Aktualizováno Eurozóna nejpozději do konce července poskytne Španělsku 30 miliard eur (asi 766 miliard Kč) na pomoc tamním bankám. Po maratonu jednání se na tom v Bruselu nad ránem shodli ministři financí zemí eurozóny. Španělsko zároveň dostalo o rok víc času na to, aby snížilo rozpočtový deficit pod tři procenta HDP. Původně mělo tento cíl splnit už příští rok, teď má čas do roku 2014.
Eurozóna už v červnu slíbila, že Španělsku poskytne na pomoc bankám až 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč). Madrid zatím nestanovil přesnou částku, kterou bude potřebovat. Předběžný audit španělského bankovního sektoru ale naznačil, že skutečná potřeba bude zřejmě mnohem nižší a mohla by se pohybovat kolem 65 miliard eur. Detailní audit, který by se měl stát podkladem pro finální žádost Španělska o pomoc, by měl být zveřejněn až v září.
Částka 30 miliard eur, kterou teď Euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, slíbila do konce července uvolnit, bude připravena jako záloha. To znamená, že Španělsko ji může čerpat, pokud bude chtít. Předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker řekl, že dohoda o poskytnutí půjčky bude podepsána kolem 20. července, kdy se ministři znovu sejdou. Nejprve si v jednotlivých zemích musí zajistit souhlas vlád či parlamentů.
Podle Junckera budou pro konkrétní banky existovat konkrétní podmínky. Počítá se přitom s tím, že dohled nad finančním sektorem bude celkově posílen. "Jsme přesvědčeni, že tato podmínka povede k úspěšnému vyřešení i těch posledních problémů, s nimiž se španělské banky potýkají," poznamenal Juncker. Řada španělských bank stále ještě pociťuje dopady krize na tamním realitním trhu, která trvá od roku 2008.
Investory z celého jednání Euroskupiny zajímala především ta pasáž, ve které ministři potvrdili, že až začne v Evropě příští rok fungovat jednotný dohled nad bankovním sektorem, bude možné banky rekapitalizovat přímo. To znamená, že španělské banky by pak měl být schopen rekapitalizovat evropský záchranný fond a žádné státní garance za půjčky nebudou nutné.
Dohodnutý plán navazuje na závěry summitu Evropské unie z konce června, kde se lídři EU dohodli, že je třeba zlomit začarovaný kruh závislosti bank na státních financích. Zadlužené banky se totiž až dosud sanovaly z peněz daňových poplatníků, což vedlo k tomu, že pomoc bankám zhoršila stav státních financí. Výsledkem bylo, že ratingové agentury snížily rating řadě států, jimž se tak prodražila obsluha státního dluhu.
Francie dala po jednání ministrů najevo, že dává přednost takovému postupu, podle něhož se veškerá pomoc poskytnutá Španělsku pro účely pomoci tamním bankám retroaktivně změní na pomoc, která byla poskytnuta přímo bankám. Francouzi chtějí retroaktivitu prosadit hned, jak bude moci tento postup uplatňovat záchranný fond ESM. "Pokud jde o Francii, tak my dáváme přednost retroaktivitě," řekl na tiskové konferenci ministr financí Pierre Moskovici.
Co se odkladu termínu pro snížení rozpočtového deficitu týče, Španělsko výměnou za to musí provést další úsporná opatření. Specifikovat by je mělo ve středu, podle zdrojů agentury Reuters ale kombinace úspor a zvyšování daní by měla jen letos přinést až deset miliard eur. Díky tomu bude moci Španělsko letos mít rozpočtový deficit až 6,3 procenta HDP, příští rok 4,5 procenta a v roce 2014 skončit na 2,8 procenta.
Španělské vládní dluhopisy, které včera vystrašily trhy opětovným překonáním hladiny 7 procent v případě 10leté splatnosti, dnes klesají. Výnos španělských vládních dluhopisů po urychlení pomoci eurozóny a zmírnění podmínek pro snižování zadlužování klesá o 7 bps na 6,996 procenta.
Španělská vláda dnes také přišla se zprávou, že dokončuje přípravu zvláštního mechanismu, který by skrze státní záruky pomohl zadluženým regionům Španělska bojovat s vysokými náklady emise nových dluhopisů.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, Reuters)