/EUR), aby CZK za příští rok dále posílila na 24,3 CZK/EUR. Aktuálně se však kurz koruny pohybuje téměř korunu nad letošní prognózou centrální banky - nad hladinou 25,50 CZK/EUR.
„Domnívám se, že kurz koruny je slabší především proto, že investoři se dívají na emerging markets tak trochu jako na jeden celek, což je silně zavádějící, protože ty země jsou výrazně odlišné. Investoři při zvýšení rizika proto mají "stádovou" tendenci utíkat z těchto měn např. do dolaru,“ vysvětlil Tomšík současnou odchylku české měny od prognózy. Obdobnou situaci bylo podle viceguvernéra ČNB možno pozorovat například v prvním čtvrtletí roku 2009, kdy koruna dočasně oslabila až k 28 CZK/EUR.
Ze striktně makroekonomického pohledu je však koruny aktuálně podhodnocená. „Fundamentálně pro slabý kurz koruny důvody nevidím, výsledky českého zahraničního obchodu jsou lepší, než tomu bylo v minulosti, takže celkově řečeno si myslím, že předpoklad vývoje kurzu popsaný v naší poslední prognóze je realistický. Je pochopitelné, že „zmatky“ v eurozóně kurzu koruny krátkodobě neprospívají. A je možné, že budeme svědky určitých fluktuací. Podstatný však je střednědobý vývoj kurzu koruny,“ dodal Vladimír Tomšík.
Kompletní přepis online rozhovoru s viceguvernérem ČNB Vladimírem Tomšíkem naleznete ZDE