Aktualizováno Pouhých pět týdnů hodlá Masaaki Širakawa dále setrvat v pozici šéfa japonské centrální banky. Nepočká tak překvapivě ani do konce svého mandátu, který mu měl doběhnout 8. dubna, ale rozhodl se ukončit působení v čele Bank of Japan již k 19. březnu. Širakawa to dnes oznámil novinářům po skončení ekonomického diskusního panelu.
Guvernér Bank of Japan dále uvedl, že o svém úmyslu odstoupit z funkce již informoval premiéra Šinzó Abeho. První reakce z jeho vládního kabinetu přišla z úst ministra hospodářství. Akira Amari uvedl, že je třeba zabránit, „vakuu“ ve vedení Bank of Japan. Konkrétní jméno možného nástupce Širakawy ale neprozradil.
Do užšího výběru možných nástupců odstupujícího šéfa japonské centrální banky patří podle spekulací odborné veřejnosti prezident Asijské rozvojové banky Kazumasa Iwata nebo bývalý náměstek guvernéra Bank of Japan Toshiro Muto.
Japonský jen, který si od rána připisoval 0,4% zisky vůči dolaru po překvapivé zprávě propadl do 0,6% ztrát a přehoupl se až nad hladinu 93 jenů za dolarů, aktuálně se obchoduje u 92,80 JPY/USD. Za letošní rok již japonská měna oslabila o 7,5 procenta a je tak nejhůře si vedoucí národní měnou ze všech 16 významných asijských měn.
Vývoj kurzu japonského jenu vůči dolaru online
Prohraná bitva o nezávislost centrální banky?
Předseda japonské vlády Šinzó Abe, který je ve funkci teprve od prosince, už před volbami sliboval, že se bude snažit centrální banku přesvědčit, aby změnila dosavadní politiku a co nejvíce podpořila hospodářský růst. Japonské ekonomice by se podle něho mělo dostat podpory skrze oslabení japonského jenu a další stimulaci ekonomické aktivity i navzdory dalšímu zadlužení. Japonsko je přitom již nyní daleko nejzadluženější ze všech zemí OECD.
Bank of Japan před dvěma týdny nečekaně oznámila, že od začátku příštího roku spustí další program nákupu aktiv v novém stylu blízkém tomu, který americká centrální banka oznámila již loni. Hodlá měsíčně nakupovat aktiva asi za 13 bilionů jenů, z čehož by 2 biliony jenů měly směřovat do japonských vládních dluhopisů a 10 bilionů jenů do státních pokladničních poukázek.
Někteří komentátoři označili nedávno oznámenou časově neomezenou stimulaci nákupy dluhopisů za kapitulaci šéfa Bank of Japan Širakawy. Trh byl naopak zklamán, tím, že po vládních proklamacích má být další QE spuštěno až od začátku příštího roku. Japonská centrální banka také zdvojnásobila svůj inflační cíl na dvě procenta a z vlády následně zaznělo, že tak končí dvě dekády trvající deflace v zemi.
BOJ v loňském roce rozšířila svůj program nákupu dluhopisů celkem pětkrát. To byla největší aktivita banky v jednom roce za poslední desetiletí. Naposledy BOJ uvolňovala tak často měnovou politiku v roce 2001, kdy zemi trápila domácí bankovní krize.
„Je velmi pravděpodobné, že nás čeká velká změna měnové politiky směrem k jejímu uvolnění,“ uvedl Hiromichi Shirakawa, hlavní ekonom pro Japonsko banky Credit Suisse a bývalý činovník Bank of Japan. Varoval, že pokud by nedošlo ke jmenování agresivnějšího šéfa Bank of Japan, došlo by k obratu trendu oslabování japonské měny, což by poškodilo japonské podniky i celou ekonomiku.
(Zdroj: Reuters, Bloomberg, Reuters, Credit Suisse)