Aktualizováno Japonský premiér Šinzó Abe naplnil očekávání rázného politika a dnes navrhl podpořit ekonomiku stimulačním programem za více než 20 bilionů japonských jenů. Přímé vládní stimuly přitom dosáhnou jen 10,3 bilionu jenů a zbytek dodají lokální vlády a privátní sektor. Svým celkovým rozsahem odpovídajícím asi 117 miliardám dolarů jde o největší výdajový program od finanční krize a tamní kabinet jej už i schválil.
Největší částky mají putovat na veřejné práce a další projekty, jejichž cílem je celkově revitalizovat strádající ekonomiku a zabránit dalším ničivým přírodním katastrofám. Zkrátka nepřijdou ani průmyslové podniky, což vzaly japonské akciové trhy jako záminku pro dnešní rally – index Nikkei zakončil se ziskem 1,4 procenta, a připsal si tak více než dvojnásobný přírůstek proti včerejším závěrům indexů na Wall Street.
„Schválená podpora má zajistit dvouprocentní nárůst reálného HDP Japonska a pomůže vytvořit asi 600 tisíc nových pracovních příležitostí,“ uvedl dnes Šinzó Abe při představení obřího stimulačního balíku.
Které sektory budou profitovat
Z celkových 10,3 bilionů jenů, které bude v rámci podpůrného programu pro Japonskou ekonomiku rozdělovat vláda, má být podle dnešní zprávy kabinetu určeno asi 3,8 bilionu jenů na projekty na prevenci a omezení negativních dopadů přírodních katastrof. Dalších 3,1 bilionů jenů poputuje na revitalizaci neprosperující oblasti ekonomiky a stimulaci investic privátního sektoru s cílem.
Peníze na obnovu regionů mají směrovat například do zdravotních služeb, péče o děti a dalších odvětví, uvedla japonská vláda v dnešním prohlášení. Stimulace privátních investic má pomoci rozvoji produkce elektřiny z čistých zdrojů a projektům zacílených na energetickou šetrnost. Vláda se dnes nechala slyšet, že zváží také nová opatření pro stabilizaci měnových trhů s využitím zvláštních účtů v rámci národních devizových rezerv.
„Zvláštní vládní výdaje pomohou Japonsku dosáhnout v letošním druhém kvartále reálného růstu HDP na úrovni 3,5 procenta,“ uvedla japonská bankovní skupina Nomura v analýze z tohoto týdne a dodala, že zvyšuje celoroční prognózu pro fiskální rok od dubna 2013 z dosavadních 1,0 procenta na 1,8 procenta. Svůj vylepšený výhled banka kromě oznámených stimulačních programů vlády opírá také o očekávané zlepšení vývozu díky oslabení japonského jenu a oživení ekonomiky USA.
Další podporou pro japonskou ekonomiku bojující s recesí by podle zdrojů agentury Reuters mohla být také aktivita Bank of Japan. Spekuluje se totiž o tom, že Abe dostojí svým slibům a dotlačí centrální banku země k dalšímu uvolnění měnové politiky. Zdroje Reuters tvrdí, že BOJ již na lednovém zasedání (21. a 22. ledna) přijme 2% cíl pro inflace (dvojnásobný proti současnému) a na přetřes prý přijde možnost dalšího rozšíření programů kvantitativního uvolňování měnovém politiky.
Akciové trhy v Japonsku rostou již devátým týdnem v řadě a mají radost z kroků na podporu japonské ekonomiky, o nichž se spekulovalo již od podzimu, kdy Abe jako favorit na post premiéra po předčasných volbách naznačil své plány.
Netlaskají však všichni
Zaznívají i kritické hlasy, podle nichž ambiciózní stimulační program zemi ještě víc zadluží a je pouze zdrojem dalšího plýtvání veřejnými prostředky na zbytné výdaje. Dluh japonské vlády za loňský rok podle odhadů Mezinárodního měnového fondu dosáhl již 237 procent, což z Japonska jasně dělá nejvíce zadlužený stát na světě. Dnes schválený stimulační balíček podle dnešních slov japonského premiéra dolehne z většiny na státní rozpočet v nadcházejícím fiskálním roce, který začíná v dubnu.
„Abe pravděpodobně střelí ekonomiku do vlastní nohy ještě vícekrát a až do nadcházejících parlamentních voleb (naplánovaných na 30. srpna letošního roku,“ varoval po dnešních prohlášení Hiroaki Muto, senior ekonom u Sumitomo Mitsui Asset Management v Tokiu. Dodal, že „existuje riziko růstu výnosů delších vládních obligací, pokud se Abeho kabinet nepustí do opatření, která by obnovila fiskální zdraví země.
Japonská ekonomika se loni na podzim vrátila k recesi, když firmy citelně omezily investice. Vedla je k tomu slabá poptávka v Evropě, což se odrazilo v poklesu vývozu. Loni na podzim ale méně zboží odebírala i Čína, jejíž ekonomika zvolnila růst. Diplomatický spor mezi Japonskem a Čínou se negativně odrazil i na odbytu japonských automobilek v Číně. Kritika zaznívá také ze strany Spojených států, kterým se nelíbí zásahy. Japonsko proto a kvůli oslabení příliš silné domácí měny tento týden uvedlo, že bude nakupovat dluhopisy vydávané evropským záchranným fondem ESM.
(Zdroj: Reuters. Bloomberg, ČTK, ElectionGuide)