Bribery Act zavádí trestný čin „nezabránění úplatku“ pro společnosti založené nebo podnikající v Británii. Jeho podstata spočívá v tom, že pokud zaměstnanec, zástupce nebo jiná osoba, která „poskytuje služby“ pro takovou společnost (včetně obchodních partnerů, a to i ze zahraničí včetně Česka), poskytne úplatek jiné osobě kdekoliv na světě za účelem komerčního zisku společnosti, bude taková společnost vinna a může jí být uložena pokuta v neomezené výši. A to nemusí uplácení iniciovat a dokonce o něm nemusí ani vědět. Společnost se ale může vyvinit, pokud prokáže, že přijala „odpovídající opatření“, aby takovému jednání zabránila.
SFO nyní zveřejnil nové informace, jak se bude k vyšetřování korupčního jednání společností stavět. Některé z nich zveřejnil na svých webových stránkách, jiné se objevily v jeho novelizované vyhlášce neboli v takzvaných „Společných pravidlech pro stíhání“, jak se dokument oficiálně jmenuje. Úřad zpřísnil svůj pohled celkem ve třech významných oblastech, na které se Bribery Act vztahuje. Jde o tzv. facilitační platby neboli „všimné“, korporátní pohostinnost a „nahlášení sebe sama“, tedy přiznání společnosti k závadnému jednání.
Řinčení zbrojí
Vyhláška beze změny definuje facilitační platby jako neoficiální částky placené veřejným úředníkům, aby urychlili svou činnost. Tyto platby staví bez výjimky mimo zákon. K celé věci se ale SFO staví ještě přímočařeji: facilitační platby jsou úplatkem a jako na úplatek je na ně třeba nahlížet. SFO rovněž upozorňuje na pravomoci, které mu svěřují právní předpisy proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Jedním dechem však dodává, že stejně jako v minulosti určí to, zda úředníci budou či nebudou určitou společnost stíhat, i další související pravidla, kterými se řídí britští státní zástupci.
Co se týče korporátní pohostinnosti (pohoštění, malé dárky atp. za účelem vytvoření a udržení dobrých obchodních vztahů), definuje ji vyhláška SFO jako důležitou součást podnikání, která nebude podle protikorupčního zákona trestána. Existují však výjimky, jako například „okázalá“ pohostinnost, která by byla využita jako motivační prvek k nezákonnému jednání. Nová pravidla nestanoví, že jsou tyto praktiky nepřijatelné, pokud jsou využívány přípustným způsobem. Zároveň se ale uvádí, že úplatky jsou často maskovány jako legitimní obchodní výdaje. Zde musejí mít společnosti opět na paměti odkaz na právní předpisy proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a na zmíněná pravidla pro státní zástupce.
Nahlášení sebe sama (self-reporting) umožňuje společnostem, které podle protikorupčního zákona spáchaly trestný čin, přiznat se a získat tak naději, že díky přiznání bude jejich jednání posuzováno shovívavěji. Novelizovaná vyhláška přinesla jednu důležitou změnu. SFO nyní nezaručuje, že společnost, která se sama dobrovolně nahlásí, nebude nakonec stíhána. Nově je kladen důraz na konkrétní zásadu podle tzv. Pravidel pro stíhání právnických osob (jeden z předpisů, kterými se řídí státní zástupci), a sice že k přiznání bude přihlédnuto jako k okolnosti veřejného zájmu svědčící proti žalobě, pouze pokud bude součástí „skutečně aktivního přístupu celého týmu vedení společnosti, když se o trestném činu dozví“. Kromě možnosti stíhání podle protikorupčního zákona SFO nově upozorňuje na alternativní nebo dodatečnou možnost stíhání podle předpisů proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. A i když se nakonec úřad rozhodne stíhání proti společnosti, která se sama nahlásila, podle Bribery Act nezahájit, vyhrazuje si právo stíhat nenahlášená porušení a předávat údaje jiným orgánům, včetně zahraničních policejních orgánů.
Konec výchovy, začátek stíhání?
Vliv na novou optiku SFO na potírání korupce společností má pravděpodobně i nový ředitel úřadu David Green, který se funkce ujal letos na jaře a má na agendu SFO jiný pohled než jeho předchůdce. Úřad není dle jeho názoru regulátorem dobrých mravů v podnikání, nýbrž hlavním vyšetřovacím orgánem, který má za úkol stíhat korupci. Pro společnosti, jejichž interní přístup k potírání korupce je zatím spíše laxnější, to může znamenat dilema, zda případné nekalosti dobrovolně nahlásit. Dny, kdy SFO spíše vychovával, než stíhal, jsou totiž nejspíš pryč. Nový pohled SFO ale sám o sobě vliv na ustanovení Bribery Act mít nebude. Shrnout novou vyhlášku SFO lze totiž celkem jednoduše: pro ty, kteří se neuchylují k neseriózním praktikám, se nic nemění, jen je třeba zajistit zavedení takových pravidel a opatření, která společnosti budou chránit před nepoctivým jednáním zaměstnanců a dalších osob.