CNBC v sobotu informovala, že podle „zástupce vlády bude nyní na všechny země s obchodními dohodami uplatněno clo ve výši 10 %“. Vítězem nové situace po zrušení cel tak budou země jako Vietnam, kde byla cla výrazně vyšší. Podle CNBC může jít pouze o přechodný stav, protože vláda bude hledat jiné způsoby a důvody pro zavedení předchozích cel. I když nyní už prezident nebude moci zavádět cla tak, „jak jej napadne,“ ale bude muset dojít ke schvalovacím procesům. Na CNBC pak o tématu hovořil ekonom Joseph Stiglitz.
Stiglitz na začátku rozhovoru řekl, že americká ekonomika na tom není nejlépe a bude se zhoršovat. A záhadou podle něj není to, s čím si mnozí lámou hlavou: Proč neměla cla větší dopad na inflaci? Stiglitz si totiž myslí, že efekt cel je nutné srovnávat s pravděpodobným vývojem, který by nastal, pokud by zavedena nebyla. Stiglitz připomněl, že po roce 2019 přišel prudký růst inflace související s pandemií. Následně se vývoj otočil a inflace začala klesat. Pak se ale tempo poklesu výrazně zpomalilo. „Ceny jsou ovlivněny náklady, i když to nemusí být okamžitě.“ Z tohoto pohledu se tedy cla projevila znatelně, protože bez nich by docházelo k dost rychlejšímu poklesu inflace.
Stiglitz nesouhlasí ani s názory, podle kterých cla napravují předchozí nerovnováhy a pokřivené prostředí. Trump podle něj dal celou řadu důvodů pro cla, ale ta ignorovala skutečné fungování ekonomiky. K tomu dodal, že cla nemají slibovaný dopad na snížení rozpočtových deficitů a minulý rok nedošlo ani ke zvýšení zaměstnanosti ve výrobním sektoru. Alespoň prozatím se tedy nenaplňuje jeden z hlavních cílů, který byl v souvislosti s nimi Trumpem zmiňován.
Za cla podle ekonoma platí zejména lidé s nižšími příjmy, jedinou oblastí, kde roste zaměstnanost, je zdravotní péče. U ní se nedá předpokládat, že by těžila z nějakého dopadu cel. Podle ekonoma tak existuje velká propast mezi tím, co vláda tvrdí a daty ukazujícími na reálný vývoj. K tomu dodal, že v minulosti pracoval a diskutoval s řadou ekonomů, kteří tíhli k jinému pohledu na teorii, ale vždy se respektovali. Trumpovi ekonomičtí poradci ale mají jiný přístup, což ukazuje i jejich snaha „podkopat důvěru v instituce“ včetně Fedu.
Ke Kevinu Warshovi jako novému šéfovi americké centrální banky Stiglitz řekl, že určité obavy v něm vzbuzují Warshova tvrzení o tom, že umělá inteligence povede k růstu produktivity, a tudíž vytváří prostor pro snižování sazeb. Stiglitz si myslí, že v této oblasti panuje znatelná nejistota a v tuto chvíli neexistuje nějaký přesvědčivý argument, podle kterého by AI měla dostatečně rychlý a velký dopad na produktivitu tak, aby se to projevilo na makroekonomické úrovni větším prostorem pro nižší sazby.