Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Roky nepřiznaných ztrát, nafukované zisky. Řeknou si Španělé o příliš málo a na prahu dluhové spirály i Francie?

Roky nepřiznaných ztrát, nafukované zisky. Řeknou si Španělé o příliš málo a na prahu dluhové spirály i Francie?

04.07.2012 13:33, aktualizováno: 4.7. 15:50
Autor: Josef Němeček, Patria Finance

Aktualizováno

Španělské banky po dlouhé roky podceňují a zakrývají skutečné ztráty a naopak nafukují zisková očekávání pro další kvartály recesí zužované ekonomiky. Ve výsledku mohou přivést samotné Španělsko do tísně a po příliš mělké ruce, natažené po finanční pomoci bankám, vyvolat potřebu záchrany jedné z největších ekonomik EU, naznačily mimo jiné zátěžové testy španělských bank.

Studie Oliver Wyman a Roland Berger, odhadující kapitálový nedostatek bank mezi 26 až 62 miliardami eur, budou hlavním podkladem pro to, o jaký rozsah finanční pomoci si země řekne. Zátěžové testy přitom na jedné straně ukázaly, že ztráty ve španělském bankovním sektoru mohou dosáhnout 274 miliard eur, na druhé očekávají zisk španělských bank letos kolem 23 miliard eur, což je zhruba jako loni, ale v situaci podstatně horší ekonomiky. Toto očekávání vyslovují přitom ve scénáři propadu ekonomiky o 6,5 %. Loni přitom banky při růstu ekonomiky o 0,7 % vytvořily hrubý zisk 20 miliad eur.

Zatímco dvě největší španělské banky, Santander a BBVA, většinu ziskovosti generují na mezinárodních trzích, menší banky závisí na domácím byznysu. A ten je v posledních měsících zejména jeden: proti penězům půjčeným od Evropské centrální banky za 1 % nakupovat nyní již rizikové španělské vládní dluhopisy za 6 a více procent. Příjmy z vládních dluhopisů tvoří více než čtvrtinu celkového úrokového výnosu bank v zemi. Na jedné straně vládě opticky pomáhají, na druhé takto již nyní probíhá pomoc bankovnímu sektoru a ve faktické rovině se tak závazky posouvají na bedra vlády, ve třetí rovině jde o 'mejdan za peníze ECB'. „S padající ekonomikou banky ve druhé linii nebudou schopny generovat normální tržní cestou zisk a značně posílí očekávání celkových ztrát. Úspěšné zalátání děr ve španělském bankovním sektoru je tak v nedohlednu,“ varuje například šéf makroresearche RBS v Londýně Alberto Gallo.

(Ne)logika a větší hlad po kapitálu

Samotná zpráva Oliver Wyman obsahuje v této souvislosti nejméně jednu zvláštnost: základní scénář očekávající pokles ekonomiky o 1,7 % pracuje s nižšími očekávanými zisky bank, než zátěžový, počítající s propadem ekonomiky o 6,5 %... Logiku těchto propočtů firma na dotaz nezodpověděla. EK po loňských -1 % letos připisuje španělské ekonomice pokles o 1,8 %, nezaměstnanost dosáhla 24 %.

Podle zdrojů ze španělské vlády je v nejbližších týdnech nezbytně potřeba nejméně 40 miliard eur na odvrácení kolapsu Bankie, CatalunyaCaixa, NovaGalicia a Banco de Valencia. Španělsko si díky práci ECB a relativně únosným tržním podmínkám v prvním pololetí vytvořilo polštář právě kolem 40 miliard eur, toto by tedy mělo unést. Již v poslední říjnové dekádě ale musí uhradit splatné dluhopisy za 27,5 mld. eur. Při extrapolaci stavu Bankie, vzniklé spojením sedmi regionálních ústavů a znamenající desetinu bankovního sektoru v zemi, bychom se dostali k potřebě španělských bank doplnit kapitál o 210 miliard eur, po odečtení nadnárodních Santander a BBVA, které jsou v relativně dobré kondici, se dostaneme ke 168 miliardám eur. Santander a BBVA loni při pětinovém podílu na domácích úvěrech vytvořily více než polovinu zisku celého sektoru bank. To je velmi blízko 160miliardového základního odhadu, který vyslovuje Gallo za RBS, když hovoří o skutečné potřebě španělských bank mezi 160 až 180 miliardami eur nového kapitálu. Na toto číslo je již příslib evropských sto miliard eur krátký.

Na jedné straně stojí varování části ekonomů i ministra hospodářství de Guindose před zobecňováním případu Bankia na celý sektor. Na druhé ale varování odborníků z trhu o tom, že zlehčovat španělskou realitní krizi proti americké (vůči rozsahu ekonomiky) je lehkomyslné a upozorněním například na fakt, že zatímco regulátoři se dosud zaměřili na komerční realitní úvěry, stranou zůstávají hypotéky a další firemní úvěry, kde je také ručeno nemovitostmi.


Tlak na vládu, která musí tlačit na další úspory

Ekonomové varují před irským scénářem. Na konci roku 2011 realitní úvěry po splatnosti či v restrukturalizaci dosáhly 18 % celkových, vláda změkčila bankrotovou úpravu kvůli možnosti sjednat nové podmínky hypoték, bankám rostou další ztráty. Podle španělské centrální banky špatné úvěry do letošního dubna proti konci roku 2010 narostly o polovinu. Zejména menší španělské banky již dnes vedle popsaného byznysu nákupu vládních dluhopisů za 1% zdroje od ECB platí více za depozita, než reálně dostávají na úvěrech se zohledněním míry delikvence. Od deklarovaných 26-62 mld.eur potřebného kapitálu se tak dostáváme ke zcela jiným číslům: až 274 mld. eur v podání Oliver Wyman, 287 mld. eur ve scénáři RBC, 380 miliard eur v modelu bruselského CEPS. Pro španělskou vládu by to znamenalo jediné: řekne si o příliš málo, situaci bank nezvládne a bude potřebovat další pomoc. Moody’s v červnu opakovaně srazila ratingy španělských bank s poukazem na rostoucí ztráty a neschopnost španělské vlády je svými zdroji podpořit.

Španělská vláda přitom v úterý oznámila, že musí přijmout další dodatečná opatření, aby v letošním roce dosáhla cíle rozpočtového schodku. „Vynaložíme dodatečné úsilí k zajištění našich cílů snížení deficitu," uvedl v úterý ministr De Guindos. Španělská vláda chce letos snížit deficit na úroveň 5,8 HDP z loňských 8,9 procenta. Ekonomické údaje za prvních pět měsíců letošního roku ale naznačují, že letošní cíl bude pro Madrid nedosažitelný bez dalších opatření. Podle vládního prohlášení uvažuje kabinet premiéra Mariana Rajoye o zvýšení spotřebních a majetkových daní a také energetických daní.

Francie na prahu dluhové spirály?

Mimo plnění rozpočtového cíle se dostává také Francie, která dnes oznámila plán získat z dodatečných daní 7,2 miliardy eur. Nový socialistický prezident Hollande dostává první vážnější varování od auditorů v podobě zprávy, podle které se zadlužení země začíná odchylovat zvládnutelné trajektorii a Francie se může ocitnout na prahu dluhové spirály.

V pondělí výbor varoval, že schodek rozpočtu pro letošní rok přestřeluje plán o 6 až 10 miliard eur, v příštím roce pak o očekávaných 33 miliard eur. Vláda v zádech s novým socialistickým prezidentem Francoisem Hollandem, který porazil Sarkozyho akcentem prorůstových opatření, tak dnes musela vynést na světlo plán vedle více než 7 miliard eur navíc z daní ještě letos zmrazit výdaje za 5,3 miliardy eur a vyčerpat rezervu 1,5 mld. eur. Cílem je 4,5% schodek rozpočtu vůči HDP z loňských 5,2 % HDP. Nové daně dopadnou na bohaté, firmy i dividendy. Vláda čeká letos růst ekonomiky o 0,3 %, příští rok o 1,2 %, v roce 2014 mezi 2 % a 2,5 %. Poměr dluhu k HDP má vrcholit letos na 56,2 % HDP, příští rok setrvat u 56,1 % HDP a do roku 2017 klesnout k 46,5 % HDP.

Mimořádná daň 2,3 miliardy eur pro lidi s čistým majetkem 1,3 miliardy eur a mimořádná daň 1,1 miliardy eur pro velké banky a energetické firmy se zásobami ropy jsou hlavní částí dodatečného rozpočtu pro rok 2012, který vláda předložila parlamentu.Další příjmy má přinést zrušení některých daňových výjimek, zvýšení daně z přidané hodnoty, zdvojnásobení daně z finančních transakcí či daň z dividend vyplacených akcionářům. Tato daň má prý podpořit firmy, aby své zisky využívaly více pro investice ve Francii.

"Nejbližší kroky budou pocházet z daňových příjmů, ale budou zde i snahy na snížení výdajů během zbývajícího funkčního období vlády," uvedl státní tajemník pro rozpočet Jerome Cahuzac na tiskové konferenci. "Omezení výdajů je jako zpomalení obří tankové lodi: chce to čas," dodal.  Vláda odůvodnila dodatečné úpravy rozpočtu chybami předchozí konzervativní vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho. Ta podle ní systematicky přeceňovala budoucí hospodářský růst a výběr daně z příjmu.

„Země se posouvá do nebezpečné zóny ve vztahu stavu ekonomiky a vývoje veřejných financí. Nemůžeme vyloučit pád do dluhové spirály,“ uvedl šéf auditorů Didier Migaud. „Rok 2013 bude klíčový a balancování rozpočtu zatím nejobtížnější, jaké jsme zažili,“ dodal.

Ekonom Barclays Fabrice Montagne čeká velmi tvrdé roky 2012 a 2013, které přinesou rozčarování pro akcent podpory růstu a pracovních míst, nad kterým zvítězí závazek snižování rozpočtového deficitu a nezbytných strukturálních reforem. Podle něj vláda bude spěchat, aby se jejich ovoce dostavilo tak, jak má, tedy dostatečně před koncem volebního období prezidenta Hollandeho tomu, aby mu pomohly v dalších volbách.

(Zdroj: Bloomberg, CNBC, DowJones, RBC, Barclays, EK)


Čtěte více:

Největší španělský region Katalánsko není schopen platit dluhy, žádá záchranu od vlády. Eurodolar na 1,25
25.05.2012 15:31
Euro k americkému dolaru propadlo na čerstvé 22měsíční dno pod 1,25 U...
Španělsko váhá, kde vzít na záchranu bank a regionů. Stav úvěrů a realit mnohem černější než banky přiznávají
29.05.2012 14:16
Krize realitních úvěrů španělských bank je podle skládající se mozaiky...
Španělsko požádá o finanční pomoc po auditech bank. Eurozóna nabízí 100 miliard eur
11.06.2012 8:21
Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos v sobotu oznámil, že ze...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
18.07.2025
22:03Rekordní S&P 500 a Nasdaq, ale propad Netflixu kazí optimismus  
17:14Bank of America: USA už investory tolik nelákají. Tvoří se tam bublina
15:45Kdysi Fink označil Bitcoin za pračku peněz, teď si mne ruce. BlackRock eviduje masivní příliv do kryptoměnových ETF
14:59Další verze americké výjimečnosti
13:39Celní dohoda s USA bude podle Merze nesymetrická, jednání vrcholí
13:24Perly týdne: Zvedají se celní inflační tlaky, umělá inteligence se začne ukazovat v ziscích
13:23Saab těží ze zbrojního boomu. Ve 2Q překonal odhady a navýšil celoroční výhled
12:30Stát zaplatí firmě KHNP za dva bloky Dukovan 407 miliard a 15 miliard za palivo
10:41Akcie Netflix i přes silné výsledky doplácejí na prémiovou valuaci  
10:25Akcie pokračují v růstu před spotřebitelskou důvěrou a holubičím komentářem z Fedu  
10:10M2C oznámila kontakt, který má zvýšit příjmy z trhů západní Evropy o dvě třetiny
9:14Netflix šlape na plyn: Rekordní zisky, vylepšený výhled i nové hity
8:54Rozbřesk: Zdražování potravin zůstává v Česku nadprůměrné
8:49ČEZ plánuje SMR v Temelíně, Meta pokračuje v náboru AI expertů z Applu a futures jsou v zeleném  
6:43Velká dohoda s Čínou? Trumpův obrat u Nvidie k ní možná otevírá dveře
17.07.2025
22:02Dynamické pokračování trendu na indexech v USA  
17:23Traders Talk: Trhy se třesou s Powellovou židlí, volatilita nahrává bankám a ASML jako skrytá šance
17:14Vítězí obrana, prohrávají zemědělci a příroda, hodnotí rozpočet EU server Politico
16:27Uber a Lucid spojují síly, chtějí zaplavit svět autonomními taxíky. Akcie automobilky prudce rostou
16:11Když si soused dá k obědu kuře a vy nic…

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Kalendář událostí
    ČasUdálost
    3M Co (06/25 Q2, Bef-mkt)
    Charles Schwab Corp/The (06/25 Q2, Bef-mkt)
    Truist Financial Corp (06/25 Q2, Bef-mkt)
    7:00Electrolux AB (06/25 Q2)
    7:00Husqvarna AB (06/25 Q2)
    7:30Danske Bank A/S (06/25 Q2)
    7:30Saab AB (06/25 Q2)
    7:30Skanska AB (06/25 Q2)
    7:45Boliden AB (06/25 Q2)
    8:00Yara International ASA (06/25 Q2)
    13:00American Express Co (06/25 Q2)
    13:00Atlas Copco AB (06/25 Q2)
    13:00Schlumberger NV (06/25 Q2)
    14:30USA - Počet nově zahájených staveb
    16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university