Česká národní banka ponechala v souladu s očekáváním základní úrokovou sazbu 2T repo beze změny na úrovni historického minima 0,5 procenta, na kterou ji seslala na předchozím měnovém jednání v červnu. Hlasování se zúčastnilo šest ze sedmi členů bankovní rady, chyběl guvernér ČNB Miroslav Singer. Sazby beze změny očekávalo 18 z 19 ekonomů v konsensu Reuters.
ČNB zároveň zveřejnila svoji novou prognózu vývoje české ekonomiky, v níž zhoršila odhad pro letošní i příští rok. Letos podle ČNB hospodářství klesne o 0,9 procenta a příští rok poroste o 0,8 procenta. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. V předchozí prognóze centrální banka počítala letos se stagnací ekonomiky a příští rok s růstem o 1,9 procenta.
"Česká ekonomika letos klesne kvůli výraznému zpomalení zahraniční poptávky a celkovému utlumení domácí poptávky. V roce 2013 HDP vzroste v souvislosti s pozvolným oživením zahraniční poptávky, zároveň ale bude výkon ekonomiky tlumen rozpočtovými opatřeními vlády," uvedl Tomšík. Silnější oživení lze podle něj očekávat až v roce 2014, kdy centrální banka čeká růst ekonomiky o 2,5 procenta.
ČNB tak následuje ministerstvo financí, které v červencové prognóze rovněž zhoršilo pro letošní i příští rok odhad vývoje ekonomiky. Letos by měl podle MF hrubý domácí produkt klesnout o 0,5 procenta, příští rok stoupnout o procento. V roce 2014 MF čeká růst HDP o 1,9 procenta. Podle květnové prognózy Evropské komise čeká letos českou ekonomiku stagnace a příští rok růst o 1,5 procenta.
Nová prognóza počítá podle viceguvernéra v nejbližších několika čtvrtletích s poklesem tržních úrokových sazeb. Růst by sazby podle prognózy ČNB měly začít až v roce 2014. Inflace se bude kvůli plánovaným daňovým změnám podle ČNB pohybovat lehce nad dvouprocentním inflačním cílem. "Zdrojem inflace jsou daňové změny, ceny komodit a oslabení koruny," uvedl viceguvernér. ČNB očekává ve třetím i čtvrtém čtvrtletí 2013 inflaci 2,3 procenta. Předchozí prognóza počítala ve třetím čtvrtletí příštího roku s inflací 1,5 procenta. Základní scénář předchozí prognózy ovšem ještě nepočítal s rozpočtovými opatřeními vlády. Měnověpolitická inflace, očištěná o vliv změn nepřímých daní, se ale bude podle ČNB pohybovat pod dvouprocentním inflačním cílem.
Případná rizika odhadovaného ekonomického vývoje jsou podle Tomšíka celkově vyrovnaná. Proti růstu cen mohou působit další dodatečná rozpočtová opatření v roce 2014, která by byla nad rámec již dosud známých. Ta již v nové prognóze ČNB zapracovala, patří mezi ně například zvýšení daně z přidané hodnoty od příštího roku o jeden procentní bod. Ve prospěch cen by naopak mohly působit vyšší ceny energetických a zemědělských komodit.
Kurz české koruny v letošním roce centrální banka v nové prognóze očekává slabší na 25,30 Kč/EUR. Příští rok ČNB očekává mírné posílení měny na 25,10 Kč/EUR. V předchozí prognóze ČNB počítala s kurzem koruny pod 25 korunami za euro. V současnosti se koruna obchoduje kolem 25,25 Kč/EUR. "Nadále platí, že v dlouhodobém výhledu očekáváme posilování kurzu koruny," dodal Tomšík.
O ponechání základní sazby na minimu 0,5 % dnes ČNB rozhodovala za absence guvernéra Singera; čtyři členové bankovní rady zvedli ruku pro stabilitu sazeb, zatímco dva členové hlasovali pro další snížení o 0,25 procentního bodu.
Na červnovém zasedání rozhodla rada ČNB o snížení základní dvoutýdenní repo sazby na 0,5 procenta v poměru 4:3. Pro toto rozhodnutí hlasovali členové bankovní rady: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík a Lubomír Lízal. Tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny: Kamil Janáček, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.
Fed drží sazby u nuly nejméně do roku 2014, ECB o 25 bazických bodů výše proti ČNB. Hlavní sazba ve Velké Británii je na shodné úrovni s ČNB, ve Švýcarsku na nule. Maďarská centrální banka rozhodla 24. července o ponechání sazeb na 7,0 procenta, polská centrální banka drží od 10. května hlavní sazbu na úrovni 4,75 procenta.
„Do konce letošního roku dle mého názoru není pro snížení sazeb důvod. Mým dojmem bylo a je, že stabilní úrokové sazby mohou míst stejný efekt,“ uvedl k držení úrokových sazeb nízko vrchní ředitel ČNB Kamil Janáček v červenci pro Dow Jones. Vrchní ředitel ČNB Lízal pak před koncem července uvedl, že neočekává diametrálně odlišnou novou prognózu ČNB od původní. Nějaká korekce tam být může, nedivil bych se, kdyby lehce k horšímu,“ uvedl nicméně Lízal. S ohledem na slabší korunu proti prognóze je ale reakce snížením sazeb otázkou,“ uvedl v červenci Lízal.
Od 8. února 2008 ČNB srazila základní úrokovou sazbu z tehdejších 3,75 procenta v devíti krocích o celkem 325 bazických bodů na současnou, rekordně nízkou, úroveň 0,5 procenta. O snížení sazeb na současnou úroveň rozhodla ČNB po sedmnácti předchozích jednáních (od 6. května 2010), kdy se sazby držely na dřívější úrovni 0,75 procenta. Naopak k poslednímu zvýšení (o 0,25 procentního bodu) se odhodlala 7. února 2008.
Diskontní sazba zůstala na úrovni 0,25 procenta, lombardní sazba byla snížena na 1,5 procenta. Repo sazba je základní měnově-politická úroková sazba ČNB, kterou se úročí nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím tzv. dvoutýdenních repo tendrů. Diskontní sazba zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení přebytečné likvidity, kterou banky u ČNB uloží přes noc. Lombardní sazba naopak znamená horní mez pro tento pohyb.
(Zdroj: ČNB, čtk, Reuters, Bloomberg)