Evropská centrální banka (ECB) nechá svou měnovou a bankovní politikou oddělenou, až začne uplatňovat dohled nad bankami v zemích Evropské unie. Členům Evropského parlamentu to dnes řekl šéf ECB Mario Draghi. ECB se podle něj bude inspirovat zkušenostmi jiných centrálních bank a zavede takový postup, který zajistí funkční oddělenost.
Draghi řekl, že díky stabilním bankám bude měnová politika efektivnější. Nástroje měnové politiky, jako jsou například úrokové sazby, totiž mohou část efektivity ztrácet v situaci, kdy bankovní systém nestojí na úplně pevných základech. Nový bankovní dohled podle Draghiho obnoví důvěru a měl by usnadnit úvěrování.
"Mechanismus jednotného dohledu přispěje k obnově důvěry v bankovní sektor v eurozóně. Pomůže obnovit mezibankovní úvěry a tok úvěrů i mezi jednotlivými státy, což bude mít hmatatelné dopady na reálnou ekonomiku," řekl Draghi před členy parlamentního výboru pro hospodářské a měnové záležitosti.
Evropští lídři se nedávno dohodli, že dají ECB nové pravomoci, díky nimž bude centrální banka moci dohlížet nad největšími a nejdůležitějšími bankami v eurozóně. Hlavním motivem k posílení pravomocí ECB je kritika, že národní dozorové orgány jednotlivých zemí reagují pomalu, když je třeba intervenovat.
Šéf ECB rovněž poznamenal, že Evropa potřebuje větší ochranu bank. Podle něj už je na čase, aby evropští činitelé založili úřad, který bude schopen bankovní systém pročistit tak, aby nebylo nutné za tímto účelem používat peníze daňových poplatníků. To je podle něj další důležitý krok, který je nutné přijmout po schválení bankovního dohledu.
Jako dozorový orgán by ECB mohla jednotlivým bankám odebírat bankovní licence a sankcionovat je za porušování bankovních pravidel. Takový dozorový orgán by mohl jít ještě dál a například si vynutit, aby nejprve měli ztráty akcionáři banky a její věřitelé, než by se mohly použít peníze daňových poplatníků.
Evropští činitelé uvedli, že se budou požadavky ECB zabývat příští rok. Smyslem nových opatření je zajistit, aby zkrachovalé či podobně oslabené banky neohrožovaly státní finance, jak se to stalo například v Irsku a jak to nyní hrozí ve Španělsku.
V eurozóně působí zhruba 6000 bank a i když pod přímým dohledem ECB jich bude jen kolem 150, ECB bude mít možnost intervenovat i v menších bankách. Záležet bude na tom, zda se v těchto finančních ústavech objeví náznaky problémů.