Aktualizováno Poslanec Vít Bárta (VV) je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení v té části, kdy 4. února 2011 v rámci jednání poslaneckého klubu strany Věci veřejné nabízel poslancům poskytnutí výhodné finanční půjčky či jinou formu pomoci. Agentuře Mediafax to v pátek řekl mluvčí NS Petr Knötig.
Obvodní soud pro Prahu 5 Bártu nepravomocně uznal vinným zločinem podplacení a uložil mu osmnáctiměsíční vězení podmínečně odložené na 30 měsíců. Zároveň jej potrestal propadnutím částky 665 tisíc korun.
Proti tomuto rozsudku podal Bárta odvolání k Městskému soudu v Praze. Následně podal k Nejvyššímu soudu v Brně návrh na vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení s odůvodněním, že se na něj vztahuje imunita podle Ústavy, neboť nabídka poslancům 4. 2. 2011 zazněla na půdě poslaneckého klubu a tedy se na něj vztahuje imunita poslance.
Nejvyšší soud při projednávání návrhu zjistil, že obvodní soud v rámci rozhodnutí zařadil do rozsudku i část, která nebyla součástí obžaloby, kdy poslanec Bárta. 4. 2. 2011 v rámci jednání poslaneckého klubu Věci veřejné nabízel poslanců poskytnutí výhodné finanční půjčky či jinou formu pomoci. Právě tuto část Nejvyšší soud vyjmul z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, protože podle Ústavy se na jednání poslance v rámci orgánů Poslanecké sněmovny vztahuje ochrana.
Další část skutku, která se již neodehrála na půdě poslaneckého klubu, ale ve veřejných prostorách, pak zůstává nedotčena pro projednání Městskému soudu v Praze v rámci podaného odvolání a tato část se nevyjímá z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
"Bude tak na Městském soudu v Praze, aby posoudil zbylou část jednání obviněného. Dospěje-li k tomu, že tato zbylá část sama o sobě naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podplacení, vypustí z popisu skutkových okolností tu část jednání, pro kterou je trestní stíhání obviněného nepřípustné a rozhodne ve věci," řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Podle něj jde o případ obdobný tomu, kdy soud projednává trestný čin, který měl být spáchán dvěma alternativními jednáními, např. trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, u něhož měl pachatel drogy vyrábět a následně je prodávat, ale výroba se neprokáže.