Americké poště hrozí insolvence, nebo bankrot. Pokud se jí nedostane pomoci od státu, jejího zřizovatele, nebude schopná zaplatit dva velké příspěvky do zdravotního fondu bývalým zaměstnancům v celkové hodnotě 11 mld. USD. Jednomu vyprší splatnost už příští týden. Hotovost na zaplacení federálnímu ministerstvu financí pošta nemá. Aby se vyhnula bankrotu, bude muset u obou položek vyhlásit platební neschopnost.
Instituce, která pomáhala formovat Ameriku, minulý rok prodělala 12 mld. USD. Vedení na jaře představilo drastické škrty, ohlásilo propouštění desítek tisíců lidí a omezilo provoz tisíců poboček. Ani to však nestačilo zvrátit negativní trend poklesu zásilek, zejména těch v tzv. první třídě (dochází do 3 dnů), jejichž množství se za posledních šest let snížilo o 25 %. Letošní ztráta má činit 14 mld. USD.
Pošta se teď snaží zjistit, jestli bude muset odložit další platby - 1,5 mld. USD ministerstvu práce na benefity pro zaměstnance nebo další miliony USD ministerstvu financí na úrocích. Případné vyhlášení insolvence by nemělo znamenat zastavení činnosti. Zásilky budou stále doručovány, pobočky zůstanou otevřeny a zaměstnanci by měli dál dostávat mzdu.
Analytici, odboráři i zákazníci se shodnou na tom, že vzhledem ke konkurenci soukromých doručovatelských služeb jako či UPS a internetu se chod pošty se bude muset zásadně změnit. V Kongresu už měsíce leží zákon o poštovní reformě, avšak kvůli stranické rivalitě a neochotě ke kompromisu zatím schválen nebyl.
V současnosti obstarává chod pošty 600 tisíc lidí, kteří den co den doručí na 140 milionů adres přes 500 milionů zásilek. To je asi 40 % dopisů a balíků posílaných denně na celém světě. Třetí největší zaměstnavatel ve Spojených státech skončil posledních pět pokaždé v červených číslech. Aby se trend obrátil, musela by pošta zásadně zeštíhlit a do roku 2015 seškrtat výdaje o 20 mld. USD.
Skupina senátorů představila plán na její záchranu, který počítá se zrušením sobotního doručování. O práci má přijít 28 tisíc zaměstnanců po celých Spojených státech. Zavírání poboček znemožní doručování do druhého dne. O to už ale podle pošty stejně není zájem. Pošta chce také přestat platit miliardy na zdravotním pojištění pro budoucí vysloužilé pracovníky. Ty jsou nyní hlavním balvanem, který instituci každoročně stahuje do ztráty.
Součástí zákona, který byl přijat Senátem, ale uvízl ve Sněmovně reprezentantů, je i hotovostní injekce 11 mld. USD. V dolní komoře Kongresu se vede bitva hlavně o opatření, které by poště dovolilo dramaticky propouštět, což se nelíbí hlavně kongresmanům z venkovských oblastí, kde je pošta důležitým zaměstnavatelem a komunitním centrem.
Expozice v poštovním muzeu ve Filadelfii upomíná na dávno minulé zlaté časy. Pošta v Americe vždycky hrála důležitější roli než jinde; spojovala odlehlé kouty obrovské země i komunity v nejmenších městech, otevírala cesty obchodu i informacím a šířila pokrok. I do nejvzdálenějších koutů Aljašky lze dodnes poslat dopis za 49 centů (10 korun). Pohled do České republiky stojí 98 centů.
Budova Staré pošty v centru Washingtonu je národní kulturní památka a symbol zašlé slávy americké pošty. Dnes však chátrá a kanceláře v ní má už brzy nahradit luxusní hotel. Z budovy pak zůstane jenom plášť.
(Zdroj: AP, The Daily Ticker, ČTK)