Stále více řeckých rodin se stěhuje do Německa za prací a především kvůli lepší budoucnosti pro potomky, píše řecký list Kathimerini v reportáži z Německa. Připomíná, že v Řecku se nezaměstnanost podle oficiálních údajů pohybuje okolo 27 procent, naopak v Německu je práce stále dost.
"Před 35 lety byl tohle můj ráj," říká Andreas sedící se svým čtyřletým synem na dětském hřišti v Giesingu, mnichovském předměstí. Andreasovi, který nechce prozradit své příjmení, je nyní 38 let. Když mu bylo šest vrátil se s rodiči z Německa do Řecka. O více než tři desetiletí později se přidal k Řekům, kteří kvůli dluhové krizi znovu opouštějí Řecko.
"Naše rozhodnutí všem vyrazilo dech," říká Andreas, který má ještě další dvě děti. V Řecku pracoval jako státní zaměstnanec a jeho žena byla zaměstnaná v soukromém sektoru. "Finanční krize se na našem rodinném rozpočtu podepsala, ale pořád jsme ještě měli manévrovací prostor," říká.
Manželé se nakonec rozhodli opustit Řecko kvůli dětem. "V takové situaci by bylo sobecké tam zůstávat," myslí si Andreas a dodává, že nová generace nemá v Řecku dobré vyhlídky.
Andreas mluví dobře německy a v Bavorsku si už zvykl. Všechno začalo tak, že si vzal v práci dovolenou a odjel do Německa učinit první kroky. "V Mnichově jsem se přihlásil do pracovní agentury. Šlo to, protože jsem mohl použít adresu našich rodinných známých. Dostal jsem kód, pomocí kterého jsem pak mohl sledovat německé inzeráty online," vysvětluje.
V tuto chvíli pracuje jako řidič autobusu s platem 1800 eur (46.000 korun). Pokud úspěšně absolvuje zkušební dobu, plat mu o hodně zvýší. Kromě toho dostane přidáno, až se v Německu usadí i jeho děti. Jeho rodina je totiž stále v Řecku. Před časem za ním přijeli na pár týdnů a byl velice zvědavý, co na to děti řeknou. "Když všechno půjde podle plánu, v létě se sem přestěhují," dodává.
Asi 45letý Lefteris, který také nechce říct své příjmení, odjel i s manželkou a třemi dětmi z Kréty a pokouší se najít štěstí ve Stuttgartu. "Nebylo to až tak o penězích. Když vypukla krize, náš život se změnil a nechtěli jsme vychovávat děti v takové atmosféře," říká Lefteris.
Němčinu, kterou se kdysi učili ve škole, jako kdyby našli. Ekonom Lefteris získal práci v soukromém sektoru a jeho žena - učitelka - v podstatě vycestovala na roční učitelskou výměnu. Děti, středoškolští studenti, německy neuměly vůbec, takže se nejdřív musely zapsat do přípravných jazykových kurzů.
Přizpůsobit se v cizí zemi není vždycky lehké, ale Lefteris zůstává optimistou. "Tady je pro děti daleko víc možností," říká. "V Řecku mě stojí lekce plavání pro dceru 60 eur (1500 korun) na měsíc a rodina si to dovolit nemůže. Tady stojí bazén na rok 150 eur (3800 korun). Stejně je to se zdravotním pojištěním. V Řecku dám za dceřina rovnátka 3000 eur (78.000 korun) a tady to jde z pojištění," dodává.